Inherent Vice

Vadí mě když si režisér natočí film jen pro sebe. Režiséra Andersona jsem měl v předchozí tvorbě rád. Ale nemůžu jít cestou na kterou se v poslední době vydává. Už Mistr byl u mě hodně na hraně a tohle jsem pro změnu vůbec nepochopil. Co deset minut solidnější krátký vtípeček nezachrání tu hroznou dvou a půl hodinovou nudu. 30% (05.06.2015)

Předně chci říct, že s P. T. Andersonem nemáme moc dobré vztahy, přesto jsem se uvolila dát mu, hlavně kvůli Joaquinu Phoenixovi, ještě šanci. A tak jsem si musela projít prapodivnou hippie neo-noirovkou, s permanentně zhuleným Philem Marlowem - vzezřením napůl zvíře, napůl člověk - který svou roli pojal jako exhibiční představení... ono to jinak snad ani nešlo. První hodinka baví, trochu zmatek ve jménech a osobách, ale pak jakoby do sebe všechno začalo humorně zapadat i přes dojem, že si Anderson dělá s divákem naprosto co chce... nu, a jemu se to dokonce líbí - možná i díky atmosférické směsce hudby, možná díky čistě náhodné podobnosti zápletky z "Rozpuštěného a vypuštěného", ale čeho je moc, toho je příliš a tak se děj druhé poloviny zdá delší, než ve skutečnosti je a dosavadní zábava se může začít poněkud zajídat... Za mě ať si napříště P. T. Anderson točí jen pro domácí promítání, protože na tohle mu sere Zlatej tesák. (27.03.2015)

Na muj vkus je to prilis zhulene. Potencial tam je, protoze 70's atmosfera a hudba funguji, spousta hercu i ten scenar neni uplne blbej, ale zbytecne se to snazi byt wannabe sokujici a vtipne, kdyby se k celemu projektu pristoupilo seriozneji, mohlo z toho byt kvalitni retro. Je to nekde mezi 2 a 3*, ale jdu na 2, protoze kdyz se to vezme kolem a kolem, je to vlastne pomerne dost velka nuda. 4/10 (10.05.2015)

Během sledování obou filmů, kterými jsem načal rok 2021 (právě Skrytá vada a Obřad N. Ošimy) jsem nabýval dojmu, že se míjím s kontextem. Že tyto filmy nevznikaly pro mě (Evropana, který si nepamatuje nic než, co se dělo před začátkem třetího milénia), že jejich účinek musí být lokálně podmíněn. Či ještě jinými slovy, že kdybych byl Američan (potažmo Japonec), tak by nedalo tolik práce porozumět, že by vše bylo samozřejmější, nakonec si definitivně sedlo (čímž by mě posadilo). Hmm, teď však, když si čtu vaše komentáře a scrolluji vaše hodnocení (teď promlouvám k svým oblíbeným), tak si říkám, že to byl vskutku jen dojem, stalo se jen a pouze to, že jsem narazil na své divácké limity (je to otázka intelektu? všeobecných či zvláštních znalostí? empatie?), oba ze zmíněných filmů v sobě zřejmě nesou cosi univerzálního, tedy nic nebrání tomu, aby si z nich něco odnesl i Středoevropan. Další (a nejen další) slova jsou asi zbytečná, vždyť si to sami můžete ověřit, že ano! ___ Proč 4*, přestože je Skrytá vada prvním (a tak také jediným filmem) PTA, ke kterému se nemám chuť vrátit? Zafungoval na mě za a) faktor Phoenix a za b) faktor Pynchon. a) Myslím, že stačí napsat, že Joaquin čím dál hlasitěji klepe na dveře mé herecké TOP 10. b) Po všech těch debilních konspiracích, kterých jsou plné internety, je rozkoš rozplétat konspirace pynchonovské (Nikdy nevěřte zubařům!). 70% (07.01.2021)

Obrovské množstvo hereckého a filmárskeho kumštu strateného v nudnom, do seba zahľadenom a vyfetovanom WTF niečom. Všetky Andersonove filmy sa mi veľmi páčili ale toto je už fakt cez čiaru a obrovské Fuck you každému divákovi, ktorý nie je ochotný za každým záberom hľadať skryté vyznamy. Pozornosť som stratil už niekde okolo prvej 3/4 hodiny a do konca som sa aj napriek nektorým skvelým scénam nedokázal nakopnúť. Nedocenené umelecké dielo? V žiadnom prípade. Iba masturbácia výnimočne talentovaného režiséra nad svojou genialitou. 5/10 (13.09.2015)