Král z ostrova Bastøy

Podobných filmů již bylo natočeno mnoho. Je to další svědectví o nelidském zacházení člověka s člověkem (resp. s dětmi a mládeží). Měli bychom si tyto úseky historie připomínat už proto, že od lidství k nehumánnímu jednání je jen malý krůček. A jsou a vždy byli a budou lidé, kteří rádi mají nad někým moc a dávají mu to patřičně najevo. Nejhorší je, že dodnes jsou místa na světě, kde jsou podobnému chování vystaveni nejen dospělí, ale i děti a často se proti tomu nic nedělá jen pro to, že z toho někomu kapou peníze, viz továrny v Číně a Africe (wtf, zase sem nějak ujela:)) Je to těžký a silný film s úžasnými hereckými výkony, mnoha myšlenkami a krásnými scénami přírody. I když ti kluci něco v reálném životě provedli, není důvod zacházet s nimi jako se zvířaty. Spíš se snažit předcházet asociálnímu chování mládeže. Ale v tom se toho za těch skoro 100 let moc nezměnilo. Stále se vráží víc do trestních ústavů než do prevence a volnočasových aktivit a kvalitnějšího života mládeže. (25.02.2012)

,,NAŠÍM I VAŠÍM CÍLEM JE NALÉZT ČESTNÉHO, POKORNÉHO, UŽITEČNÉHO A KŘESŤANSKÉHO HOCHA UVNITŘ VÁS. A MY HO ZFORMUJEME A ZUŠLECHTÍME. POKUD HO NENAJDEME... ZŮSTANETE TADY“..... /// Norskej pasťák v roce 1915 – tož takhle by to mělo vypadat i dneska! Ostrov, ze kterýho se dostane jen ten, kdo si to zaslouží! Máme tu slabší i silnější jedince, ty, kteří výchovný ,,procedury“ snášej líp či hůř, syrový prostředí a děti, který dokážou bejt zlý. Přes tyhle zajímavosti, má film více méně informační charakter. Furt čekám na nějaký větší emoční vypětí.... Snad vás to v tý druhý hodině uspokojí – jako že se kluci něco naučili. Bohužel, (jak už to tak bejvá) to využijou špatným způsobem. Informační a historická hodnota nade vše! Zajímavej příběh o ,,špatným ostrově“, kterýmu se nedá po technický ani herecký stránce co vytknout, ale očekávat Pána much nebo třeba Zlo mezi námi bych nedoporučoval. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Miluju filmy podle skutečnejch událostí. 2.) Souhlasím s tím, že v pasťáku má bejt disciplína bez soucitu! 3.) Thx za titule ,,Ergulis“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (13.02.2012)

Tri roky po stroskotaní Titanicu a rok po vypuknutí svetového konfliktu, prichádza na rad ďalšia tragédia, ale tentokrát výhradne „shakespearovských rozmerov” , umiestnená na ďaleký sever Európy, konkrétne do jednej zo škandinávskych krajín, na odľahlý a opustený ostrovček Bastøy, kam boli umiestnení mladiství delikventi pod nekompromisnou diktatúrou reformnej školy na čele s prísnym riaditeľom Bestyrerom, ktorý zatvára oči pred perverznými skutkami vychovávateľa Husfara Bråthena, čo rád používa sadistické metódy vštiepovania rozumov do hláv týchto hriešnikov, a tí ho čoraz viac za to nenávidia, až sa pomaly schyľuje k spontánnej vzbure, ku ktorej sa pridajú i všetci ostatní, že budú lynčovať všetkých, ktorí si to bez akýchkoľvek diskusií zaslúžia, ale ich doterajšia „výhoda” každú chvílu zmení svoju úroveň na pravé opozitum, pretože musia byť potlačení silnejším súperom, pričom ten disponuje neuveriteľnou prevahou oproti týmto nešťastníkom, čo už mali plné zuby ponižovania, trápenia sa zo strany idiotského systému tzv. vzdelávacieho inštitútu. Vodcom tohto “hnutia” bude chalanisko Erling, pod číslom C-19, bez ktorého by táto akcia nebola asi vôbec realizovateľná ? Možno je to pravda, ale skôr, či neskôr, by k tomu aj tak muselo prísť ! Skrátka, nadmieru ich vyhecoval, alebo to, čo sa stalo s Ivarom / C-5, tak vtedy už dozačista pretiekol pohár vody. _ Snímok Mariusa Holsta ma zaujal najmä tým, že významný švédsky herec Stellan Skarsgård ho pokrstil svojou bezprostrednou účasťou, kedy jeho výkon bol ozaj démonický, a vôbec Skarsgårdovci vedia byť aj patrične záporní, ak si to samozrejme vyžaduje ich filmová rola, keď hlavným lákadlom na tento počin bol jednoznačne Stellan, ale to som ešte presnel nevedel, čo sa z neho postupne vykryštalizuje ! (29.12.2019)

Severská kinematografie v plné své síle, tentokráte kombinující typickou ponurou atmosféru s působivým vizuálním ztvárněním a melancholií post-rockových Sigur Rós. Historicky koncipované drama odehrávající se před sto lety připomene geniem loci trochu Prokletý ostrov Martina Scorseseho a samozřejmě odkazuje k celé řadě podobných filmových reflexí temných stránek historie národů obtěžkaných tíživým svědomím nechvalně proslulé ,,převýchovy" dětí (např. temná australská minulost - viz film Rabbit Proof Fence atd.) či internátní katolickou výchovou, což bylo snad ještě větší zvěrstvo (irské Padlé ženy či Hříšnice nebo řada filmů britských). Režisér Marius Holst si ovšem narozdíl od Scorseseho neklade za cíl rekonstruovat dobovou filmovou řeč, naopak se snaží ryze současnými výrazovými prostředky vyprávět vcelku jednoduchý příběh o poměrech v chlapecké polepšovně zhruba před sto lety. Mírně schématický model respektuje daný subžánr (příchod solitéra, který nakonec zafunguje jako neformální vůdce odporu) a v podstatě splňuje daná očekávání. V kontextu severské kinematografie existuje několik výrazně působivějších a sugestivněji natočených filmů (ať už Zlo mezi námi nebo Umění plakat kupříkladu), ale Král z ostrova Bastøy je přesto ponuře poetickým zásahem do černého... (05.06.2012)

Jedna z perliček norského filmu, byť norský film je obecně oproti dalším skandinávský zemím trochu horší, ale stále o parník dále než naše kinematografie, tak tímto snímkem za ostatními zeměmi rozhodně nezaostává. Film jsem si vychutnával od začátku do konce a snad se k němu někdy zase vrátím, protože téma je silné a zpracování skvělé a vůbec mě nenapadá nic, co bych filmu vytkl. (29.04.2017)