Dokonce i déšť
También la lluvia
Même la pluie
A tiež dážď
Even the Rain
Even the Rain
Režie:
Icíar BollaínScénář:
Paul LavertyKamera:
Alex CatalánHudba:
Alberto IglesiasHrají:
Gael García Bernal, Luis Tosar, Karra Elejalde, Raúl Arévalo, Najwa Nimri, Juan Carlos Aduviri, Cassandra Ciangherotti, Ezequiel Díaz, Vicente Romero (více)Obsahy(1)
Ve snímku režisérky Icíar Bollaín se prolínají dvě dějové linie. Zatímco první je zasazena do období španělské kolonizace Latinské Ameriky, druhá se odehrává v současnosti a zachycuje režiséra a producenta, kteří připravují v bolivijském městě Cochabamba snímek o Kryštofu Kolumbovi. Jejich práci však naruší nepokoje, které se v městě rozhoří kvůli privatizaci vodovodního systému.
Snímek vyslaný Španělskem do boje o sošku Oscara porazil u akademiků taková díla jako napínavé vězeňské drama Cell 311 nebo životopisný snímek Lope o dramatikovi Lope de Vegovi. Ve filmu zaujme svojí typickou hereckou živelností především Gael Garcia Bernal v jedné z hlavních rolí. (MFF Cinema Mundi)
(více)Videa (1)
Recenze (48)
También la Iluvia se snaží povědět příběh utlačovaných indiánů za doby Columbuse, dnešních Bolivijců bojujících za volný přístup k vodě a filmového štábu, který se uprostřed toho všeho snaží natočit film. K tomu všemu by měl příběh indiánů fungovat jako metafora na situaci Bolivijců. Tvůrci si toho očividně naložili příliš a film pořádně nefunfuje ani v jedné rovině. Nemilým překvapením pro mě byla Bernalova postava zarputilého režiséra, která tady působí jen jako páté kolo u vozu, tedy je úplně zbytečná. Velmi dobrý výkon podává především Louis Tosar jako producent, který je shodou okolností vtáhnut do problémů místních. Po své první nudné polovině film naštěstí zrychlí tempo a ukáže několik velmi emotivních scén. Celkový záměr tvůrců se ale minul účinkem. ()
"JAKÝM PRÁVEM A Z JAKÉHO DŮVODU DRŽÍTE V KRUTÉM A STRAŠLIVÉM PODŘÍZENÍ VŠECHNY TYTO INDIÁNY? ONI UMÍRAJÍ VAŠÍ VINOU, VY JE POMALU ZABÍJÍTE....POHLEĎTE INDIÁNŮM DO OČÍ, COPAK TO NEJSOU LIDÉ? NEMAJÍ SNAD LIDSKOU DUŠI? COPAK NEJSTE POVINNI MILOVAT JE STEJNĚ JAKO SAMI SEBE?" Historie v současnosti a současnost v historii.....krásný a působivý film spojující silou myšlenky zdánlivě nespojitelné. Prvopočáteční hřích křesťanského světa vůči domorodému obyvatelstvu Ameriky zosobněný Kolumbem z natáčení filmu je propojen se současnou neuspokojivou situací potomků původního obyvatelstva skrze představitele hlavní indiánské role. Dva příběhy v jednom, dvě zrcadla nastavená nám samým a našim hodnotám a spousta silných momentů....."Křesťané jdou do nebe? Dobří křesťané ano. Tak chci do pekla!! Pohrdám vámi, pohrdám taky vaším bohem! Pohrdám vaší chamtivostí!" Celý tenhle film svou formou i zpracováním člověka přímo ponouká k zamyšlení se nad životem a jeho prioritami a tím, že nakonec jsou některé věci důležitější než film, protože voda je život a taky, že......."pravda má mnohé proti sobě a lež mnohé na své straně...." ()
Čeští Karamazovi z polské továrny na španělský způsob z bolívijského pralesa, aneb bez ohledu na dobu stejné problémy plynoucí ze stejného nepochopení. Každopádně "pozitivní" stránkou je, že třeba o tom někdo za dalších pět set let natočí další historický velkofilm, který všechnu tu ignoraci opět úspěšně zpětně odsoudí, abychom se cítili zase jako lidi. ()
Film o tom, že za 500 rokov sa osud Indiánov v podstate nezmenil. Najprv ich drancovali conquistadori, teraz ich zdierajú korporácie a ešte aj s tými musia bojovať, aby mali vôbec pitnú vodu. Je podľa skutočnej udalosti, lebo v roku 2000 naozaj americká vodárenská spoločnosť odkúpila vodné zdroje od bolívijskej vlády a občanom Bolívie bolo zakázané zbierať dažďovú vodu, ktorá sa stala majetkom spoločnosti. Už len toto samotné je padnuté na hlavu a taká zapredaná vláda by mala okamžite visieť. Mrzí ma však, že režisér tie historické linky nedokázal lepšie prepojiť. Film bol skôr o súčasnosti, otvoril však veľmi závažné otázky, ktoré v nemalej miere ovplyvňujú aj nás: ako môže národná vláda nechať spoločný majetok spravovať cudzím ľuďom, ktorí sa tak na vašom území stávajú pánmi? ()
Nešťastně zvolený koncept filmu, dva paralelně rozvíjené příběhy, jeden v minulosti, druhý v současnosti, v nichž styčným prvkem je indián aktivista, zavání přílišným akademismem, občanskou statečností k ochraně lidských práv lze přispět v podobě nějakého konkrétního činu, ne sledováním mezinárodně koprodukovaného filmu o natáčení mezinárodně koprodukovaného filmu... ()
Reklama