Hudba hrát nepřestala

Vynikající herecký výkon hlavní postavy - to musím skutečně vypíchnout na prvním místě. Výborný námět, upřímný příběh. Díky tomu zanechá svoji emociální stopu v paměti - pozitivní a zároveň mrazivou - to je asi na podobných filmech to, co je dělá jedinečné. Jednoznačně doporučuji společně se snímkem Čas probuzení. (11.06.2014)

Hrozně milej film. Fakt milá záležitost. I když se jedná o drama.. Tu muziku, která se tam nacházela, zrovna nežeru (až na výjimky - Beatles), ale o to zas tolik nejde. Na druhou stranu mi není vůbec nepříjemná. Líbí se mi ta myšlenka spojitosti muziky s konkrétníma vzpomínkama, protože i já to takhle v některých případech mám. A ještě víc se mi líbí ta myšlenka, že muzika dokáže léčit. Protože i já to takhle mam :-) Tenhle film možná stačí vidět jednou a možná, že to neni na 4 hvězdy, ale na 3 taky ne. Takže 4*! (17.04.2012)

Pěkný příběh o životě otce a syna, které dělí to, co je ve skutečnosti spojuje. Odlišnost a pochopení tu znázorňuje postoj k hudbě jako takové, vnímání textu a jeho smysl, divokost a melodičnost, důvod vzniku písně. Příběh je krásným příkladem cesty k pochopení života jiné generace, která je ovšem lemována ostrými trny. Příběh má atmosféru, která se těžko popisuje, ale dobře poslouchá. Hudba je tu klíčem k lidskosti, smutku i radosti. Hodně dlouho jsem neviděl Julii Ormond a jsem rád, že jsem na ní takhle náhodou "narazil", je pořád tou příjemnou herečkou, jak si ji pamatuji. (27.01.2012)

,,VÍŠ CO JE TOHLE ZA PÍSNIČKU? VÍŠ, KDY JSEM JI SLYŠEL POPRVÉ?“..... /// Když syn nepozná rozdíl mezi tím, jestli u něho jste nebo ne, může i taková malichernost, jako je píseň v rádiu vyvolat spoustu pocitů a vzpomínek. LIDÉ JSOU NEUVĚŘITELNĚ SLOŽITÉ BYTOSTI... I s mozkovým nádorem můžete prožít chvíle radosti. Stačí milující rodiče a ...GRATEFUL DEAD! Že tu muziku neposloucháte??? Škoda, užili by jste si to daleko víc, protože tý hipísácký muziky tu je celkem dost. A taky – je třeba bejt nad věcí! (to na rozdíl od tý muziky jsem...) Oni totiž ty okamžiky, kdy si děti s rodiči (tátové se syny) nerozumí, jsou skutečný (stejně jako ta muzika). Určitě to není špatnej příběh, ale film.... a ta muzika..... /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Mám na mozku.... (no tak dobře, nechám toho....). 2.) Grateful Dead, Buffalo Springfield, Bob Dylan.... 3.) Eseje – ani ty od Olivera Sackse (ani kdyby se jmenovala ,,The Last Hippie“ zásadně nečtu. 4.) Thx za titule ,,Rea z1982“ a ,,sparks“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (18.01.2012)

Trpím na souznění otců se syny, a tak mě příběh o starém psu, který se učí nové kousky, znovu lehce přesvědčil, že tím, co uděláme pro druhé, zároveň nacházíme cestu sami k sobě, k tomu zajímavé spojení hudby se záhadami lidského mozku, nezkostnatělý přístup ke generačnímu rozporu a bezvadně fungující rodinná chemie, jak už tady někdo zmínil, činí z tohoto retro dramatu příjemný zážitek, i když většímu emočnímu nakopnutí přece jen něco scházelo. (13.05.2013)