My Way

Vo filme cítiť silnú režisérsku ruku pána Kanga. Podobne ako v Putách vojny, aj tu množstvo hrubosti, krutosti, násilia a vojnových „efektov“ tvoria doslova hradbu (kostru) pod ktorou ,ako tenký pramienok vody pod topiacim sa ľadovcom, sa šinie prúžik korejsky sentimentálneho a romantického príbehu dvoch chlapcov chlapov, ktorí si vyskúšali takmer všetko od ranného detstva v Kórei, ktorá bola v tých časoch pod gubernátorstvom Japonska, cez vojnu dokonca tri armády, (japonskú , sovietsku i nemeckú) až po olympijské hry v Tokiu (pamätám že vtedy excelovala Věra Čáslavská so zlatými medailami – kurnik a to mi bolo dvanásť). Ale späť k filmu. Tradične takmer europsky znejúci hudobný podmaz bol v jedenej časti (v pasáži filmu kde dvaja hlavní protagonasti putovali z ruského frontu do europy obsadenej Nemcami) silno poznamenaný úspešným soundtrackom Johna Murfhyho vo filme Sunshine. Ale toto na nich neprezraďte, nech sa nezačnú súdiť :) Filmu dávam 4 hviezdičky, za troška "za vlasy pritiahnutý scenár" sibírsku noc zavesený na lkane neprežije nikto tobôž nie dvakrát po sebe, no a púť od Permu až do Normandie .. kurnik, nech si z nás tí Azijci "nedělají šprťouchlata" !!! . Milovníkom vojnových filmov sa však film bude páčiť, a ja niekedy tiež mám vojnové filmy rád. (01.10.2015)

Musím dát předchozím komentujícím za pravdu, že trochu přehnané to bylo. Nicméně, to samé se dá najít v mnoha amerických a ruských (sovětských) filmech, takže proč by to tady mělo zrovna vadit? Vážně by mě ale zajímalo, co všechno bylo podle skutečného příběhu. Cesta to byla vskutku trnitá, Meresjev by bledl závistí. (24.07.2012)

,,Dostali jsme se hodně daleko, jak dlouho bychom asi běželi domů? Rok? '' ---------- Absolutně nechápu, jak mi mohl tenhle válečný film uniknout. Točeno už v roce 2011 a já se o něm vlastně doslechl jen úplnou náhodou! Mai wei je válečným velkofilmem. Takovým jakých se moc nevidí. Ne každý totiž dokáže natičit válečný film, který chvilku mapuje konflikt v Mandžusku na rusko - japonské hranici a který se pak přesune na evropské bojiště doprostřed Dne D... Skutečný příběh neznám a stal-li se, je tato odysea Japonce a Korejce opravdu fascinující. Jen těžko by někdo mohl vymyslet podivnější příběh. Filmu nemám co vytknout. Válečné scény byly na jedničku s hvězdičkou a kdo viděl nějaké jihokorejské válečné filmy z poslední doby (nejen opěvovaná Pouta války ), ví co může čekat. Byl jsem fascinován detailností, jakou si tvůrci dali práci s reáliemi, technikou a výstrojí... Jediné co mi moc neštymovalo bylo Tetsuovo zařazení u wermachtu. Určitě se muselo při následném vyšetřování prokázat, že je to vysoký japonský důstojník (spojenec), je mi tedy divné, že by jej zařadili jako vojína mezi nováčky... I to ,,potkávání'' obou hrdinů mi místy připadalo mírně řečeno příliš časté, nicméně jak říkám neznám skutečný příběh a osud občas zašmodrchá lidský život všelijak... Nechápu hodnocení místních znalců s tisíci body (např. KevSpa) opravdu ne... Ano, bylo evidentní, že materiálu bylo více a bylo nutno ho nějak zkrátit... Už i takto měl film 137 minut. Některé střihy jsem nechápal, ale dávat za to jen jednu * ??? Tohle byl naprosto skvělý válečný velkofilm. Ano je tam místy (ale zas tak neruší) asijská afektovanost, ano je tam i patos (v kterém americkém válečném filmu není?), ale je tam i neuvěřitelný příběh a naprosto dokonalé válečné scény. Já osobně dávám za 5 zničených ruských tanků. * * * * * (12.02.2017)

Velkolepe pateticke nic. Je-gyu Kang dostal k dispozicii stedry rozpocet, takze vyprava je pôsobiva a bojove sceny vyzeraju ovela velkolepejsie ako pri jeho minulom vojnovom opuse Taegukgi. Zaroven ale posobia umelo. Aj ked sa krvou a brutalnymi scenami nesetri, tak pocit, ze je vojna hnusna to vo vas ani na chvilu nevyvola. Cele je to natocene prilis cool a sexy v style Michaela Baya. Za to, ze to vo vas nevyvola ziadne emocie, moze do velkej miery aj zapletka, ktora je tentokrat podstatne menej zaujimava ako v pripade famozneho Taegukgi. Pribeh o dvojici maratoncov zo znepriatelenych narodov, ktori od malicka superia o to kto je z nich lepsi a ktori sa po rôznych vojnovych uskaliach skamaratia je podany prilis skratkovito a povrchne. Ani na sekundu som im ten prerod neveril. Okrem nich dvoch tu ma vacsi priestor uz len kamarat korejskeho hlavneho hrdinu, ktori ako jediny absolvuje zaujimavy vyvoj charakteru a jeho linia v Ruskom lagry bola miestami fascinujuca. Presny opak sterilnej ustrednej zapletky. Vdaka tomu chyba poriadna stava aj bojovym scenam, pretoze neustale sledujeme ako sa mydlia dve superiace armady prakticky anonymnych vojakov s tym, ze sa obcas vo vrave mihne nasa ustredna dvojka, ale vam je u prdele ktora strana vyhra. Dokonca mate problem fandit aj tym objektivne kladnym stranam, lebo nasi hrdinovia väcsinou bojuju na nespravnej strane. Fakt divny film. Sice je vraj podla skutocnych udalosti, ale potreboval by poriadny zasah od dramaturga. Este ako tak fungovala prva neskutocne pateticka polovica, ale v druhej sa tak brutalne skakalo v deji, ze to vôbec nefungovalo a finalna bitka v Normandii na mna posobila ako zla parodia. Vdaka nizkym ocakavaniam sice ani nie som nastvany, ze som si film pozrel a niektore fragmenty z bojovych scen som si celkom uzil, ale napriek tomu by som film asi nikomu, kto nema absolutne nenarocny vkus, neodporucil. Nestoji to ani za jedno pozretie.5/10. (13.07.2012)

Je-gyu Kang ukázal už v Poutách války, že mu tyhle rozsáhlá válečná dramata jdou pěkně od ruky. Film se stal jedním z mých nejoblíbenějších filmů z druhé světové války a od té doby jsem rád vyhledával korejskou tvorbu. Po čase jsem narazil právě na Mai Wei, který toho má s Pouty války mnohé společného. I když příběh působí hodně pohádkově, je založen dle skutečné události. Jen mě trošku zamrzelo, že jsem přetvoření vztahu z nepřátel na kamarády moc nevěřil. Přesto pro válečné fanoušky jedna z mála povinností z korejské tvorby. (14.12.2014)