Frankenstein

Takže pozdě, ale přece... Pěkné to bylo. Ale bylo toho moc. Nabubřelá výprava jako by dusila občasné záblesky skutečného θέατρον. Což je vskutku škoda. Herci byli dobří velice velmi. Vlastně skvělí, když ten bombastický tyjátr "ustáli" a našli vnitřní sílu k nevšedním výkonům.----------- Nicméně třeba se pletu a Danny Boyle stvořil nadpozemskou inscenaci bez pachuti zahajovacího ceremoniálu Olympiády... Opravdu se mi tato verze Frankensteina líbila (je totiž líbivá...); jen se snažím vidět subjekty a objekty (prostě veškerá monstra) v souvislostech. A hlavně: Očekávám od divadla určitou míru intimity a sdílení. (30.05.2013)

Když zvěsti nelžou. I kdyby National Theatre Live existovalo jen proto, aby nám zprostředkovalo srostlou hereckou dualitu, stálo by to stonásobně za to. Frankenstein totiž nejen v mnou zhlédnuté variantě Cumberbatch = The Creature, Miller = Victor přesahuje divadelní mantinely, řeže do diváka hrubou silou, odlehčuje na nečekaných místech, vizuálně podmaňuje a dopadem mě rozkládá tak, že nemám ještě druhý den slova. Nejomamnější cesta z čistoty do temnot a nejen díky ústřednímu dvojitému výkonu také povýšení věčného příběhu na dojemnou nesmrtelnost. (15.11.2018)

Dost možná by za zhlédnutí stála i druhá alternace, bojím se však, že Benedict Cumberbatch by scénu ovládl tak i onak, a to i přestože Jonny Lee Miller jinak není vůbec špatný. A to je dost zásadní chyba. V mnou viděné verzi tak sice excelovalo monstrum, kdežto samotný Frankenstein až na pár momentů nestál ani za řeč. Zklamání to ale není jediné, i od samotného autora adaptace jsem čekal více, než jen konzervativní a ve finále tuctové představení. Z šedi tak vynikne pouze několik scén opírajících se právě o živelné herectví Cumberbatche a zbytek působí pouze jako křoví, čemuž rozhodně nepomáhá ani nucený, typicky divadelní humor. EDIT: Jak píše DaVID'82, pocitově správnější se zdála být a nakonec i je právě opačná alternace. Jonny Lee Miller se sice nezdá být v roli stvoření tak obratný jako Cumberbatch, který zase v roli zde plochého Frankensteina nemá dost prostoru vyniknout, avšak oba se takto alespoň "zprůměrují" a celé představení mnohem lépe odsýpá. Ani tak se ale nemůžu ubránit dojmu, že sílu předlohy této její adaptaci bere hlavně její dramatizace, která ze své podstaty ani přes nesporné výhody nemůže jít tak hluboko, jako by si kniha zasloužila. (03.03.2014)

Aj častejšie by som chodila do kina na záznamy zahraničných divadelných hier. Frankie mal úžasné svetlá a hudbu, bolo dobre počuť, že je to Underworld, v spojení s Boylom ale nejde o veľké prekvapenie. Videla som verziu s Millerom ako monštrom, ktoré poskytuje viac hereckého priestoru na prejav ako Frankie, teším sa, že Nostalgia plánuje aj verziu s monštrom Benom. Knihu som čítala niekedy na strednej, adaptácia bola podľa mňa výborne urobená a skvele zahraná. A najmä poskytla ten pocit, že skutočným monštrom nie je monštrum ale človek neschopný citu. Bla bla, patetické, ale o to pri vykreslení vzťahu medzi Frankiem a jeho monštrom podľa mňa ide. (Nostalgia - IFFBA - 9.11.2013) Tak sa mi podarilo vidieť aj verziu s monštróznym Benedictom a som spokojná. (Nostalgia - 18.1.2014) (17.11.2013)

Viděno naživo! Dokonalý a dechberoucí zážitek! Byl to den, kdy se mi změnil pohled na divadlo! V roli monstra byl Miller a byl dokonalý, každopádně pro srovnání bych rád viděl i alternaci s Cumberbatchem. Boyle vytvořil své klasické dílo - plné rozmáchlosti a opulentnosti. Avšak vytvořil ho jinak, než tuhle klasiku známe doposud - přitažlivěji. Občas mu to sice nevychází a některé záměry se míjí účinkem, přesto Boyle zachoval tvář tohoto studeného románu takovou, abychom vyznění jeho syrovosti pochopili do důsledku. (06.09.2012)