Grave Encounters

Producent reality show ma v úvode presviedčal: Toto nie je film, ale skutočnosť! Pritom mi hneď bolo jasné, že je to found footage a nie skutočnosť. A keď som uvidel tie čiernobiele kváziarchívne materiály, na ktorých defilujú pacienti psychiatrickej liečebne so začiernenými očami, ako pokusné králiky šialeného vedca, tak sa mi otváral nôž v kapse a mal som pocit, že pozerám Dom hrôzy (1999), už len Femke Janssen mi tam chýbala. Páčil sa mi však sebaparodujúci charakter filmu, ktorý sa spočiatku nebral vážne. Odkrýval pozadie natáčania filmov ručnou kamerou, obsahoval aj zábery, ktoré by za "normálnych" okolností boli vystrihnuté (napr. platba zriadencovi za to, aby na kameru, povedal, že videl duchov...). Grave Encounters sa rozbiehal od nuly, ale zhuba od polovice už letel maximálnou rýchlosťou a ponúkol množstvo naozaj strašidelných okamihov. Veľká škoda, že v závere prišlo klišé: v poslednom zábere posledný preživší povedal svoje posledné slová a svetlo zhaslo. Preto dám len +++. (10.09.2011)

Nečekaně dobře přijatý příspěvek do subžánru pseudodokument / found footage, ačkoliv tuhle eufórii tentokrát vážně nesdílím. Možná to bylo tím, že duchové či přízraky by měli kamerám (tudíž divákům) zůstat skrytí. Možná to bylo tím, že když už se něco konečně dělo, obraz začal rušit a vypadávat, což v takhle důležitých momentech musí nasrat. Na druhou stranu nelze tvůrcům odepřít snahu děsit nás několika zajímavými prvky. Každopádně takové australské podzemní tunely (The Tunnel) na mě zapůsobily rozhodně víc, než nekonečné chodby zdejšího blázince. Nebýt jedné extrémně nebezpečné lekačky, která mi dokázala nazvednout prdel, šel bych s průměrným hodnocením ještě níž. (19.08.2011)

Lhostejné tři hvězdy. První půlhodinka mě i přes svoji zbytečnost a nestrašidelnost dokázala bavit poměrně přesvědčivou nápodobou trapnosti televizních pořadů o nadpřirozenu. Druhá půlhodina mě bavila nejvíc - atmosféra nočního opuštěného blázince, náznaky nadpřirozena, handycam pomalu a ustrašeně putující po chodbách ... pěkné. Bohužel fakt, že "zajímavé noční" situace trvají po dobu celých dvou třetin filmu, trochu snižuje jejich účinek. Závěrečná půlhodinka už mi přišla taková monotónní, a to i přes pár poměrně nápaditých zjevení duchů. Na lacinou found footage duchařinu z Kanady je to fajn. Mnohem víc fajn, než jsem čekal. Ale současně mnohem míň fajn, než by bylo nutný, abych si na ten film po týdnu / měsíci / roce vzpomněl. (15.08.2011)

Zlostní bratři si plácli, zdali se jim podaří natočit horor, který až fundamentálně nedokáže přijít s něčím novým, našli sanatorium, pětici nouplísáků do hlavních úloh a několik kamer bez stabilizátorů. Na úplně první signální to zabírá, světla baterek do prázdných chodeb, kachličky, luxfery, prostě humus, z dlouhodobého hlediska to vyšumí s prvním breburdou, který nedokáže nic víc než kterýkoli jiný hororový breburda poslední dobou. Navíc postavy byste vraždili od rána do večera. Člověk si pak uvědomí schopnosti tvůrců Blair Witch či [REC]. (22.06.2015)

Určitě jedna z nejděsivějších duchařin posledních let. Autentická forma zfilmování ruční kamerou není projednou jen kopií nápadu úspěšných horrorů, ale maximálně efektivně využitým nápadem. Prostředí oprýskaných zdí staré nemocniční budovy je těžký horrorový kalibr už sám o sobě. Když je všechno navíc okořeněno perfektní gradací a šikovnými nápady, dokládajícími cit autorů pro horror, snadno filmu odpoustíme, že herecké výkony nepůsobily vždy zrovna přirozeně. Při sledování uprostřed noci se nedůvěra v temné kouty vašeho pokoje dostaví zcela jistě velmi brzy. (01.09.2011)