Áno, šéfe!

Hoci Žídek vo svojej verzii Áno, šéfe! vystupuje menej konfliktne, ako Pohlreich, paradoxne som presvedčený o tom, že v civile je to oveľa väčší nervák, než Pohlreich. Fakt. V samotnej relácii je ale každopádne Žídek dosť umiernený a robí mu problém pred kamerou vystupovať "rázne" a ak je k tomu občas "donútený" produkciou (alebo kým...), pôsobí dokonca až rozpačitým dojmom, čo je dosť hrozné. Inak ale fajn, kto má tento typ programov rád, príde si vcelku na svoje. (20.12.2016)

Paradox televizního formátu: na rozdíl od české mutace je zde primárně ukazována (velmi sympatická) snaha restauratérům pomoct. Je ovšem možné, že náš vulkán Zdenda dělá taky něco podobného, jenom jaksi do finále se poté sestříhá to pravé televizní, a to je SHOW. A tady čistě kuchařskému Žídkovi ne že dochází palivo, ale on snad nemá ani natankováno. Pokud se někdo nezasměje nad jeho čechoslovenštinou (která má asi přibližně stejnou zásobu, jako když si já utahuju ze Slováků), tak hlášku aby člověk pohledal. Jakožto primárně gastronomický pořad se mi Áno celkem zamlouvá, ovšem v tom případě mu škodí jeho vlastní jméno a s ním spojený očekávaný obsah. (06.11.2011)

Taková slabší verze Zdenka P., taky nadává sprostě, ale méně a tak nějak v křeči. Mladší kuchařky umačkává k smrti, starší jen poceluje na líčko. Mnohdy vytýká personálu uplné zbytečnosti, jen aby působil zasvěceně v oboru a bohužel to nedělá kamarádsky, ale z pozice predátora. Dívat se na to dá, ale chybí tomu koule, ako často hovorí Zdenek. (14.08.2019)

Slovenská verze pořadu není svým konceptem o mnoho horší než česká. Jaroslav Žídek má jiný přístup k lidem než Pohlreich. Mě se nicméně tento přístup nelíbí. Tváří se mnohem mileji, nicméně si myslím, že je to jen určitá póza, aby ho lidi nepřirovnávali k zmiňovanému Zdeňku Pohlreichovi. Dále mi vadí, že hvězdy rozdává jak na běžícím pásu i restauracím, co si to dle mého mínění nezasloužily a celkově dělá menší show, tož je u svým způsobem zábavného pořadu rozhodně chyba. (04.05.2011)

Neúnavný brainwashing o nekonečném vaření a kurvení výživových hodnot jídla a oceňování restaurací, kde bych nenechal zdarma najíst ani smradlavého mongola z ulice, musel probíhat i na východ od Brna, v krajině oněch vtipně skoro-česky mluvících podtatranů. Nemáte vlastního kuchařa? Nevadí! Jebněte tam českého, a ono se to ve výsledku ztratí. Stejně se budou dokola řešit úplně stejný hovna a ještě po vzoru české produkce se vypípají všechna sprostá slova, aby se při nějaké obyčejné prdeli, občas znějící píče, nekončící spršce hoven a úlevných kurev a kokotů, nějaký stále pro daný pořad nezletilý fracek v šoku nepřibarvil proudem snad ještě hnědého převařeného oběda své nedávno koupené trenky s ksichtem právě vycházející popové kvazi-hvězdy. Jestliže už jste podobná slova schopni ustát, dozráli jste patřičného věku, a udržíte tak svěrač dostatečně stažený, zahltí vaše zvukovody opět jen další ústavičné pípání u obsahu jinak zcela nezajímavého, s absencí jakékoliv přijatelné informace k výživě samotné. Celé je to pouhou kopií odpadu, která nemůže skončit jinak než hlubším odpadem a Jaro tomu napříč díly rozhodně nepomáhá. (29.11.2019)