Vinnetou se vrací

Pokus oživit Vinnetoua bohužel nevyšel. Možná, že kdyby k tomuto počinu nedošlo, bylo by to lepší, ale ani tento neúspěch nemůže vrhnout stín na nezapomenutelné kultovní filmy, které zahájily celou sérii (Poklad na Stříbrném jezeře, Vinnetou, Vinnetou II: Rudý gentleman...). Pokud jde o "návrat Vinnetoua", tak je nutné podotknout, že tvůrci si vymysleli dost zajímavý příběh (Vinnetou nezemřel, ale uzdravil se...atd.) a zkusili diváky zaujmout větší krutostí - skalpování s poměrně podrobným záběrem (to je také jediné, co mi utkvělo v hlavě z celého filmu). I když ocením nápad a celý tento pokus o oživení náčelníka Apačů, všech žijících Mescalerů, tak z "kategorie" ODPAD se asi nedostanem.... (29.12.2007)

Opravdu hrozné. Byl jsem odhadlán tomu maximálně odpusti, protože točit po Harladu Reinlovi Vinnetou je předem prohrané, ale tady nebylo čeho dobrého se zachytit. Naprosté nepochopení "ducha" mayovek! Nedůstojné, trapné, plné zbytečných konverzací. Nevhodné jak pro děti, tak pro dospělé. Jenom ta krajina a hudba nejsou totální propadák, ale jsou pošpiněné příšerným scénářem... (26.07.2008)

Snad jediný film s Pierrem Bricem jako Vinnetou, který jsem viděl jednou a stačilo. Začíná to jako Vinnetou serial z osmdesátých let. Tj. Vinnetou v úboru podobnému tomu apačskému, kdy pomalhal Starému medvědu. Poté vezme do rukou oblek Vinnetoua toho z šedesátých let, s dírou po kulce v prsou, do toho klasická hudba z pera Martina Botchera. Pak se tu objeví nějací mormoni a obleky kovbojů a farmářů, které jsou spíš ty realistické ala Nesmiřitelní. Je tu malé dítě a jeho příběh, co mě vůbec neoslovil, jsou tu Adsinibojci a Tašunko-sapa, ale úplně jiný, než si ho člověk pamatuje z Vinnetoua 2, je tu opět československý padouch jako v Pokladu - tentokrát je to Juraj Kukura. Takže něco mezi původním realistickým seriálem a nostalgií na staré dobrodružné filmy. Jenže ta nostalgie se moc nedostavila. (13.07.2020)

Pierre, Pierre, cos mi to udělal?!!!! Jedna hvězdička se zavřenýma oběma očima pro idol mých dětských let (ne nemůžu dát odpad, prostě nemůžu, nemůžu, nemůžu,........................................., nemůžu,............................., ne fakt nedám............................, nebudu jako ostatní, ............................................, ne opravdu to nejde,.................... i když si to sakra zaslouží!). (17.07.2008)

Odjakživa jsem byl fanatickým vyznavačem Vinnetoua. A nebyl jsem vyznavačem pouze Vinnetoua, vždy se mi líbilo, že původní filmové Májovky nebyly jen pouze dobře zpracované, ale měly i výpovědní hodnotu, měly své jasné mírové poselství a vůbec byly obrazem své doby. Toto se mi velmi těžko hodnotí. No, v rámci německé televizní produkce je to naprosto šedivý průměr. Film samozřejmě v základu staví na přítomnosti kultu. Kultu jednoho herce ze 60. let. Už v tom je to směšné. Na druhou stranu však naprosto nevěřím tomu, že kdyby se projektu ujala byť třeba i špičková produkce se všemi potřebnými nástroji, podobného výsledku jako v 60. letech by se stejně nedosáhlo. Samozřejmě nechci omlouvat mizerný scénář, chabou výpravu, ještě slabší herce a naivitu režiséra a také fakt, že do jedné řeky zkrátka dvakrát vstoupit nelze. Toto pořekadlo v tomto případě platí samozřejmě naprosto přesně. Ono už v samotném konceptu je to nerealizovatelné. Na tento film může samozřejmě klidně bežet reklama třeba i v teleshopingu. Důvodem mého hodnocení je pouze a jen obsazení jedné legendy. Nezkoumám onen důvod tohoto obsazení, chovám k onomu kultu stále úctu a sympatie a tak za tři. (24.11.2011)