Rozchod Nadera a Simin

Pááni, nechat si tak u nás každého z fleku ve vazbě za kdejaké nařčení, tak nikdo nejsme věčně doma :-O. Mno, skončila jsem unavená skoro stejně, jako bych se osobně účastnila soudních tahanic a i když nejsem tak naivní, abych beze zbytku zhltla, co mně íránská cenzura naservírovala, trvám na tom, že Simin byla pitomá nána a Nader je svým náboženstvím ochuzen o svatozář, která by nejlépe vystihovala jeho toleranci a respekt k svobodné vůli své ženy ve zřízení, které takovému jednání určitě nefandí. Drama s detektivní zápletkou používá samotný rozchod jen jako spouštěč událostí a i náboženská omezení jsou zmíněna jen okrajově, takže nakonec má hlavní roli morálka - vina, strach z následků, tíha zodpovědnosti, výčitky a záchranné lži - zkrátka podobná myšlení i pochybení v kulturně rozdílných společnostech... a o tom je. (04.05.2013)

Film, který bolel. Strhující íránské drama o nemocné společnosti, znásilňované spravedlnosti a rozpadu jednoho manželství. Skvostný scénář a příběh, který se ani v náznaku nepokouší přímo kritizovat režim, přesto o situaci v dané zemi vypovídá mnohé. I tak jsem ale překvapen tím, že takovýhle snímek mohl právě v Íránu spatřit světlo světa, ba dokonce být distribuován v zahraničí. Film, kde se explicitně mluví o emigraci jakožto jediné smysluplné budoucnosti hrdinů (analogií je třeba neméně skvostný Vláčilův Dým bramborové natě, v němž doktor Meluzín roku 1976 podléhá stejnému dilematu) a scény u íránského soudu jsou naprostým popřením primárních zásad právního státu... (08.02.2012)

Tomu filmu můžu vytknout jediné: je pravděpodobné, že po jeho zhlédnutí už budu většinu dramat řešících mezilidské vztahy považovat za triviální blbosti. Jinak jsem si opět připomněl, jak diametrálně se "vývozní" íránské klubovky liší od běžné komerční produkce Blízkého východu a přilehlého okolí... (22.11.2011)

Velice lidské drama působící až nepříjemně reálně. Hranice morálky a lži umí být někdy dosti široká a motivace postav balancujících na této hraně mohou být omluvitelné i odpustitelné. Zanechávají však v člověku spoustu otázek a ty jsou v reálném v životě často nezodpovězené (či nezodpověditelné?).. jako v tomto snímku. (30.01.2012)

Strach, pochybnosti a malé klamstvá môžu niekedy pôsobiť ako malá snehová guľa, z ktorej sa stane lavína. Rozchod je klasická dráma, ktorá by sa síce mohla odohrávať kdekoľvek, ale všade by vzhľadom na miestne zvyklosti a mentalitu mala iné vyústenie, alebo aspoň iný priebeh. Film je zaujímavý aj z technického hľadiska. Mnohokrát sa pozeráme cez rozostrený obraz (napríklad cez rameno) na zaostrený detail tváre, v exteriéroch sa cítime vďaka snímaniu kamery z auta ako v interiéri, málokedy vidíme oblohu a nedozvieme sa ani, ako vyzerá Nadirov dom zvonka. V každom vnútornom priestore sa cítime stiesnene, ako by sme boli súčasťou rodiny. Z tohto hľadiska mi pripadá film vhodnejšie sledovať v kine. Škoda, že som to zmeškal. P.S.: V Iráne všetci jazdia na Peugeotoch, alebo to bol sponzor filmu? (20.10.2012)