Býčí šíje

Neodtažený pokus o kombinaci gangsterky a psychologického filmu, který naráží na své limity zejména vinou režisérovy snahy "vypadat jako někdo jiný". Nedotažený je i scénář, který se topí ve svém vlastnímn potenciálu a chaos se pokouší vyřešit hollywoodsky vyklenutým melodramatickým obloukem, na který ale Michael R. Roskam nemá dostatečné filmařské dovednosti (film se mu občas stylisticky zcela vymkne z ruky). Matthias Schoenaerts v hlavní roli je však báječný a už jen díky jeho testosteronovému závislákovi to stojí za vidění. (04.07.2011)

Kriminálku z prostředí dobytčáku jsem fakt ještě neviděl. Navíc okořeněnou osobním dramatem supernařáchlýho hlavního protagonisty. Herecky je to skvělé, všechny ty neznámé ksichty se k tomu perfektně hodí. Syrovostí mi to připomínalo dánskou trologii Pusher. Občasné estetické statické záběry na venkovskou krajinu se mi fakt líbily. (03.11.2013)

Už jsem viděl filmy, které vyprávěly několik osudů najednou tak bravurně, že by z fleku mohly dělat desetiboj. Jestli bych doporučil nějaký sport Býčí šíji, tak maximálně silový trojboj, protože už se dvěma základními liniemi měla práce až nad hlavu. Působilo to na mě, jakoby si sama píchla růstový hormon a úplně pak neovládala, co se děje. Přitom atmoška, prostředí a herci čupr, jen kdyby tomu někdo dal to, co museli vzít Jackymu. (Challenge Tour 2015, film č.26) (23.04.2015)

Fascinujúce a úprimné dielo mladého tvorcu. Po celý čas sledovania stopáže som chcel, nie! Musel som byť na jeho mieste a mstiť sa. Následne prišiel efekt rozhodnutia a logiky, ktorý mňa zase posadil do kresla. Absolútna nutnosť sledovať, uvažovať a dúfať či riešiť. Som očarený! http://www.youtube.com/watch?v=KCofl1gudy8 (20.07.2012)

Když chlap přijde v dětství o své nejcennější klenoty, tak z něj sociálně neškodný a ctihodný spoluobčan nikdy nevyroste. Tuto skutečnost se podařilo Roskamovi přesvědčivě a i pro ženskou část publika velmi bolestivě znázornit. Přestože zde pranýřuje machinace hormonální mafie, která pumpuje stravu pro masožravce neskutečným sajrajtem, je to hlavně tragédie jednotlivce, která s divákem zaručeně zamává. Děj je sice místy zbytečně rozvleklý, ale výkon hlavního představitele a značně hustá atmosféra vyzdvihují tento debut do nadprůměru. Divím se, že většina belgické populace už mezitím nekonvertovala k vegetariánství. (20.02.2012)