Sváko Ragan

Zařazení Sváka Ragana na ČT? Skvělý nápad! Veliké osvěžení v té záplavě vyšeptalých českých snímků. Kouzelná exkurze na slovenský venkov a půvabně vyprávěné příběhy se svérázným hlavním hrdinou. Ohromujícím způsobem výpravně natočeno (tolik lidí v dobových kostýmech, tolik zboží na trzích, těch uniforem...). Dočolomanskému a spol. veliké uznání za kaskadérskou scénu na řetízkovém kolotoči. Já bych zvracel určitě... (07.12.2010)

Kdo by mohl zapomenout na garbiara Sváko Ragana a jeho putování za "gšefty"? Poetika lidového sedláckého rozumu a situační humor (kolikrát tak nadčasový) v záhoráckém nářečí. Slovenský folklór v té nejlepší podobě, výborná hudba Svetozára Stračiny a nezapomenutelná role Josefa Kronera, který v ní přímo zářil. A do toho má nostalgie...byť jsem Češka:). Dovoluji si přiložit malý slovníček tomu, kdo by snad nevěděl: garbiar - koželuh, kožešník; sváko - strejda (28.07.2014)

Přes dvě hodiny mi trvalo sžívání se s postavami, dialektem i rázovitým prostředím a když se mi to konečně podařilo, přišel konec. Svět lidových taškářů a filutů ožil yznovu kráte po seriálu Slovácko sa nesúdí a přinesl další spousty zfilmovaných anekdot a příhod ze života. Škoda jen, že logicky se tak událo formou mozaiky malých událostí, která je málokdy mým šálkem kávy. Teprve, když v mnoha střípcích začínám vnímat obraz postav, obraz Myjavy, teprve tehdy si to začínám užívat. A to jsem tady úplně nestihl. Snad při druhém zhlédnutí, při vstupu do už známé řeky, to bude lepší. Nyní lepší ***. (24.10.2008)

Kopanyce ich rodným jazykom. Za popularitou televíznej série o svákovi Raganovi nie sú zďaleka len vtipné vyprávanky miestneho ľudového strýca - zabávača. Pretože tie sú vtipné len čiastočne, miestami ide o dosť ošúchané frky. Základom úspechu je profesionálna predpríprava v podobe zvládnutia svojrázneho tvrdého dialektu bielo a malokarpatských kopaníc spolu s perfektnými folklórnymi kompozíciami v podobe tancov, spevov a odevov. Všetko v podaní popredných slovenských hercov, ktorým svojrázny spevavo tvrdý dialekt akoby padol rovno do huby. Plus speváci a tanečníci zo Slovenského ľudového umeleckého kolektívu (SĽUK-u) a Lúčnice. Z Ragana s tróniacim Jozefom Krónerom doslova cítiť pohodu pri nakrúcaní. A cigánsky tanec a spev v prvej časti dodnes považujem za esenciu cigánskeho panku- nespútano odvalenej slobody a voľnosti pri tanci a hudbe. Svetozár Stračina ako skladateľ a Štefan Nosáľ ako choreograf excelovali. Ukázalo sa, že dôkladná znalosť miestneho jazykového dialektu, spôsobu humoru, oblečenia, naturelu, hudby a piesní je polovicou úspechu. Čerešničkou na torte je poukázanie na miestnu honoráciu (advokáti,notári, intelektuáli z okolia hlavného mesta) ako na bandu večne nenažraných vypasených a peňazí chtivých ožralcov, ktorých chráni len ich postavenie,no rozhodne nie intelekt. To je výstižné i pre dnešok. (05.01.2015)

Velmi dobře a zároveň škoda, že je to hráno v nářečí, kde člověku unikají někdy celé půlky vět, takže nemůže plně vychutnat vtipně vyprávěné příběh ze života Záhoráků z okolí Myjavy. Skvělý Jozef Króner dovedl velmi dobře přecházet z pozice optimistického strýčka, který nezkazí žádnou legraci ve chvíle, kdy má rozvážně rozhodovat ve své rodině i pro svou obec. Mladičká Jana Nagyová, tenkrát sedmnáctiletá, byla příjemným osvěžením, její matka Raganová v podání Hany Slivkové byla také skvělá, hrála velice životnou postavu. A kolem spousta známějších i méně známých slovenských herců ze zlatého období slovenského herectví. (04.01.2020)