Rozsudek

Československo-maďarsko-rumunské historické drama, odehrávající se na počátku 16. století v Uhrách, dle snímku na linii Budín-Szeged-Varaždín. Drama se odehrává v době, kdy vrcholí turecká expanze a jako křižácký vojevůdce této oblasti byl vybrán Juraj Dóža. Tato nesmírně sugestivní postava, již ztvárnil démonický F. Bessenyei, však obrátí zbraně proti vrchnosti, je stíhán a také dopaden. Vůdci povstání je nabídnuto, že dostane milost, pokud odvolá své stoupence, neboť vrchnost se tímto krokem pokusila zamezit krveprolití, vědíc, že během nastávající války s Osmany bude potřeba každého muže. Po kategorickém Jurajově odmítnutí milosti následuje nezapomunetelná mrazivá popravčí scéna, jejíž vrcholem je posazení odsouzeného na žhavý železný trůn a nasazení koruny smrti. Na snímku mě kromě samotného příběhu, jež je vyprávěn retrospektivně, zaujalo dokonalé zachování atmosféry a surovosti raného novověku, dále výtečné dlouhé filozofické monology a nádherná práce pana kameramana. Přestože hlavní postava strhává svou nepřehlédnutelnou nezkrotností velkou část pozornosti na sebe, dokázal jsem zaznamenat také československé herce J. Vaška a A. Kubáně. Velmi umělecky působící snímek maďarského režiséra Ference Kósy na mě zanechal jen ten nejlepší dojem a vřele doporučuji všem milovníkům historických dramat. (24.03.2014)

Sled a postup filmového vyprávění mi připadalo zmatené, často jsem nevěděl, co se děje, kdo je kdo, s kým je a co chce. Také jsem tam nenašel žádné bitvy a bojůvky proti magnátům, většinou se to odehrávalo prostřednictvím špatně srozumitelných dialogů. Ale líbily se mi kostýmy, výprava a kamerové záběry, takové sirové, navíc ještě černobílé. I ty ksichty byly dobře vybrané. (04.11.2014)

Príbeh zobrazuje sedliacke povstanie Juraja Dóžu v časoch križiackych vojen na začiatku 16 storočia. Pozitívom je široká koprodukcia Maďarska, Rumunska a slovenskej Koliby, je to vidieť hlavne pri davových scénach, záverečná scéna je silná a pôsobivá. Scenár je však trochu roztekaný, možno by mu pomohlo viacej minút. Bessenyeiho nahovoril Vlado Müller, Majora Leopold Haverl, Motoia Štefan Kvietik a Koltaia Ivan Rajniak. (21.01.2019)

Juraj Dóža sa správne volal György Székely(Juraj Sikul,Juraj Sekeľ) a nebol to Maďar ale Rumun.Meno Juraj Dóža(György Dózsa ) sa začalo používať až o niekoľko desaťročí neskôr,oficiálne ho historici začali používať až v 19.storočí.A nebol to žiadny sedliak ale zeman,hoci vi filme z neho spravili obyčajného sedliaka.Ak by bol sedliak,tak by z neho kráľ Vladislav Jagelovský neurobil dvorného rytiera a ostrihomský arcibiskup by ho nevymenoval za veliteľa križiakov,ktorý sa sústreďovali v okolí Budína.Ináč je to jedná z najvýznamnejších postáv uhorských dejín,pretože Juraj Dóža bol na čele najväčšieho povstania v dejinách Uhorska.Nie je to zlý film,ale to by chcelo naozaj veľmi skúseného režiséra a veľké množstvo peňazí.Pretože boje v tomto filme takmer nie sú,a tých pár bitiek nestojí za reč.Po tejto stránke film nestojí za nič.Ale za pozretie určite stojí,už aj preto,že o tejto historickej postave asi neexistuje žiadny iný film.Škoda je,že známy rumunský režisér,medzinárodne známy(Boj o Rím,Dákovia,Posledná krížová výprava) sa nepodujal natočiť film o tejto historickej postave.Predsa len ,obaja sú Rumuni.Možno sa ešte niekedy dočkáme aj veľkofilmu o tomto mužovi,ktorý urobil najväčšiu vzburu v histórii Uhorska. (24.10.2011)

Nejsem si úplně jistý, jak tvůrci ten film zamýšleli. Buď je to jen strašně banálně a schematicky podaný příběh o "slavné vzpouře utiskovaného lidu", anebo lze tu vzpouru uchopit ještě jako nedomyšlený čin pár horkokrevných hlav. Kdyby to byla ta druhá možnost (ale moc tomu nevěřím), tak bych přihodil hvězdičku, celé by to totiž dostalo zajímavější rozměr. Víc hvězdiček než 3 bych ale stejně nedal, protože to pořád byla jedna velká NUDA, místy navíc docela nesrozumitelná. (17.09.2022)