Majster kat

"Napi sa!(slivovice) . Nemôžeš čo?, lebo by si zdochol!..." P. Bielik ma ešte nikdy nesklamal a nech sa pustil do čoho chcel vždy mu to vyšlo. Jeho facky a kopance vo filmoch vždy bolia, na to si on potrpel, preto ma každá pobaví. Príbeh zaujme takmer každého, pretože svojou štruktúrou, postavami a rozložením síl dobra a zla pripomína klasickú rozprávku a Bielik sa tomuto prirovnaniu ani nebráni a priznáva to. Film je plný vtipných hlášok, bavil som sa neskutočne. Herecky tu dominuje absolútne fantastický Vlado Muller a tesne za ním výborný Š. Kvietik. Film je tak krásne farebný až mi pripomínal slávne hollywoodske historické trháky zo 60-70-tych rokov. Majster Kat je slovenská klasika a právom patrí k tomu najlepšiemu , čo u nás vzniklo. Po takomto filme som vždy hrdý na to produktívne obdobie pred 89 rokom. Vtedy sme filmy robiť vedeli, dnes to nejde. 100%. (16.06.2013)

,,JA SOM KAT." ,,VÄČŠINA ĽUDÍ SA TÝM NECHVÁLI." __ Ako malého chlapca ma Bielikov film viac než príbehom (ktorý je pomerne smutným a nie práve odpočinkovým) uchvátil svojim veľkorysým vizuálnym pojatím, ktorým sa viacej približoval skôr zahraničnej (západoeurópskej) produkcii. Okrem veľkého množstva iných lokácií ho režisér ešte stihol nakrútiť v bratislavskom podhradí, ktoré sa krátko nato začalo búrať. Všimnime si pritom, že názov Prešporok ako označenie mesta sa tu vôbec nespomína, takže sa celý príbeh odohráva v trocha neurčitom priestore. ,,Majster kat" je predovšetkým z pohľadu kata Emila skoro až psychologickou drámou hovoriacou o agresivite ľudskej povahy nielen s výborným Vladom Mullerom v hlavnej úlohe, ale tiež so skvelým výkonom Petra Debnára a sympatickým Eduardom Bindasom v úlohe tureckého pašu. Drobné výhrady by som mal k miestami slabšie využitej širokouhlej kamere (tvoriacej inak podmanivé obrazy) a práci maskérov, kvôli ktorým hlavné postavy ani po 20 rokoch neprišli výraznými zmenami. (20.09.2007)

Film pozoruhodný mimo jiné i proto, že jako jeden z mála zobrazuje slovenské reálie v době turecké nadvlády. Těžiště snímku však spočívá především ve vynikajících hereckých výkonech V. Müllera v roli skutečné svině v lidské podobě, Š. Kvietika coby kladného hrdiny bez bázně a hany, E. Vášáryové - křehké kočičky, která ale umí vytasit drápky a v neposlední řadě P. Debnára, který postavu dobromyslného, ale nepříliš bystrého (mírně řečeno) Emilka ztvárnil opravdu dokonale. (13.01.2008)

Film o hodnotě lásky a především pak přátelství - to je totiž ta nejkřehčí věc na světě. A Slováci, jak se v posledních měsících dozvídám, v šedesátých a sedmdesátých letech uměli zatraceně dobře filmovat. A ti jejich herci - to je prostě elita jedna báseň. Vlado Müller je zde bezpochyby největší hvězdou v roli mistra kata, který postupně dává průchod své hořkosti a zpřetrhá poslední city, které uvnitř sebe ještě nosil. Jeho herectví, dikce a hlasový rozsah je neuvěřitelný. Štefan Kvietik zde sice stojí trochu ve stínu velkého Vlada, ale i on ukázal, jak dobrý herec je. Půvabem pak zaujme Emília Vášáryová a v menší roli se mihne i pozdější lamač dívčích srdcí Jozef Adamovič. Právem tento film patří ke klenotům slovenské kinematografie (spolu s Medenou vežou, Zmluvou s diablom, Orlim pierkom, Polnočnou omšou, Obchodem na korze a dalšími skvosty). (23.12.2013)

Vstupní kód k mistrovskému katu je dosti prostý - vnímat film jako dobovou kostýmní pohádku pro dospělé. Nejedná se o historické drama v pravém slova smyslu, které by představilo nějakou konkrétní událost nebo postavu. Jde o vlastní scénář zasazený do konkrétní doby nadvlády Turků. I když jde v zásadě o rozpor mezi dávnými přáteli, jako protipól rybáře vnímám prosťáčka Emilka. Podobně jako v O myších a lidech Johna Steinbecka nebo obr Ursus v Quo Vadis dotváří příběh synek silných paží a mdlého rozumu. V první části snadno zmanipulovaný otcem, v druhé zaslepený láskou k půvabné Agajce. Zlo tu není zosobněno pouze v postavě kata, ale přechází z otce na syna, který je jím od malička sycen a ve své prostotě se mu neumí postavit. Rybář představuje spravedlnost, jeho dcera je obrazem nevinnosti. Zásadní otázka - jestli zlé řemeslo děděné z otce na syna dokáže pokřivit charakter člověka nebo zda by ho mohl vykonávat i člověk pokorný a mírumilovný - zůstává nezopovězena. (24.03.2015)