Szent Péter esernyője
St. Peter's Umbrella
Kamera:
György IllésHudba:
Šimon JurovskýHrají:
Sándor Pécsi, Mari Törőcsik, Karol Machata, János Rajz, Samuel Adamčík, Ján Bzdúch, István Egri, Márta Fónay, Oľga Adamčíková, Irén Psota, Jela Lukešová (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Starosvětská veselohra o deštníku, který vykonal nejeden zázrak... Je rok 1873 a v Baňské Bystrici umírá starý pan Gregorič, po jehož nezměrném bohatství toužil každý z jeho příbuzenstva. O to víc byli všichni překvapeni, když během líčení poslední vůle vyšlo najevo, že svůj majetek před smrtí rozprodal, ale peníze po něm téměř žádné nezůstaly. Nejhůře z toho vyšel jeho syn Juraj, který zdědil pouze movitý majetek, který se poté celý vydražil včetně otcova deštníku, který si vzal jeden potulný stařec. Tomu se na jeho pouti přes horskou vísku Glogové během průtrže zželelo novorozeněte v kolébce, sestrou místního faráře, a roztáhl nad ní deštník a vzápětí pokračoval dál. Místní však čin začali připisovat svatému Petrovi, který maličkou ochránil, a začnou si s deštníkem spojovat nejrůznější zázraky, až se z něj stane svatá relikvie. Po letech je již z Juraje slibný advokát, který je ale stále mrzutý kvůli ztracenému dědictví. Jednoho dne se ale dá náhodou do řeči se starým známým svého otce a dozvídá se, že si měl jeho otec vždycky schovávat peníze do rukojeti svého deštníku… (Česká televize)
(více)Recenze (60)
Kdepak dýně nebo sandál, deštník je třeba následovat! Kde se asi Monty Python inspirovali při psaní Briana?! :o) Prostý lid vždycky věřil v to, v co věřit chtěl a církevní vrchnost jim to ve své moudrosti a prozíravosti často posvětila. Ale příběh není jen nábožensky laděnou satirou, jak by se mohlo zdát. Připomíná to výpravnou pohádku pro dospělé podobnou jako je Byl jednou jeden král nebo Dařbuján a Pandrhola. Podle stejnojemnného románu Mikszátha Kálmána, scénář: Iván Siklósi, kamera: Gusztáv Mihály Kovács, hudba Šimon Jurkovský ()
Filmová konzerva starých časů. Zatímco u nás se v 50. letech točily toliko budovatelské filmy, Slováci a Maďaři si střihli dobově výpravnou antináboženskou satiru, v níž náboženství je prezentováno jen jako soubor pověr (v tomhle rysu to připomíná povídkový film O věcech nadpřirozených shodou okolností rovněž z roku 1958) a lásce k Bohu je nadřazena láska partnerská/manželská... Pro mne coby českého diváka jde o film skoro až exotický... ()
Učebnicový príklad demagogizácie más prednesený úhľadne pozitívnym, krásno-čistým, recitálom ako Baudelairove Kvety zla na Hviezdoslavovom Kubíne. Dnešná doba opíja masy rožkami v akcii (s pivom a banánmi), no voľakedy sa musela pochlapiť taktika zázrakmi či relikviami sakrálneho typu. Zo zaručených klincov a dreva, na ktorom spočinul mesiáš aj s našimi hriechmi, by sa dalo Vlkolíncov a Čičmian postaviť pre celú republiku, prvú československú... Nuž, ale človek mienil a pán Boh, žiaľ, zmenil a tak remake Dáždnika svätého Petra by dnes vyzeral mimoriadne lákavo minimálne pre študentov psychológie pri krčmychtivom hľadaní inšpirácie na diplomovku. Avšak tak výpravne a kostymérsky krištáľovo priezračne, herecky ľúbezne, scenáristicky ľúbozvučne, s humorom citlivo intelektuálnym, ktorý očarí davy a úžasne prostým námetom, čo dokonca okopírovala Riťhanna, by na dnešné pomery filmári plytvali drahocennými prostriedkami eurodolárov z B(P)ruseru... aj s ich jednoliatymi rožkami. ()
Díky filmové řežbě od Wacoslava jsem objevil další starý filmový československý klenot (s maďarskou koprodukcí). Na jednu stranu mi přišel jako krásná a mile naivní pohádka pro dospělé, která mě svoji výpravou a barevnosti připomněla Dařbujána a Pandrholu. Na druhou stranu v něm ovšem lze nalézt i další rozměry. Umně poukazuje na lidskou hloupost, krásně se opře i do církve a k tomu dokáže pobavit. Jako celek na mě tento film působil téměř dokonale a jeho příjemná atmosféra mi v hlavě zůstala ještě dlouho po setkání s ním. Za to posílám čtyři hvězdy. ()
Miestami celkom pekná komédia, no podľa mňa je to skôr taký obyčajný ľudový film o poverčivosti a naháňaním sa za majetkami u bežného ľudu. Mnohé vlastnosti sú tu pekne parodované, no podľa mňa sa do tých dedinských rečí málo pustili, lebo ešte dnes vídam úplne banálne nezmyselné klebety a presadzovanie zlých vlastností u ľudí, u ktorých by som to popri iných ľuďoch nepovedal a to sa filmy kedysi spolupodieľali na vývoji národa, takže keby správne zaťali, mohli sme sa vyhnúť aj iným veciam. O ľudovej hlúposti teda dobré, no mierne. Inak už mi lezie na nervy to označovanie ľudí ako Gregorič, pôvod to má u južných Slovanov, takže by to malo byť Gregorić, poslovenčené to píšeme Gregorič, pomaďarčené Gregorics, raz mená prekladáme, raz nie, raz im pridávame koncovku ová, raz nie, proste viditeľný chaos. Ale späť k filmu. Bol nenáročný, nebol prehnane dlhý, proste v mnohom taký starosvetský film, ktorý si aj farárov zobral na mušku, ale tak neohúril a ani nesklamal, takže tri hviezdy mu právom odo mňa patria. ()
Galerie (20)
Zajímavosti (14)
- Vôbec prvý slovenský film, ktorý bol natočený v koprodukcii s inou krajinou - Maďarsko. (rudeboy)
- Obyvateľom malej dediny Žibritov od roku 2007 pripomína nakrúcanie filmu aj drevená socha svätého Petra od ľudového rezbára Jozefa Fojtíka z Krupiny. (Zdroj: skcinema.sk) (Raccoon.city)
- 13-ročný Ľubo Roman (Ďurko Vibra) cestoval počas natáčania prvýkrát do zahraničia. Býval v hoteli "Gellért" a bol vtedy po prvý raz v bazéne s vlnami. (Raccoon.city)
Reklama