Dáždnik svätého Petra

Vtipný, milý, rázovitý ... taký je výsledok maďarsko - slovenskej koproduckie (prvej vo filmovej histórií vôbec). Nech si to už pozriem kedykoľvek, vždy mám z tejto veselohry radosť. Jeden z tých filmov, ktoré sú mojou súčasťou natoľko, že vlastne ťažko hľadám slová, aby som ich ohodnotila. To je ako chcieť popísať nejakú časť svojej duše. Naozaj môžem len vrelo odporučiť. (03.04.2012)

Příjemná venkovská komedie, s ještě příjemnějším hereckým obsazením. V hlavní roli se objevuje mladý slovenský herec Karol Machata, dívčí hlavní roli si střihla velmi půvabná a stejně tak naivní dívčina Mari Töröcsik (herecky i zjevově podobná české Janě Rybářové ze Stříbrného větru). Film poukazuje na nešvary venkovského života, kde si každý téměř do talíře vidí. Skvělé dialogy vedou vesnické drbny, jinak velmi morálné a počestné, faráže neustále otravující, protipólem jsou bohatí měšťané, hašteřící se o zděděný majetek. Z jiného světa je farářovic sestra Verunka, milé a půvabné děvče, dosud nezkažené životem. Zajímavé je porovnání s dalšími filmy, které upozorňují na špatný vliv pověrčivosti a falešného náboženství - viz např. Farářův konec, Bílá paní, Noc nevěsty či Slepice a kostelník. (06.02.2013)

Asi nikdy už nebudeme mít příležitost vidět film domácí provenience, který je udělaný tak poctivě. Přenádherné prostředí historické vesnice i maloměsta. Do detailů provedené kostýmy a to i těch na početném komparsu. Evidentně se také netočilo na první dobrou, ale vše se nejprve důkladně vyzkoušelo – a na výsledku je to znát. Je to roztomilý příběh, hříčka, která ale vykresluje obecně, jak funguje davové přesvědčení a zbožňování. V tomhle laskavém příběhu je naštěstí lidská tupost nakonec strůjcem happyendu. Opravdu, velkoryse pojatý film, který i dějem pohladí na duši. _____  Nikdy jsem o něm neslyšela a dost mě překvapilo, že v roce 58 mohl vzniknout v Československu film, který nezobrazuje náboženství jako čiré zlo. Ale na Slovensku k tomu asi i tehdy přistupovali jinak. SHRNUTÍ: Kterak pověra nakonec pomohla ke štěstí spoustě lidem. (07.01.2022)

Naivné herectvo aj naivný príbeh zodpovedajú roku vzniku filmu, menej už trochu neprirodzené a príliš saturované farby, ktoré do čiernobieleho filmu pridali reštaurátori. Pohľad na nádhernú modrú oblohu a sýtočervený dáždnik poteší oči a ucho zase ľúbozvučná slovenčina staršieho vydania. Dedičstvo rozháda slušnú rodinu tak, že nakoniec prídu na rad až sekery a z nábytku zostanú iba triesky. O dáždnik v dedičstve záujem nie je a ten sa stane zvláštnou zhodou okolností zdrojom zázrakov a uctievanou relikviou v malej dedinke. (27.01.2014)

Kdepak dýně nebo sandál, deštník je třeba následovat! Kde se asi Monty Python inspirovali při psaní Briana?! :o) Prostý lid vždycky věřil v to, v co věřit chtěl a církevní vrchnost jim to ve své moudrosti a prozíravosti často posvětila. Ale příběh není jen nábožensky laděnou satirou, jak by se mohlo zdát. Připomíná to výpravnou pohádku pro dospělé podobnou jako je Byl jednou jeden král nebo Dařbuján a Pandrhola.                                                                                                                              Podle stejnojemnného románu Mikszátha Kálmána, scénář: Iván Siklósi, kamera: Gusztáv Mihály Kovács, hudba Šimon Jurkovský (21.11.2014)