Lorax

"Moje jméno je Lorax a mluvím za naše korporátní sponzory!" Tenhle film není film, je to Statement. STATEMENT plný pokrytectví. Nejnenažranější společnost v animačním průmyslu Illumination se rozhodla zpracovat povídku od Doktora Seusse o tom, že ničení přírody je špatné, ÁNO? Ale nemohli si odpustit tohle dílo propagovat za podpory automobilových společností jako Honda a celkově udělat z filmu popíkový nekompetentní impotentní zmatek, který popírá sám sebe. I stromy v přírodě musí vypadat jako nechutný umělý cukrkandl, aby děti neztratili pozornost. Jedna z nejlepších písniček byla z filmu vystřižena, protože byla "moc proti korporacím". Snaha neurazit nikoho je viditelná na každém rohu. To i neuvěřitelným Happy Endovým zakončením a odpuštění Ounclerovi. Vlastně on za to nemohl zatáhla ho do toho matka a tetička ("To je žena?" - Lorax). I hlavní hrdina Ted se o přírodu zajímá z jediného důvodu a to toho, že je zamilovaný do své starší sousedky. Vlastně i popularitu Ounclerova vynálezu podpoří krása jedné random ženy. ("Za všechno můžou ženy, amiright???"- Sigmund Freud a Lorax). Postava Loraxe nic proti znečištování přírody nezmůže a snaží se tomu zabránit tím, že se smutně kouká. Ouncler porazil stromy, me sad! Nechutně přeslazená limonáda, která se snaží mít poserství jen kvůli tomu, že adaptuje slavnou předlohu a protože Illumination na ní mělo práva. Produkt, který se snaží dělat srandu z produktů, ale jen do té míry aniž by nikoho neurazil. Je mnoho slov, jak rozebrat tuhle "věc" a to z ní činní unikátně špatnou záležitost. Samozřejmě jsou tam malé dobré věci - ok animace a dobré písničky, avšak celá existence tohoto filmu si naprosto protiřečí. "Jak zlej můžu být!?" (10.04.2023)

Opravdu nesnáším, když se primárně dětský film snaží formovat lehce ovlivnitelné myšlení svého publika v něčí prospěch („Wall-E“ mezi řádky káže o šetrném zacházení s přírodou, to je OK). A o to víc, když to vše vyplivne pěkně na férovku. Tohle je sprostá propaganda, která si pravidelně protiřečí. Bravo! … A žádná výhra to není ani z pohledu zpracování. Animace je sice kvalitní (především tak přebarvičkovaná, že působí skoro až jako parodie žánru), ale nemohu se zbavit dojmu, že tvůrci pouze recyklují předchozí výtvor „Já, padouch“, a aby se neřeklo, vykrádají i jiné, o poznání kvalitnější animáky. 40% (30.07.2012)

No cekal jsem nejakou infantilni blbustku a tu jsem dostal, ale zaroven tu je pokus o serioznejsi pribeh, kterej ale vyzniva trochu jako ekologicka agitka a samotny vysvetleni, co se vlastne stalo, navic zabira vic casu nez samotnej pribeh. Postava Loraxe tu je pak vicemene zbytecna. Takze celkove zadna velka pecka, ale sem tam se nakej forek povede, dej se nikde netahne a postavy jsou vzasade sympaticky, takze to ty tri hvezdicky da. (07.08.2012)

Existují animáky, které si vystačí bez výchovného poselství. Pak jsou takové, které vysílají morální apel podprahově, tedy nerušeně a nenásilně. A pak je tu Lorax: bizarní dílko, které agituje tak nepokrytě a přepáleně, že jen valíte bulvy. Nejde tu o rodinné hodnoty, ale o životní prostředí, ekologii a navrch i kritiku nenasytného kapitalismu (muzikálové číslo, ve kterém hrdina zapěje, že trh je vším included!). Do dětí bych to nepral s takovou vervou, milí scenáristé. 40% (jinak zaměnitelné přebarvičkované dobrodružství se 100+1 srandovními pády) (14.03.2012)

MĚL JSEM JENOM MULU, VOZÍK A NEODŮVODNITELNÝ SKLON K OPTIMISMU. Tak to potom jo, protože prolog delší vlastního děje a 3D jen kvůli pár efektům sráží hodnocení k průměru. Pár nelogičností se dá odpustit a bavit se od fórku k fórku víceméně dostačuje. Viz Mission Impossible Theme v podání zpívajících ryb. (20.03.2012)