Doteky osudu

Jake!!! Jake!!! Jake!!! Nic proti Kífrovi, přece jenom 1. série 24 Hours odstartovala veškeré moje seriálové nadšení, každopádně by za každý tenhle jeho debilní řev na svého syna měl dostat facku, protože takhle dopředu kazit seriál, který se už podle prvních 5 dílů zjevně propadne do stejných hlubin, jako tomu bylo v předchozích Heroes, je za prvé celkem zbytečné a za druhé to pro člověka není zrovna příjemné, obzvlášť když si jednou pustí 3 díly za sebou před spaním a snaží se potom usnout, přísahám, že mě to jeho "Jake!!!" asi 3x vzbudilo. S Touch jsem skončil před posledním dílem 1. série a už mě ani nenapadne to znovu zapnout, opravdu nechci koukat na další průměrný seriál, ve kterém je trocha naděje, u kterého si po pár sériích řeknu: "Proč na to kur*a vůbec koukám?", stejně jak tomu bylo s HIMYM, Heroes, Walking Dead atd. Zbytečná ztráta času. (16.03.2013)

Nějak mě to nezaujalo, ačkoliv mám rád jak Kiefera Sutherlanda, tak zápletky s předpovídáním budoucnosti. Na mě je Touch až moc plytký a sentimentální. Seriál se snaží z diváka tlačit emoce za každou cenu a pro mě je to jako jíst marcipán, který je tak sladký, že se vám z toho až dělá špatně. Oceňuji, že je to něco jiného, rozhodně to není další seriál ve stylu J. J. Abramse (tedy já proti jeho stylu nic nemám, ale přeci jen podle něj dneska jedou kvanta seriálů, které mnohdy ani nejsou z jeho produkce, a tak tedy oceňuji určitou originalitu tohoto seriálu). Zároveň mi ovšem přijde, že si seriál hraje až moc na umění, že dělá ze sebe něco víc, než ve skutečnosti je. Provázanost postav je zajímavá, ale někdy poměrně absurdní. Zatím jsem si dal pauzu, uvidíme, zda se k Touchi ještě někdy vrátím. Momentálně mě nijak zvlášť neláká. Letošní Alcatraz byl sice stupidní a repetitivní, ale dokázal mě bavit. Chtělo by to, aby synáčka unesli teroristi a Kiefer měl jen 24 hodin na jeho záchranu... (26.04.2012)

Po prvej sezóne sa mi do hlavy snaží natlačiť slovíčko NEZMYSEL. Rád by som ho tam vpustil, keby ma tento nenápadný po hudobnej stránke až komorný seriál nechytil svojou odvahou. Odvaha nie je v ukazovaní chorých detí a trápenia ich rodičov, na to sú predsa iné citové vydierače. V tomto prípade zabrali tvorcovia a naservírovali veľmi chytľavú tému ako na tanieri. Kauzalite a vzájomnému prepojeniu ľudstva, sa len málo kto venuje s takým presvedčením ako Tim Kring. Už jeho mutantský Hrdinovia koketovali s filozofickými myšlienkami kauzality a chaotickej (ne)náhodnosti. Teraz svoje myšlienky dotiahol do heroického výsledku. Príbehy sú bravúrne vybalancované na hrane vykonštuovateľnosti a takmer dokonale do seba zapadajú - isté úlety mu treba prepáčiť. Vymyslieť totiž sieť vzájomných vzťahov, ktoré sa majú vzájomne nejako uveriteľne ovplyvniť v dlhšom časovom horizonte si vyžaduje um. Dlhodobá zápletka je rovnako na dobrej ceste a v závere sezóny ostáva stále prezieravo tajomne visieť v pozadí. Treba už len dúfať, že ak séria prežije, neskĺzne k podobnému nešťastnému myšlienkovému tápaniu ako v závere spomínaní Hrdinovia. (23.06.2012)

Taky mám radost z návratu Kiefera na televizní obrazovky, ale nemíním být kvůli tomu zaslepen a střílet superlativy. Zatím po třech dílech jde o milou oddychovku, která na konci vždy působí až moc přeslazeně a pohádkově. Jestli se nerozvine nějaká zajímavá příběhová linie, která by se táhla seriálem a půjde v každém díle prakticky pouze o kombinaci čísel, která spojí pár lidí z různých koutů světa, tak nebudu zrovna nadšenej. Zatím 70% a uvidíme, kam seriál a následné hodnocení bude směřovat. EDIT: Tak po skončení první řady směřuji k tomu, že se sledováním končím, druhou řady už bych nezkousnul. Ten posun od prvního dílu po poslední je tak strašně malý, že už nemám trpělivost, Strašné množství zbytečných postav, které nemají větší rozměr, než je rozsah jedné epizody. Celkově 60% (25.03.2012)

Čakalo sa, že Touch bude jednou z televíznych udalostí sezóny. Akurát to príliš nevyšlo. Kiefer Sutherland sa síce snaží, ale ústredná zápletka vlečúca sa na úkor nepodstatatných epizódnych línií s nevierohodnými prepojeniami mu nedáva veľa priestoru vyniknúť. Touch mal našliapnuté na viac ale po pár epizódach sa stratil v únavnom schématizme, ktorý mali maskovať hlboké myšlienky v úvodoch a záveroch epizód. Akoby si to uvedomil aj sám Tim Kring, v druhej a záverečnej sérii servíruje úplne iný seriál. V niečom lepší, ale nie výrazne. Nepodstatné charaktery sú preč, na ich miesto nastupujú noví ťahúni a dej sa sústreďuje výlučne na hlavný príbeh. Dokonca aj Kieferova postava chvíľami pripomenie časy Jacka Bauera. Priestor na záchranu však už nebol, aspoň však išlo rozlúčku so cťou. (09.06.2012)