Doteky osudu

Nějak mě to nezaujalo, ačkoliv mám rád jak Kiefera Sutherlanda, tak zápletky s předpovídáním budoucnosti. Na mě je Touch až moc plytký a sentimentální. Seriál se snaží z diváka tlačit emoce za každou cenu a pro mě je to jako jíst marcipán, který je tak sladký, že se vám z toho až dělá špatně. Oceňuji, že je to něco jiného, rozhodně to není další seriál ve stylu J. J. Abramse (tedy já proti jeho stylu nic nemám, ale přeci jen podle něj dneska jedou kvanta seriálů, které mnohdy ani nejsou z jeho produkce, a tak tedy oceňuji určitou originalitu tohoto seriálu). Zároveň mi ovšem přijde, že si seriál hraje až moc na umění, že dělá ze sebe něco víc, než ve skutečnosti je. Provázanost postav je zajímavá, ale někdy poměrně absurdní. Zatím jsem si dal pauzu, uvidíme, zda se k Touchi ještě někdy vrátím. Momentálně mě nijak zvlášť neláká. Letošní Alcatraz byl sice stupidní a repetitivní, ale dokázal mě bavit. Chtělo by to, aby synáčka unesli teroristi a Kiefer měl jen 24 hodin na jeho záchranu... (26.04.2012)

Martin Bohm měl být Jack Bauer beze zbraně. Kiefer se o to snaží, ale kromě zajímavého námětu seriál nemá nic, co by nutilo kouknout na další díl, alespoň na začátku první sezóny bych čekal alespoň menší provázání a hlubší důvod, proč sledovat dál. Zabalil jsem to po několika dílech a to i přesto, že první díl byl super, Kiefera mám rád, ale dál ... dál to nechám na jiných. (07.02.2014)

Prozatím čtyři. Pokud ale každý díl bude téměř identický a předvídatelný jako doposud, půjdu s hvězdou dolů. Po osmém díle přemýšlím, zda i ty tři hvězdičky nejsou moc. Každý díl to samé, postavy mi nejsou sympatické a děti ve filmech/seriálech, ještě navíc zpanchartělý, jsou vždycky zlo. Každý díl jsou tam lidi, kteří mají nějaký problém, taťka se bojí o syna, syn čumí, pak namaluje číslo, taťka pátrá, dopátrá se. Vše dobře dopadne. A pak se chytíme za ruce a vyskočíme z okna. (27.02.2014)

Viděl jsem jn první díl a nenadchnul. Tak nějak prostě vím, o co tam půjde a že to bude na stejné brdo díl co díl. Kluk dá vodítko, ostatní se budou snažit zjistit proč a nakonec se to stane. Bude se tomu říkat "akční", protože se tam furt bude ke konci dělat něco na poslední chvíli, aby to... akční. Mysteriózní ano, sci-fi.. no, nevim nevim, drama značně vyšumělé. Scénáristicky vděčné. Pokaždé to může dělat někdo jiný, stačí vymyslet nějakou pospojovanou směsici osudů. Stačí vzít kluka, co nemluví, otci otce na pokraji sil, mladou ženskou, která se k nim přichomýtne a vděčnou a málokomu smysluplnou matematiku, na kterou můžete naroubovat všechno. Vlastně mi to přišlo nápadem dost laciné. Tečka, víc dílů neuvidím. (02.02.2014)

Po prvej sezóne sa mi do hlavy snaží natlačiť slovíčko NEZMYSEL. Rád by som ho tam vpustil, keby ma tento nenápadný po hudobnej stránke až komorný seriál nechytil svojou odvahou. Odvaha nie je v ukazovaní chorých detí a trápenia ich rodičov, na to sú predsa iné citové vydierače. V tomto prípade zabrali tvorcovia a naservírovali veľmi chytľavú tému ako na tanieri. Kauzalite a vzájomnému prepojeniu ľudstva, sa len málo kto venuje s takým presvedčením ako Tim Kring. Už jeho mutantský Hrdinovia koketovali s filozofickými myšlienkami kauzality a chaotickej (ne)náhodnosti. Teraz svoje myšlienky dotiahol do heroického výsledku. Príbehy sú bravúrne vybalancované na hrane vykonštuovateľnosti a takmer dokonale do seba zapadajú - isté úlety mu treba prepáčiť. Vymyslieť totiž sieť vzájomných vzťahov, ktoré sa majú vzájomne nejako uveriteľne ovplyvniť v dlhšom časovom horizonte si vyžaduje um. Dlhodobá zápletka je rovnako na dobrej ceste a v závere sezóny ostáva stále prezieravo tajomne visieť v pozadí. Treba už len dúfať, že ak séria prežije, neskĺzne k podobnému nešťastnému myšlienkovému tápaniu ako v závere spomínaní Hrdinovia. (23.06.2012)