Steins;Gate

Ze začátku trochu zmatené, moc jsem nechápala, o co jde, přišlo mi, jako by se začalo někde od prostředka, a ne od začátku. Naštěstí na konci do sebe všechno pěkně zapadlo a bylo srozumitelně vysvětleno. Takže bych skoro řekla, že vyloženě začátek vlastně není kvůli všem těm změnám v čase. Cestování v čase (a manipulace s ním) jako takové je originální a mělo by zabavit i ty, kteří na tohle téma viděli tucty příběhů a hledají něco nového. ----- Příběh mě začal bavit tak od třetí epizody a nadšení pro věc vrcholilo někdy kolem šestnácté epizody. Pak jak došlo na napravování změn se příběh rozmělnil, rozbředl a brutálně zpomalil, taky se nahromadilo moc komediálních prvků. V jednu chvíli pro mě bylo i dost těžké přimět se k pokračování, ale zase ty dvě poslední epizody za to přecejenom stály. ------ Až na Makise Kurisu a Suzuhu Amane mě nebraly postavy – ne že by mě štvali celou dobu, ale v některých momentech zejména Okarin a Mayuri byli celkem otravní. Ještě mě fascinovalo to, jak se o pokusech v laboratoři postupně dozvídalo čím dál víc lidí, a přitom trvalo tak dlouho, než tam někdo vpadl anebo se to začalo šířit veřejně. A když byl Okarin tak paranoidní, jak to, že nikdy nezkusil tu laboratoř nějak zabezpečit? Mrzelo mě i, že se furt mluví o SERNu, ale reálně z něj nevidíme nic kromě těch hacknutých dokumentů. Všechno se odehrávalo jen v úzkém okolí laboratoře, ani do té budoucnosti jsme se nepodívali. ----- Celkově tedy za čtyři hvězdičky, seriálu by určitě prospělo méně epizod a rozšíření děje na víc míst. 7/10 (21.11.2020)

Začátek je hodně ukecaný a takový zmatený. Až moc dlouho trvá, něž se začne něco dít, a když už se konečně něco děje, kvalita jednotlivých dílů dokáže dost kolísat a místy to dokonce až zavání harémovkou, ale aspoň to do ní nikdy plně nespadne. Nicméně příběh jako celek naštěstí zajímavý je (i když by výrazně pomohlo osekání nudných částí, tedy zkrácení celého seriálu aspoň tak o třetinu) a několik momentů mi dokonce dokázalo nahnat husí kůži. Animace se trefila přesně do mého vkusu, pěkný soundtrack, opening i ending. Postavy jsou na tom pravda hůř, protože mi jich opravdu hodně přišlo naprosto zbytečných (rozhodně Faris, Ruka jakbysmet a kromě jedné jediné scény vlastně i Moeka), ale aspoň hlavního hrdinu jsem si stihla docela oblíbit a překvapivě nejvíc jsem měla ráda tu-tu-ruu Mayushii, na rozdíl od Christiny, kterou žerou úplně všichni, ale mě svými tsundere móresy dokázala dost pít krev. 8/10 EDIT: Po shlédnutí Tatami Galaxy mám pocit, že bych měla snížit své hodnocení na odpad. (17.03.2015)

Sci-fi, ktoré nie je len o technických objavoch a vede ale o formovaní charakterov, ich vzájomných vzťahov a bežných každodenných úkonoch. Koncept cestovania v čase je v Steins; Gate podaný nezvyčajným spôsobom a to hlavne motiváciou hlavných postáv meniť minulosť nie pre dobro sveta ale pre ich vlastné potreby. Avšak zákony kauzality platia v každom prípade, takže i zdanlivo malé priania spôsobujú veľké zmeny vo vývoji najdôležitejšieho zámeru charizmatického hlavného hrdinu, ktorý sa miestami dostáva až za hranicu jeho vízie seba samého ako "mad scientist". Dialógy sú čiastočne poňaté s veľkou dávkou sentimentality, čo je typicky japonské ale nepovažujem to za závadu. Vizuálna stránka anime je skutočne skvelá. Prepracované pozadia s čistou nepestrou farebnosťou, krásnymi kompozíciami a zábermi z mnohých uhlov, to všetko robí obraz veľmi zaujímavým. Steins; Gate je anime na úrovni. (18.09.2013)

Tutuduu, já tomu dám i plnou palbu. Proč ne? Příběh je sice kapánek nudný zpočátku a divák se úplně neorientuje, ale vše je postupně vysvětleno, linie se spojí a zábavně pokračují až do konce. Postavy jsou sympatické, vtipné, poměrně různorodé a velmi logicky uvažující, takže mi kupodivu nevadí, že na jevišti je až neuvěřitelně mnoho ženských protagonistek. A hlavně téme cestování času je zde pojato dosti citlivě; hlavní hrdinové bojují proti nezvratnému osudu s potřebným optimismem, tak i pesimismem v rámci přijatelných fyzikálních zákonů, takže nevznikají logické díry o velikosti kráterů a dokonce se dočkáváme smyslupného vysvětlení, což se podobným tématickým subjektům zdaleka nedařilo. Animace je super, konec je velmi potěšující. Nemám výtky. (18.02.2015)

Když propadl Okabe Rintaró nebo Hóóin Kjóma paranoie, přičemž to vůbec neznamenalo, že po něm nejdou, posílal své SMS do (nespoiluju), nechával se šokovat změny reality, které působily (nespoiluji), ani ve snu by mě nenapadlo, že koukám na harémovku. Rozplétání neznámého, snaha pochopit šílenství okolo, kterou jsem sdílel s hlavními hrdiny i strach, že SERN udeří - vše mě chytlo. Navíc, zdejší hrdinové by mně k sobě táhli, i kdyby se jim nedělo vůbec nic. +++++ Dosud jsem v žádném díle neměl možnost poznat hlavního (ani vedlejšího) hrdinu, který si hraje na šíleného, geniálního vědce, zatímco v skrytu duše dobře ví či tuší, že mu genialita chybí, psychiatr by o něj nejevil zájem a povahu má v zásadě dobráckou. Jeho obézní, rozvážný kolega, měl snesitelné množství odchylek, navržených s určitou schopností vcítit se do lidí s nadváhou. Ani naprostá většina hrdinek nepředváděly chování, jež by uráželo žánrový (sci-fi thriller) vkus. Pro mě s výjimkou příliš často se vyskytující Mayuri. +++++ To platí (a teď již SPOILUJI) pro část "odhalovací". V okamžiku, kdy jsou již odhaleny principy posílání zpráv zpět a Okabe začne napravovat minulé "chyby", seriál ztrácí napětí, zepizodní, zvolní v tempu. Chyb je mnoho, napravují se postupně a pomalu, přičemž napravení vede ke zlu ještě horšímu, takže se musí nápravy resetovat a seriál se ocitá na začátku, ovšem nyní již všemu rozumíme a jsme připraveni fatalisticky přijmout osud, nevyhnutelný. Finální Deus ex i toto popře: některé věci holt napravit jdou. Kupodivu hlavně ty nejvíce traumatizující. No, OK. (a již zase NESPOILUJI) +++++ Je to především exkurze do duší dívek a přepjatá emocionalita, jež vzala (thrillerovou) duši seriálu, po které již jen tu a tam se střídavými úspěchy opět sahal. Mohly být hvězdy navíc, takto jen silné ***. (01.01.2012)