Steins;Gate

Jelikož se Steins;Gate řadí k nejlépe hodnoceným anime na Anime listu, byl jsem k němu nejdříve opravdu hodně skeptický. To se ale změnilo už po prvním díle, kde jsem pochopil, co na tom všichni vidí. Máme tady skupinku podivínů, kteří pomocí mikrovlnky cestují v čase. To je ze začátku vlastně všechno, co se řeší a celé anime je bráno spíše jako komedie. Po druhé třetině ale daleko více zvážní, komedie se vypaří a v poslední třetině zasadí několik "heartbreaking" momentů. Tomu samozřejmě napomáhá skvělá skupinka hlavních postav, kde si u každé najdete alespoň něco, proč si ji oblíbíte. Ze všech je ale nejlepší hlavní hrdina Okabe, který si vyjde tak neuvěřitelným vývojem od bláznivého "mad scientista" až po někoho mezi Shinjim z Evangelionu a Subaruem z Re: Zero. Ostatní postavy samozřejmě nezaostávájí, "Mayushii" si opravdu zamiluje každý, Kurisu je sympatická tsundere a Hashida je... Prostě Hashida. Prostředí Akihabary, "elektrického města", navíc krásně podtrhuje atmosféru tohoto psychologického sci-fi. Celkově jsem si tuhle jízdu neskutečně užil, a to i následující speciální epizodu a film. Po dlouhé době krásných 10/10. (02.04.2021)

Když propadl Okabe Rintaró nebo Hóóin Kjóma paranoie, přičemž to vůbec neznamenalo, že po něm nejdou, posílal své SMS do (nespoiluju), nechával se šokovat změny reality, které působily (nespoiluji), ani ve snu by mě nenapadlo, že koukám na harémovku. Rozplétání neznámého, snaha pochopit šílenství okolo, kterou jsem sdílel s hlavními hrdiny i strach, že SERN udeří - vše mě chytlo. Navíc, zdejší hrdinové by mně k sobě táhli, i kdyby se jim nedělo vůbec nic. +++++ Dosud jsem v žádném díle neměl možnost poznat hlavního (ani vedlejšího) hrdinu, který si hraje na šíleného, geniálního vědce, zatímco v skrytu duše dobře ví či tuší, že mu genialita chybí, psychiatr by o něj nejevil zájem a povahu má v zásadě dobráckou. Jeho obézní, rozvážný kolega, měl snesitelné množství odchylek, navržených s určitou schopností vcítit se do lidí s nadváhou. Ani naprostá většina hrdinek nepředváděly chování, jež by uráželo žánrový (sci-fi thriller) vkus. Pro mě s výjimkou příliš často se vyskytující Mayuri. +++++ To platí (a teď již SPOILUJI) pro část "odhalovací". V okamžiku, kdy jsou již odhaleny principy posílání zpráv zpět a Okabe začne napravovat minulé "chyby", seriál ztrácí napětí, zepizodní, zvolní v tempu. Chyb je mnoho, napravují se postupně a pomalu, přičemž napravení vede ke zlu ještě horšímu, takže se musí nápravy resetovat a seriál se ocitá na začátku, ovšem nyní již všemu rozumíme a jsme připraveni fatalisticky přijmout osud, nevyhnutelný. Finální Deus ex i toto popře: některé věci holt napravit jdou. Kupodivu hlavně ty nejvíce traumatizující. No, OK. (a již zase NESPOILUJI) +++++ Je to především exkurze do duší dívek a přepjatá emocionalita, jež vzala (thrillerovou) duši seriálu, po které již jen tu a tam se střídavými úspěchy opět sahal. Mohly být hvězdy navíc, takto jen silné ***. (01.01.2012)

Začátek je hodně ukecaný a takový zmatený. Až moc dlouho trvá, něž se začne něco dít, a když už se konečně něco děje, kvalita jednotlivých dílů dokáže dost kolísat a místy to dokonce až zavání harémovkou, ale aspoň to do ní nikdy plně nespadne. Nicméně příběh jako celek naštěstí zajímavý je (i když by výrazně pomohlo osekání nudných částí, tedy zkrácení celého seriálu aspoň tak o třetinu) a několik momentů mi dokonce dokázalo nahnat husí kůži. Animace se trefila přesně do mého vkusu, pěkný soundtrack, opening i ending. Postavy jsou na tom pravda hůř, protože mi jich opravdu hodně přišlo naprosto zbytečných (rozhodně Faris, Ruka jakbysmet a kromě jedné jediné scény vlastně i Moeka), ale aspoň hlavního hrdinu jsem si stihla docela oblíbit a překvapivě nejvíc jsem měla ráda tu-tu-ruu Mayushii, na rozdíl od Christiny, kterou žerou úplně všichni, ale mě svými tsundere móresy dokázala dost pít krev. 8/10 EDIT: Po shlédnutí Tatami Galaxy mám pocit, že bych měla snížit své hodnocení na odpad. (17.03.2015)

Na "šialeného vedca", ako sám seba rád nazýva, si treba zvyknúť, no ostatné postavy sú veľmi sympatické už od začiatku... Okrem jedného hackera sa okolo neho vlastne točia samé dievčatá a jeden chlapec (ktorý sa však tiež podobá na veľmi pekné dievča), všetci okolo 18 rokov... Sprvu je ten motýlí efekt spôsobený posielaním správ do minulosti veľmi mätúci, ale stačí si počkať na neskoršie časti, v ktorých sú chýbajúce súvislosti veľmi pekne doriešené, šialeného vedca ste si už obľúbili a s úsmevom čakáte na jeho už neodmysliteľné hlášky a ste zvedavý ako to celé dopadne... (20.02.2012)

Dlouho se to tváří jako sofistikovaná komorní víceméně konverzačka party „geeků“ (a jednoho předobrazu Ricka Sancheze v podání doktorovského Tennanta) během jednoho parného léta nad pravidly a možnostmi cestování časem/paralelními instancemi, pak se to nějakou dobu přetvařuje jako stále komorní a osobní napravovačka předchozích chyb a boj proti nezvratnosti osudu (kde již v případě potřeby jsou některá pravidla ignorována), aby se nakonec ukázalo, že nešlo o nic více než emocionální vztahovou pohádku, protože se v závěru trapnou deus ex machinou popírají nastavená pravidla úplně. Půl seriálu je to „cesta tam“ a půl zase „cesta zpátky“, kde mezi úvodem a finále mohlo být stejně tak o dvacet epizod méně jako o dvacet více a nemělo by to zápletkou na nic vliv. Když to však samo sobě podrazí nohy a přestane to fungovat jako „časové sci-fi“, tak to drží nad vodou, a nutno uznat že zdárně, postavy. Ty jsou natolik sympatické, že díky nim to drží pohromadě. První třetina je zdaleka nejlepší, navozuje pocit paranoi (jakkoli podpásově mnohdy tím, že všichni nosí po několik týdnů/světů/realit neustále stejné oblečení), dává do placu dobrá témata i pravidla cestování časem (jde o derivát nápadů z jiných děl/teorií, ale ne nezajímavý) a člověk jí odpustí, že spoustu okatých časohrátkových obezliček prokouknete právě proto, že si tvůrci pohrávají s teoriemi, které znáte či jste je viděli/četli zpracované jinde. Pokud byste se tedy nechali nachytat některým z online žebříčků „nejlepších filmů/seriálů o cestování časem“, kde toto anime často figuruje, hrozí nemalé zklamání, protože „sci-fi o cestování časem“ to sice je, ale kvůli druhé polovině a především pak závěru ne příliš dobré. Pokud vám však tohle je jedno a akceptujete, že cestování časem je tu pouhý prostředek "jak se dostat postavám na emocionální kobylku", tak to doporučit jednoznačně lze. Na nich to totiž staví. Tuturůů! (27.01.2021)