Yamada, samuraj z Ayothaye

,,NA TOMTO SVĚTĚ NENÍ NIC NÁHODA. VŠECHNO SE STANE KVŮLI OSUDU.…“ /// Pokojný bojovník na thajskej způsob. Yamada řeší problémy Siamu, problémy svoje (takže problémy Siamu) a všechno to slepujou hovory ,,H“ o jednotě (Siamu vole), hledání cesty a životních hodnot. Ke všemu mi ty souboje připadaj podivně zrychlený, a nebo jednoduchý, jako v těch šikmovokejch komiksech. Víc se kecá než mlátí. Vo tom žádná. Taky je třeba prožít lásku se slečnou, jenž by mohla hrát v reklamě na thajskou manželku a prodělat výcvik, páč samuraj je proti vesničanům sračka vodsouzená k smrti. Alespoň při souboji. Ty výplně mezi řežbou mohli bejt zase smrt moje. A na konci ani nejde říct, co že vlastně ti vopičáci uměj. Jsem z těch thajskej filmů z poslední doby nějakej rozladěnej. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Čumím jen na filmy podle skutečnosti. 2.) Zdá si mi bejt frajeřina, vomotat někomu nohu kolem krku a jebnout ho loktem. 3.) Protože boj, to je používání noh, ruk, kolen, loktů… 4.) Thx za titule ,,sniper18“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ * (29.10.2013)

Patřičně tvrdé souboje, které mohly do převážně melodramatické hudby zabalenou báchorku aspoň trochu pozvednout nad thajský průměr, jsou nepochopitelně v koncovce rušivě zrychlovány. Když si k tomu ještě přičtu sekvenci lesní bitvy dvou kmenů, kdy totální převaha jednoho nad druhým působí nechtěně úsměvně, a příliš dlouhé sledy bodů katanou při soubojích s chladnými ocelemi, nadšení kolegy Flipnica rozhodně nemůžu sdílet. (28.03.2011)

Tento zajímavý historický thajský film se mi hodně líbil i přes pomalu se rozjíždějící první třetinu filmu. Na začátku je pár zajímavých soubojů, ale poté se film zpomalí a začne vyprávět příběh samuraje Yamady, který je vážně zraněn a zachráněn kolemjdoucími thajci. Poté se Yamada léčí a seznamuje s Ayothayou a jejím laskavým lidem. Toto místo si natolik zamiluje, že se rozhodne učit se místní bojové umění a rozhodne se ho chránit, i kdyby měl za to položit život. Cestou za tímto cílem se musí ještě vypořádat se svou minulostí.... Tento filmek neni tak narvaný akčními (bojovými) scénami jako jiné hajské filmy, ale ty co tu jsou stojí opravdu za to. Choreografile soubojů je opravdu lahůdková. Jediný, co mě vě filmu vadilo byla ta upištěná holčička a zbytečné množství nejrůznějších mouder. Za mě 75% :) (09.10.2012)

Vůbec ne špatné. Některé souboje jsou až groteskně zrychlené, ale nechybí jim brutalita, tvrdé údery a surovost. Mohlo by jich být, ale více, přece jen věnovat většinu času nastínění vznikající lásky mladého Japonce k cizí zemi, může být čaesm únavné. Ve finále jsem byl ale mile překvapen, tím, jak dobře jsem se pobavil 7/10 (05.03.2012)

Úspechy ktoré zaznamenali Bang Rajany, Thajčanov navnadili a ďalší snímok nesúci sa v podobnom duchu na seba nenechal dlho čakať. Je fakt, že si stále držia svoj vysoký štandard, rýchle ruky a vysoké kopy. To že do monoetnickej dediny zakomponovali aj niekoho iného bol kus risk, ale na počudovanie vyšiel. Tak sa vo filmovom boji stretli dosť amatérsky pôsobiaci samurajovia versus siamský dedinčania, ktorí ani neorú ani nelovia len sa cvičia v bojoch. Však načo? Všetku robotu za nich odvedú ženy, a na ovocí sa dá tiež slušne vyžiť. Druhý krok vedľa spravil samotný scenár, ktorý do priamočiareho príbehu prilepil van Dammovskú vložku Súboja cti. Vložka síce zaujímavá no totálne vytrhnutá z kontextu a navyše v skrátenej forme vyznie dosť fušersky. Fakt, že k súbojom v turnaji nakoniec ani nedôjde korunuje tento veleomyl filmu. Strih, a sme opäť pri Japoncoch. A nastupuje tretí najpatetickejší krok vedľa, súboj v uličke. Efektný tak, že nejednému jatkachtivému divákovi zaplesá srdiečko, ale naivita by sa tu dala krájať na kilá. Prvý dojem z filmu bol však na vysokej úrovni, všetko mi to došlo až po projekcii čiže celkový dojem by som klasifikoval do veľmi slušného nadpriemeru hodného ďalšej projekcie. (23.10.2011)