Hyvä poika
Dobrý syn
Režie:
Zaida BergrothKamera:
Anu KeränenHrají:
Samuli Niittymäki, Elina Knihtilä, Eero Aho, Anna Paavilainen, Eetu Julin, Kaisa Hela, Sanna-Kaisa Palo, Pekka Valkeejärvi, Simo Tamminen, Antti Raivio (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Po skandální premiéře uprchne herečka Leila Mannerová před novináři se svými dvěma syny na staré rodinné letní sídlo. Výbušný Ilmari je matčiným důvěrníkem a ochráncem, zatímco jeho mladší bratr Unto je vášnivým entomologem a samotářem. Poklidné soužití však brzy naruší skupina Leiliných přátel, kteří za nimi přijedou na víkend. S nimi přijíždí také Aimo, do kterého se Leila zamiluje navzdory své snaze odolat. Ve stejnou chvíli se podivná servírka Karita z místní hospody svěří Ilmarimu, že jeho příjezd viděla ve snu. Když ostatní hosté odejdou, Aimo zůstává. Ilmari nemá rád „narušitele“, i když ho Leila ujišťuje, že tento je jiný než její předchozí muži. Postupně začíná mít Aimo dost mladíkovi drzosti. Ilmari se snaží uniknout před situací ve společnosti úchvatné Karity a Leila, která je zamilovaná, přivírá oči. Atmosféra v domě obklopeném lesy se stává děsivou. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (27)
Velmi chladný film, který je ve své chladnosti skoro až absurdní. Jako kdyby se všechno odehrávalo tak nějak přirozeně, ale přitom je to podivné. Jako kdyby se postavy měly chovat logicky, ale přesto je jejich chování nečekané. Tohle rozhodně není film, který sedne každému. Mně tedy rozhodně nesedl. ()
Aneb co se stane, když zavřeme nejspíš normálního člověka do baráku s ne úplně normálními lidmi. Cíl vytvořit ledově vypjatou atmosféru, kdy se postavy na obrazovce i diváci v sále budou cítit jako po špatně provedeném high fivu se dle mého názoru vydařil až moc, protože u mě spíše vyhrávaly pocity nepohodlí než nežádoucí wtf výrazy. Z čeho jsem byl dost zklamán (možná malinký spoiler) bylo rozvláčné tempo, které příliš rychle přešlo do rychlé gradace a s tím spojené nelogické chování matky, která ve zlomku okamžiku změnila svůj tolerantní postoj v zatracení. Kdyby změna přišla více plynule a na matce by bylo vidět postupné uvědomování místo přechodu šokem, možná bych sahal po vyšší známce. Takhle však "jen" za 3. ()
Takhle nějak vypadá letní pohoda na chatě u jezera ve Finsku. Citově neukotvená matka - patrně slavná herečka - unikající před sebou sama a bulvárem; synek, který je divnej a ještě k tomu fixován na matku a sám nejraději kouká do dálky, v předtuše, že se něco stane nebo se nudí; nejmladší synek, který je ještě divnější, běhá s kamerou, filmuje hmyz a skřítky v sauně - ve filmu se o něj nikdo nestará a tak si dělá co chce. Zprvu komedie, posléze romantika a na závěr dusivé psycho rodinné idyly plné pokřivených vztahů a bublajících běsů. Nevyrovnaný, typicky severský a obávám se, že do českých kin se ne-moc hodící snímek. ()
Klasická severská ujetost. 1) Hodný syn se zkratovitým chováním je vskutku hoden své neurotické matky. Ovšem všichni ve filmu jsou nějak cáklí, někteří více, jiní méně._____ 2) Parádní hudba podkresluje výbornou atmosféru filmu._____ 3) Ovšem co tím vším chtěli tvůrci říci, mi zůstalo skryto._____ 4) Zaujal mě 25letý Samuli Niittymäki (starší syn Ilmari). ()
Pokud si divák zvykne na chladnější přístup filmu, najde v něm třeba skvělé herecké výkony nebo styl vyprávění, který není příliš náročný. Nesetkáte se s těžkými metaforami či náznaky. Už poprvé, když Ilmari vhodí slídilův mobil do sklenice vody, nemusí mnoho říct, a divákovi dojde, čeho si má dále ve filmu všímat. Zvlášť, když se jmenuje Hodný syn. ()
Reklama