Hodný syn

(Febio Fest) Takto vypadá správný Andělíček Policajt. Totálně pošahaná rodinka v takové malé haciendě na břehu jezírka, kam se k jeho smůle nachomýtne někdo normální. Až komediální začátek pozvolna přechází v nervydrásající závěr, kdy jsem skoro ani nedýchal. Pana Psychouše šlo opravdu jen těžko obsadit lépe... 80% (2. místo mezi soutěžními filmy) (28.03.2012)

Jsou severské chladné pecky, které vás vtáhnou atmosférou, nechají vás přemýšlet a donutí vás si něco odnést. Z tohoto snímku si toho zas tak moc odnést nemusíte, atmosféra je v podstatě jen chladná, gradace je prakticky nulová a herci nejsou příliš zdatní, aby jejich výkon zaujal, postavy se nerozvíjí, vztahům chybí nějaký náboj a rozbitá flaška o hlavu a pád ze žebříku nepomohou tomu, aby vám lezl mráz po zádech. (02.11.2012)

Vypadá to, že na Febio Festu se sešlo hodně Freudových fanoušků, protože jinak si moc neumím vysvětlit, proč tento film o oidipově komplexu získal tak dobrou kritiku. Tématicky zajímavý snímek poněkud pokulhává po herecké stránce a to zejména v osobě hlavního představitele "hodného" synka. Nemůžu si pomoct, ale jeho postavě chyběl emoční náboj a konstantní výraz tváře mi nedovolil se do jeho postavy vžít, natož pochopit, co se jí děje v hlavě. Příběh navíc nasadil od začátku velmi pomalé tempo a některé dialogy mi přišly vyloženě zbytečné. Co se mi naopak líbilo byla krásná ukázka pokrytectví a afektovanosti odehrávající se mezi ne zrovna úspěšnou herčkou-matkou a jejími přáteli. Lehká příměs humoru a vzletné komentáře Ilmariho malého brášky mě docela bavili :). Vidět podruhé bych to ale nemusela... (21.05.2012)

Mrazivá atmosféra a gradace dění dají nejdéle do závěrečných titulků zapomenout na jinak otravné chování děsivě deviantních charakterů, jejichž interakce je snad až nepravděpodobná. Že se nějaké vzorce chování objevují v rámci jedné rodiny chápu, ale že Aimo neutekl po prvních dvou konfrontacích už ne. (21.03.2014)

Co má Zaida Bergroth zmáknuté velmi dobře je psychologie jednotlivých postav, kdy vzájemnou interakcí mezi generacemi velmi trefně pojmenovává a poukazuje na slabosti jednotlivých postav, zároveň však ukazuje kde si myslí, že tyto problémy mají kořeny. A činí tak s citem, jaký se vidí málokdy a který je jemnější než u mnoho jiných známějších kolegů ze severu. Problém je v tom, že se tak soustředí na jednotlivé postavy, až zapomíná na děj a hlavně na jeho gradaci. Scény, které se odehrávají na začátku, by se klidně mohli odehrávat na konci (a krom samotného závěru) a pravděpodobně by si toho málokdo všiml. A taky mě čím dál tím víc štvou introvertní hošíci, kteří do kamery šeptají metaforické pseudointelektuální bláboly. Je to teda jen za 3* - ale je to hezky zakulacená trojka. No a na závěr se přiznávám, že jsem se zamiloval do modrooké nymfomanky. :) (10.10.2013)