Kluk na kole

Hlavná myšlienka je jasná - trpké vytriezvenie z detských snov a ideálov, avšak nijak výraznejšie ma to nezasiahlo, a to aj napriek tomu, že tento námet mám veľmi rád... Dráma, ktorá sa síce snažila tváriť civilne, pričom umne narábala hlavne so zvukom, avšak jednotlivé scény, hlavne čo sa týkalo vzťahu Samanthy s chlapcom, mi prišli často až moc umelé a neprirodzené a chlapcovo správanie prehnane hysterické. Tiež sa tu Dardenne mohol trochu viac vyhrať s psychologickou stránkou postáv (hlavne u chlapca) a len jednoducho neskĺznuť po probléme. To je asi ten najväčší dôvod, prečo mi to prišlo šedivé, dramaticky mdlé a v konečnom dôsledku aj nudné. 55/100 (27.12.2016)

„Já nesním“ Na první pohled kluk, který ví, jak to chodí a jak v tom chodit. Záhy je ale zřejmé, že sám nástrahám společnosti, bezohledné jako on sám, jenomže bezohledné promyšleně, čelit nedokáže. Uvědomuje si alespoň souvislost mezi přežitím a rychlostí. Musí být rychlý a nezvykle rychlý je také film. „Chvíli zaváháš a přijdeš o něco podstatného“ platí pro Cyrila stejně jako pro diváka. Dardennové svého hrdinu charakterizují v akci a skrze akci, ne prostřednictvím slov, na něž nezbývá mnoho času. Sociologický rámec přitom není a nemůže být omezen prostředím rodiny, rozpíná se do mnohem širšího a tedy hůře „podchytitelného“ prostoru, což má nemalý podíl na ohromné autenticitě filmu. Ostatní zásluhy náleží představiteli hlavní role, jehož „bezvýchovnost“ působí naprosto přirozeně již sama o sobě, ještě více pak s vědomím okolností. Otcova lhostejnost Cyrila nutí hledat zástupnou figuru, přičemž je jasné, že Wes i Samantha jsou jenom dočasnými náhražkami, nikoli dlouhodobějším řešením. To může přinést jedině chlapcovo akceptování překážek, jež život přináší a jimž se po většinu filmu (vzhledem k věku zcela logicky) vyhýbá. Závěrečné pokorné přijetí tvrdého pádu (v doslovném i přeneseném významu) může značit předčasně počínající dospívání, ovšem také pasivní podrobení se nešťastnému údělu. Zůstává na nás, abychom si odpověděli, kam může kluk jako Cyril dojet. Nejenom otevřeným koncem Kluk na kole připomíná jiné dospělé dětské, resp. dětskou perspektivu zohledňující filmy, zejména Zloděje kol a Nikdo mne nemá rád. Díky nadčasovosti kladených otázek by stejně jako ony jednou mohl zklasičtět. 80% (24.03.2012)

Značka "Dardenne" je pro mě již od prvního setkání s ní zárukou té nejvyšší filmařské kvality. A nezklamal mě ani dlouho očekávaný snímek Kluk na kole. Příběh dítěte, jehož odloží lhostejný a sobecký otec (Jéremie Renier) do dětského domova, je od počátku vyprávěn velmi poutavě a svižně. Navíc v něm nechybí momenty překvapení a scény, ze kterých až mrazí v zádech. Další skvělá studie lidských charakterů. A tak možná můžu jen litovat, že jsem se díky vlastní nedočkavosti, připravila o možnost zhlédnout napoprvé film v kině. Ale bůh ví, jestli v březnu 2012 dorazí Kluk na kole i do zlínských kin. Moc tomu nevěřím. (09.02.2012)

Žádná symbolická konstrukce snažící se obsáhnout celé universum, ale prostý příběh jednoho "deprivanta". Jistě, film musí mít počátek a konec, takže určitou spojnicí je katarze "vstoupit do kruhu násilí je jednoduché, vystoupit nikoliv", ovšem síla tohoto filmu spočívá v emocích, které dokáže vyvolat. Na pět hvězdiček to není, film je spíše sled výborně natočených a zahraných epizod, ale nezapomenete na něj dlouho po odchodu z kina. (15.05.2012)

"Vidíš tu nejaké drogy?" Malému nenápadnému filmu som dal šancu hlavne kvôli sympatickej hlavnej predstaviteľke C. De France, ktorú som si obľúbil po Eastwoodovom filme Život po živote. Sledujeme príbeh ženy , ktorá sa ujme chlapca a všetkými silami sa ho snaží ochrániť pred nebezpečenstvom ulice. Najsilnejšia scéna filmu je neľahký, ale napokon úspešný pokus o útek z domu. Lekcia, ktorú napokon dostal mu však konečne otvorila oči. 70%. (07.07.2015)