Happy, Happy

Ne každej den je severské posvícení. Musím se přiznat, že námět toho nabízel víc, než přinesl film. Snaha dotáhnout postavy do bodu, kdy divák sepíná ruce a tiše očekává následující děj, se prostě nevydařila. A ačkoli tohle Seveřani umí vcelku poctivě, tady je cítit fušeřina. Kromě této chybky na kráse bych připsala nějakou i nevýrazné postavě Stigveho. Pokud totiž někdo cíleně popisuje rodinný čtyřúhelník a pak tohle odflákne, je to ostuda (stejně jako prostor, který je věnován životu postav, trochu vázne). Dobrá je nenápadná symbolika, která vyvolává alespoň minimální potřebu zamyšlení, tíživý pocit, který je vyvolán díky dokonalé souhře počasí s dějovou linkou, a taky ten odraz severského venkova mě nenechává chladnou ani náhodu. Já jen doufám, že důvod, proč sever tak trpí na ty sebevraždy, nevyplývá právě odtud. (03.11.2013)

Na severské kinematografii je prostě úžasné, jak okamžitě ztratíte pocit, že sledujete herce, a namísto toho se Vám zdá, že někdo nechal odloženou zapnutou kameru, jak v nějaké reality show. Tak přesvědčiví herci umějí Norové být, bez patosu, bez klišé, nenaápadné a přitom tak obrovské. Tento film je toho důkazem. (23.08.2013)

Rodina kdesi na nórskom vidieku. Potlačené a neriešené problémy akceleruje príchod rodiny druhej, riešiacej vlastné vzťahové výkaly. Deti oboch párov sa nerušene hrajú na otroka a otrokára. Rodičia si nevšimnú nič, lebo sú pohltení sami sebou. Páry sa prepletú, do toho zaspieva skupina vyštafírovaných spevákov zopár songov a príbeh končí. V zásade bolo jedno ako, pretože to nebolo najpodstatnejšie. Film sa sústredil na nedostatočnú komunikáciu a zvládnutie či nezvládnutie manželstva po rokoch. Výsledkom je príjemná, no neprekvapujúca vzťahovka. (02.11.2012)

Nevím, proč v předchozích komentářích kolegové píší, že to není komedie. Dle mého názoru je to komedie a podle mě hodně vtipná-nepamatuju si, kdy jsem naposledy zažil, že se v kině diváci tak smáli, zvláště u některých scén tohoto filmu. Není to komedie, kde je každý gag prvoplánově jednoduchý, ale např. "neurotický" herecký výkon hlavní hrdinky byl vtipný sám o sobě skrze celý film. Je to taková svěží, jiná, ale určitě zábavná podívaná. Podle hodnocení tady jsem čekal co to bude za nezáživný film a skutečnost mě velice mile překvapila a nebyl jsem sám, komu se film líbil. (03.10.2011)

Poměrně rozporuplné pocity mám po zhlédnutí tohoto severského dramatu, nikolivěk avizované komedie. Tento žánr mohou signalizovat snad jen úvodní růžové titulky, povedená hudební intermezza a jeden dva humorné momenty v celé stopáži (anebo mám zcela jiný smysl pro humor než tvůrci filmu…). Pravdou však je, vycházíme-li z ironického anglického názvu filmu, že onen neveselý obsah je svou absurdností vlastně k smíchu. Koneckonců i protagonistka Kaja je tragikomickou postavou. Hranice mezi bytím happy a unhappy je příliš tenká… ~ Brilantní momenty bohužel sráží do průměru především nadbytečné scény s týraným černošským chlapcem, jehož smysl v příběhu je mi doteď záhadou, nebo dílčí, spíše formální nedostatky (měl jsem pocit určité nejednotnosti a neujasněnosti díla). ~ Sykt lykkelig je o hledání štěstí a vyrovnanosti sama se sebou i o hledání vlastní sexuality. Anebo může být, jak zde píší ostatní, „jen“ klasickou severskou vztahovkou. Silné tři hvězdy. (16.12.2011)