Třetí hvězda

Film, jehož prvním obrazem jsou oči a nos Benedicta Cumberbatche vznášející se ve vesmíru mezi hvězdami, druhým sekačka likvidující trávu kolem hrobu a ve třetím záběru muž na pláži pohybem ruky nechá rozestoupit vlny. Když jsem viděla toto, získala jsem dojem, že snad nemůže existovat lepší film na této zemi... ale snímek samotný potom ukáže, že to není pravda. Strom, který si s sebou chlapci vezou, je krásný. Scéna s hledačem na kamenité pláži je krásná. Představa návratu do přírody je krásná. Myšlenka vyvěrání hlubokého jen tak mimochodem je krásná. Slzy při pohledu na východ slunce jsou krásné. Přesto mám ale dojem, že nic z toho není dotaženo úplně do konce. Zvláště s přibývajícím časem jsou epizody čím dál méně vypointované a rozlišené a jednotlivé rozhovory splývají a pozbývají to fatální a neobyčejné kouzlo, kterým mi film učaroval v začátku. Což mě vede k přemýšlení, zda režisérka chtěla vytvořit stylizovanou osudovou podívanou a nebo byl naopak jejím záměrem realisticky odvyprávěný příběh, kde (stejně jako v běžném životě) spousta důležitých věcí zanikne nebo vyzní do ztracena. Osobně bych v tomhle případě byla pro větší stylizaci. Myslím si, že potenciál skvělé čtveřice protagonistů zůstal trochu nevyužit. Za jiných okolností by to pro měl byl tříhvězdičkový film, ale za prvé bych chtěla film odlišit od těch, kterým běžně dávám tři hvězdy, protože není stejný a ukazuje známky něčeho vyššího, a za druhé mě k mírnému nadhodnocení vedou niterné pocity. (27.01.2014)

Čtveřice neznámých tváří (dobře až na Benedicta), neznámý režisér, neznámý autor... Prostě "no name" film. A komu to vadí? Nikomu! V tomhle snímku má vše svou hlavní roli. A protože se nikdo nesnaží být výraznější než ten druhý, jedná se o dokonalou symbiózu všeho, co vidíte, slyšíte, cítíte. Bez patosu a potřeby moralizovat, ale s patřičnou dávkou nadsázky a pokory se dostal na svět jeden z nejlepších snímků roku 2010. Těžko uvěřit, že neprorazil. Holt, je to no name film. Vzkaz do ČR: takhle se točí hořká komédie! (12.03.2012)

Third star je nezávislým příběhem, který se snaží možná až poněkud příliš okatě sázet na osvědčené žánrové postupy a formovat naraci příběhu přes zažité klišé. I přes tento fakt však nabízí oddychový road trip skupiny kamarádů, který na diváka působí nejen slušnou atmosférou a zpracováním, ale i všedností kombinovaných témat. Po vizuální stránce nabízí lehčí průměr co zpracování, obohacený o občasné abstraktněji laděné záběry, které dokreslují náladu hlavního protagonisty a slouží jako akcelerátor divákova vnímání jeho nemoci. V souhrnu tak i přes absenci závažnější originality a účast několika hluchých míst, nabízí zlatý střed, který umocňuje všudypřítomná atmosféra posledního výletu a hlavně slušný závěr. (03.04.2011)

Kdo čeká komedii, chybuje. Kdo čeká drama, chybuje. Třetí hvězda je hlavně existenciální rozjímání. Je to sonda do člověka, který umírá na rakovinu, ne nějaká britská řachtanda, jak tady tříhvězdičkoví specialisté čekali. Film je především vážný, místy sice odlehčený vtipem (proto žánrová zařazenost ke komediím) avšak zde i každý vtip získává hořkou pachuť vážnosti a veřím, že to tak bylo míněno. Nevyhnutelnost smrti je cítit na každém kroku této výpravy za rozloučením. Její síla proniká do silných, přesto vrtkavých přátelství mezi protagonisty a vytváří trefně nejednoznačné debaty na základní témata jako jsou přátelství, manželství, sny, touhy, kariéra, sobectví, obětavost, eutanázie.. Málokterý film dokáže klást tolik zajímavých otázek a zároveň zůstat v paměti jako silný příběh a ne jako konverzační v-sobě-se-utápějící film. Tleskám kameře a hlavně hercům. (18.01.2013)

Jediný film, který mě rozesmál, když se mi z tváří řinuly vodopády slz. Third Star patří k jedněm z mých nejoblíbenějších britských nezávislých kousků, a to zejména proto, jak s černým humorem a neskutečnou lidskostí popisuje tragický úděl mladé party lidí. Remember that you were loved by me and that you made my life a happy one. (03.04.2013)