Režie:
Ladislav SmoljakHudba:
Jan KlusákHrají:
Ladislav Smoljak, Miloň Čepelka, Jaroslav Weigel, Pavel Vondruška, Genadij Rumlena, Josef Koudelka BergsteinObsahy(1)
V luxusně zařízeném salonním coupé mezinárodního rychlíku cestují tři pasažéři: slavný český policejní inspektor Trachta, průmyslník Meyer, který vyrábí všechno pro zahřátí (kožichy, rum, šamotové cihly), a továrník Bierhanzel, výrobce masti pro houstnutí vlasů. Ve stanici Istanbul přibude k této trojici inspektorův žák, policejní praktikant Jindřich Hlaváček, dokončující svou diplomovou práci o vlakové kriminalistice. Cesta probíhá klidně až do chvíle, kdy továrníka Bierhanzela rozbolí zub. Vlakový steward - jakýsi konduktér pro boháče - přispěchá se šlapací vrtačkou a továrník se po zákroku cítí mnohem lépe. Záhy bolest pomine úplně, neboť Bierhanzel zemře. Takto efektně otevřel Jára Cimrman svou detektivní hru "Vražda v salónním coupé", v níž zúročil své zkušenosti z policejní služby na vídeňské "čtyřce". O jeho kriminální a kriminalistické kariéře nás poučí série fundovaných přednášek, polemizujících s rakouským středoškolským profesorem E. Fiedlerem. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (172)
Dosud sem neviděl všechny hry ale tahle na mě zatím zapůsobila neslaběji.Moc tradičních perliček sem v ní nenašel.Citelně hře chběl pan Svěrák a Smoljak mi připadal moc vážný.Sedí mu mnohem více role blbečků a rebelantů.Ale i tak se jedná o nadstandartní zábavu v zaplavě dnešních seriálu a ság na tisící ppokračování. ()
Jeden ze slabších kusů Divadla Járy Cimrmana. Je to sice pořád lepší než Cimrman v říší hudby, ale ani zdaleka nedosahuje kvalit opravdových perel jako je například Záskok. Přitom samotné divadelní představení se opravdu povedlo. Je to prostě Cimrman, ideální oddychovka, přitom je to ale inteligentní humor, navíc ryze český. Problém je v úvodním semináři, který je zbytečně zdlouhavý, místy nudný a tak trochu nicneříkající. Ale i tak Cimrmanům ty 4* prostě dát musím. ()
Bohužel, ze všech cimrmanovských her je tahle jedna z nejhorších (i přesto ale nemůžu říct, že je špatná :-). Asi nejvíc je tu patrná Svěrákova absence, který jinde tvoří se Smoljakem většinou skvěle doplňující se dvojici. Ale i tady jsou skvělé hlášky i nápady, kvůli kterým stojí za to si ji pustit znovu.. ()
Je velká škoda, že se nedochoval starší obrazový záznam Vraždy v salónním coupé. Jednak je zde publikum zcela marné ale také aktéři působí unaveně a znuděně. A zároveň uspěchaně. Jakoby to chtěli mít co nejdříve už za sebou. Existuje audiozáznam z osmdesátých let, kde herci hýří daleko větším temperamentem, humorným "flow" a mazlí se s každou replikou. Seminář je rovněž svižnější, protože postrádá určité sekce, jako třeba o kůrovci nebo předvedení zhudebnění přiznání. Ačkoli Ladislav Smoljak většinou exceloval, do role inspektora Trachny se přece jen víc hodí cholerický Zdeněk Svěrák a zvládl ji, dle mého názoru, lépe. A také pro Petra Bruknera jako velmi nesmělého policejního praktikanta Jindřicha Hlaváčka to byla role, která výrazně definovala jeho následující repertoár. :) ()
Absolutně skvělá hra. Seminář s perlami jako kriminální horor Chtěla bych ženicha mladého s kučeravými vlasy, Cimrmanovy povídky pro budoucí recidivisty Chytrý Lojza a Dobrý zvyk kasaře Bouzka nebo snímek Neodbytný detektiv a hlavně famózní hra s policejním inspektorem Trachtou dělají z Vraždy v salonním coupé jednu z nejlepších her DJC vůbec a právem si vysloužila tak vysoké hodnocení. ()
Galerie (7)
Zajímavosti (11)
- Námět na hru dal Jaroslav Weigel. (Kulmon)
- Zdeněk Svěrák v jednom rozhovoru řekl, že prý hry jak stárnou, tak se občas objeví něco, co diváky neúmyslně rozesměje. Zdeněk Svěrák uvedl přímo příklad: „No a když ten Mayer řekne: ‚Říká každému obžalovanému Miloši, to bylo nesnesitelné,‘ tak to v publiku zašumí a to tahle věta v textu je už od premiéry.“ (mnaucz)
- Přednášku „Krádež arcivévodova šperku“ původně přednášel představitel Stevarda (např. Jaroslav Vozáb, František Petiška a další) a přednášku „Detektiv a básník“ zase původně přednášel představitel Hlaváčka (Petr Brukner nebo Miloň Čepelka). Na počátku 80. let se přednášky vyměnily do podoby, jak známe dnes, protože Stevarda hrál v 80. letech kromě Jaroslava Vozába také Václav Kotek, který moc zkušeností s přednáškami neměl, kdežto Petr Brukner s Miloněm Čepelkou již měli. (mnaucz)
Reklama