Reklama

Reklama

Vražda v salónním coupé

(divadelní záznam)

Obsahy(1)

V luxusně zařízeném salonním coupé mezinárodního rychlíku cestují tři pasažéři: slavný český policejní inspektor Trachta, průmyslník Meyer, který vyrábí všechno pro zahřátí (kožichy, rum, šamotové cihly), a továrník Bierhanzel, výrobce masti pro houstnutí vlasů. Ve stanici Istanbul přibude k této trojici inspektorův žák, policejní praktikant Jindřich Hlaváček, dokončující svou diplomovou práci o vlakové kriminalistice. Cesta probíhá klidně až do chvíle, kdy továrníka Bierhanzela rozbolí zub. Vlakový steward - jakýsi konduktér pro boháče - přispěchá se šlapací vrtačkou a továrník se po zákroku cítí mnohem lépe. Záhy bolest pomine úplně, neboť Bierhanzel zemře. Takto efektně otevřel Jára Cimrman svou detektivní hru "Vražda v salónním coupé", v níž zúročil své zkušenosti z policejní služby na vídeňské "čtyřce". O jeho kriminální a kriminalistické kariéře nás poučí série fundovaných přednášek, polemizujících s rakouským středoškolským profesorem E. Fiedlerem. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (172)

Appleboy 

všechny recenze uživatele

Klasická hra, podle níž byla natočena známá komedie Rozpuštěný a vypuštěný. Její nevýhodou je, že je trochu statická, a také některé vtipy časem ztratily na účinnosti. V roli praktikanta Hlaváčka se mi více líbil největší český žijící naivní herec Petr Brukner, samotného inspektora Trachtu podle mě lépe zahrál Zdeněk Svěrák. "No vidíte, Hlaváčku! Ztráta času, když chvilku počkáme, dvě minuty!" ()

MJMilan 

všechny recenze uživatele

Včera jsem na této hře byl Jevíčko v naživo a musím říci, že jak je možná slabší v TV, tak tady i přes účinkování pro mě ne zrovna oblíbeného Vojty Kotka, byl představení naprosto perfektní. Pro mě to byl druhý živák po Blanických rytířích a musím srovnat, že tato hra, především kvůli semináři, byla daleko lepší. Obsazení - Hraběta, Kotek mld, Kotek st. Svěrák, Weigel. ()

Reklama

AloeB 

všechny recenze uživatele

Asi bych se shodnul s mnohými, co mají Vraždu v salónním kupé za slabší Cimrmanovu hru; je nutné podotknout, že jsem se oproti jiným zas tolik nesmál. Viděno ze záznamu, v němž nebyl Svěrák (netuším, zda v tomto někdy hrál), a netuším, zda je to tím. Nicméně celé to humorné pojetí detektivního žánru má své kouzlo a bylo by hříchem to hodnotit jako slabší hru, když to má své nesporné kvality a hodnoty. Miluju herectví Miloně Čepelky. ()

stration 

všechny recenze uživatele

Geniální. Dokonce jsem neváhal a za hříšný prachy koupil dárkovou edici všech her. U některých se směju víc, u některých míň. Ale směju se vždycky, vždycky mám dobrou náladu a nevěřícně kroutím hlavou, kde na to chodí. Tolik nápadů, odkazů, parafrází a chytrosti jsem snad nikde jinde neměl tu čest vidět. ()

Yarwen 

všechny recenze uživatele

Těch cimrmanovských kousků, které jsem ještě neviděl, už moc nezbývá - a je to takové malé požehnání, že mám šanci je vidět poprvé, kdy ještě dopředu neznám největší frky a mohu se nechat překvapit. Rovněž zde jsem se několikrát hezky zasmál a velmi dobře se bavil, byť jsou i povedenější hry od této tvůrčí dvojice (trojice?) - za mě solidní nadprůměr. ()

Galerie (7)

Zajímavosti (11)

  • Přednášku „Krádež arcivévodova šperku“ původně přednášel představitel Stevarda (např. Jaroslav Vozáb, František Petiška a další) a přednášku „Detektiv a básník“ zase původně přednášel představitel Hlaváčka (Petr Brukner nebo Miloň Čepelka). Na počátku 80. let se přednášky vyměnily do podoby, jak známe dnes, protože Stevarda hrál v 80. letech kromě Jaroslava Vozába také Václav Kotek, který moc zkušeností s přednáškami neměl, kdežto Petr Brukner s Miloněm Čepelkou již měli. (mnaucz)
  • Námět na hru dal Jaroslav Weigel. (Kulmon)
  • Báseň Maralík se jmenovala původně Minařík. Objevil se však v divadle důstojník StB se stejným jménem a autoři název raději změnili. (Kulmon)

Reklama

Reklama