Ukradené Vánoce

S ústředním náčrtem „burtonovského“ vizuálu si režisér Henry Sellick pohrál dle vlastního uvážení a společně s hudebním skladatelem Dannym Elfmanem stvořili svěží a působivé dílko. Nádherné muzikálové pojetí dokázalo na pětasedmdesát minut rozprášit mou nechuť k Halloweenu a americkému pojetí Vánoc. Opulentní přehlídka strašidel z Halloweentownu, které oplývají tím nejčernějším humorem, je však představena v takové rychlosti, že na jedno shlédnutí není možné všechno pojmout. Ano, kamera zde poletuje možná trochu zběsile a střihačovi ruce by taktéž mohli zpomalit. Jenomže to vše zastiňuje propracovaný příběh, kterému není svatý ani Svátek všech svatých a o Vánocích ani nemluvě, perfektní dialogy, nádherné písničky a v neposlední řadě skvělá výprava, aneb nikdy bych nevěřil, jak mi bude sympatický starý rozbitý hřbitov (14.10.2005)

Hmmm, tak som sa tešil, že ma to nakoniec vôbec nechytilo. Asi som to mal pozerať na Vianoce, najlepšie nejaké smutné. Elfmanove pesničky tiež neboli moja šálka kávy ani čaju. Burtonovu produkciu mám radšej hranú. Selick ma neskôr potešil Karolínou. Možno niekedy nabudúce, cez tie spomínané smutné vianoce ma to chytí..... (28.05.2012)

Tak jsme se konečně dočkali a známe kompletního Tima Burtona. :o) Ukradené Vánoce se mi líbí přesně o hvězdičku víc než Mrtvá nevěsta. Je na nich vidět pozice "nechtěného dítěte", které se o to víc snaží zasloužit si uznání, když se k němu vlastní rodič (Disneyho studio) nezná. Mrtvá nevěsta už byla hýčkanější robátko s příkladnou péčí, proto sice poslušně splnila očekávání, ale (IMHO) je nepředčila jako tento skvost. Každičký detail v druhém plánu, každá sebenepatrnější akce je vypiplaná a originální, monstra v Halloweenu se chovají indiferentně atd. Tak mě napadá, že kostlivec Jack má cosi společného s Edem Woodem - zoufalou snahu vyrovnat se velkému vzoru (Orsonu Wellesovi, resp. Santa Clausovi) a naplnit velkolepou vizi bez příslušného talentu a elementárních znalostí problematiky ("Vydává se vraždit v saních, těžké pytle svírá v dlaních - Satan Kalous!"), zato s nakažlivým entuziasmem. Nejveselejší film, jaký jsem o Vánocích viděl. 100% (03.01.2007)

Pokud je Mrtvá nevěsta takovým roztomilým nekrofilním polibkem, který potěší masy, příběh Jacka Skellingtona je hnilobný gulášek pro chuťové pohárky burtonovských labužníků. Na prvním místě tentokrát figuruje Danny Elfman, jehož skvělý soundtrack i výtečný vokální projev v hlavní roli dělá z filmu skutečný zážitek. Převelice potěšující je i makabrózní animace, která kaskádami barev, ostrými barevnými rastry i velkými celky jednoznačně Mrtvou nevěstu překonává. Co se hravosti týče, je to mezi zemí nebožtíků a Helloweenovým královstvím plichta. Vizuální vynalézavost tvůrců nezná mezí a malými gagy je film prolezlý jako nebožtíkovo tělo červy (mými osobními šampiony jsou vampíří hokejisté). Příběh je, jak jinak, typicky burtonovský, hlavní postava rozkročená mezi dvěma světy, přičemž do jednoho náleží a druhý se snaží pochopit... funguje to vždy, tudíž i zde. Možná mi trochu chybí větší vřelost, kterou Burton docílil u milostného příběhu Viktora a mrtvé nevěsty. Noční můra si zachovává záhrobní odstup a doopravdy mě rozehřála až zasněžená scéna v samém závěru. Nelze však slevit z absolutního hodnocení, ne pokud je člověk zastydlým milovníkem filmové i literární poetiky pošuka Tima Burtona... (05.06.2006)

60% - One-man-show skladatele Dannyho Elfmana. Muzikálů tohoto typu jsem si nikdy moc nevážil, a ačkoli jsem Elfmanův fanda, ani tato nekrofilní záležitost mi k srdci nepřirostla. Tři hvězdy jsou za originální, zajímavý nápad, za explozi fantazie, a za barevnou hudbu, která roztomile osciluje mezi Saint-Saensem a Čajkovským. Nightmare Before Christmas je Úsměvný Úchylný Umrlčí Úlet.Úůůůů… (28.06.2007)