Až vyjde měsíc

Andersonovy filmy jsou jak výlet za hranice vědomí .. mám pocit, že ten svět znám, ale je tak osobitý, hravý a originální, že není jak jinak se do něj podívat než skrze režisérovo vidění. Jeho filmy nejsou ani dospělé, ani dětské, prostě takové universum pro nadšence, kteří nemají chuť zářezy počítat a jen se baví tím, s čím (a kým) svérázným na nás autoři vyrukují. Po lišákovi je tu další báječné nahlédnutí do světa dětí, kteří jsou dospělejší než jejich o dost starší mentoři. [OSCAR 2013] .. jediná nominace za originální scénář. Tady platí to originální doslova, protože spojení dvou hračičků jménem Anderson / Coppola zaručuje spoustu netradičních filmových zážitků. Pro mě jeden z favoritů Oscarového klání v této kategorii. Jen si musím postesknout, že opomenuta byla třeba kamera nebo výkon mladičké Kary Hayward. (12.02.2013)

Mám rád filmy Wese Andersona, i tento má svůj zvláštní vypravěčský styl, který mají jeho fanoušci rádi. Zde však bych měl velkou výtku k výběru Jareda Gilmana. Na hlavního hrdinu nemá žádné charisma, je mldý a bez jakékoli nadstavby (spousta jeho dětských "protivníku" ho strčí do kapsy), Jared jen tak existuje a divák tím pádem nemůže hlavní "uprchlickou" dvojicí fandit, což v takové situaci hloupé. Ostatní herecké obsazení na jedničku. hodnocení 70% (26.08.2012)

Wes Anderson je samorost, jakých se ve světové kinematografii moc netoulá. Vždycky mě dokáže překvapit, ať už pozitivně, nebo negativně. Až vyjde měsíc je údajně silně inspirovaný vlastním dětstvím a v tom případě bych nechtěl být jeho otcem či skautským vedoucím. Čím se stal Miloš Forman pro hasiče, tím se stal Anderson pro skauting. Až vyjde měsíc je film o dětech, lásce, odhodlání a špatném počasí. Tehle film o vzpouře proti světu dospělých a o jedné cestě za naplněním prvního milostného vzplanutí mi sedl jako rotor do statoru. Až dosud jde o mé nejhezčí setkání s tvorbou Wese Andersona. Režisérův smysl pro absurditu, ironii a nekonformnost tady každopádně slavil úspěch. Celkový dojem: 95 %. (26.04.2018)

Už jsem si zvykl na to, že Anderson točí filmy věnované pouze určité divácké skupině a že já bych musel být snad trochu na drogách, abych se s jeho fiktivním světem ztotožnil. Ale jak mě Život pod vodou nebo Fantastický pan Lišák vůbec nezaujali, tak Moonrise Kingdom se celkem vydařilo a já se u něj dokázal docela dobře pobavit(a to jsem nebyl na drogách). Významnou roli sehrál hlavně jednoduchý a povedený námět, který v rukou zajímavého režiséra, jakým Anderson bezpochyby je, nabývá mnohem větších myšlenkových a vypravěčských rozměrů, a samozřejmě také excelentní herecké výkony. Hlavně Bruce Willis má zase po delší době pořádnou roli a je radost ho sledovat i v jiné poloze, než jen jako hláškujícího Johna McClanea. Edward Norton je jako skautský vedoucí také jedinečný a na mladou Karu Hayward si budeme muset dát v budoucnu velký pozor. Anderson to tentokráte konečně ustál, a byť se na můj vkus až moc často střídají vynikající momenty s těmi vyloženě slabšími, povedlo se mu stvořit naprosto pohodovou rodinnou oddechovku se skvělými dětskými hrdiny, pro kterou je jedna projekce asi zatraceně málo. 3* a 1/2 (25.11.2012)

[SFF 2012, Sydney] Instant classic v plnej paráde a ja sa už neviem dočkať druhej a tretej projekcie pretože toto je ďalšia továreň na nápady ktorých jedinečnosť môže byť zdvojnásobená až po opakovanom pozretí. Rukopis dodržaný a aj keď nie až tak kúzelne neprístupný/ojedinelý ako kedysi, tak ku prospechu veci (v niektorých pasážach) ešte viac vypiplaný. Dočkáme sa očakávaného, ale aj prekvapujúceho a hlavne niečoho, čo si vyžaduje agilnú spoluprácu. V každom ohľade, nezabudnuteľné... (09.06.2012)