Domek z karet - Série 6

Co zůstalo při starém, jsou kvalitní herecké výkony, především samozřejmě Robin Wright, Diane Lane a Michael Kelly (Doug) a dále audiovizuál, který opět prezentuje značně desaturované barvy a přiléhavé basové linky příležitostně doplněné klavírem či smyčci. Teď už ale k té nejdůležitější otázce – chybí tady Frank? Chybí, a to hodně. Claire mu byla důstojnou partnerkou, ale sama Dům z karet neutáhne, bolestně tady chybí jejich dialogy. Jejich hádky, jejich shodné i rozdílné ambice a scény společného plánování dvou amorálních spoluviníků (kdyby role byly prohozené, citelně by chyběla i ona). O to všechno jsme ochuzeni a zůstává jen Claire, která tentokrát svou velkou hraje sólo, aniž bychom jí pořádně viděli do hlavy nebo věděli co chce. A nejspíš to pořádně nevěděli ani scenáristé, což je obzvláště vidět na jejích promluvách k divákům, jež tu jsou už spíše jen ze setrvačnosti. Postava Franka Underwooda není ze seriálu vymazána úplně, pořád se o něm hodně mluví a řeší se jeho (zlo)činy, na druhou stranu nikdy neuvidíme jeho tvář a neuslyšíme ani jeho hlas, což by ovšem třeba v podzápletce s jeho nahrávkami dávalo smysl. Ne všechno je samozřejmě vina Spaceyho absence, mnohá negativa poslední řady jsou jen amplifikované chyby již posledních několika sezón, kdy seriál zhruba někdy v době, kdy Frank dosáhl nejvyšší možné politické funkce a již neměl kam dál stoupat, začal stagnovat a postupně upadat. Vcelku zajímavě nová řada pracuje s feministickými tématy, kdy na jednu stranu tepe do představy o prezidentu jako jedině muži (v americké ústavě je to třeba vždycky „on“ (he, his), což u jazyka bez gramatických rodů bije do očí). Na druhou stranu ani nekáže, ale ukazuje i jak Claire feministické ideály tvrdě zneužívá. Vcelku je šestá série kompilací více i méně uvěřitelných a více či méně zábavných (spíše méně) thrillerových linek, v nichž místy poctivě vytahuje ze skříně kostlivce až z dob prvních sérií, zatímco na jiné podzápletky jako kdyby zapomněla a nechá je vyšumět. Posledním hřebíkem do hromádky rozsypaných karet je značně neuspokojivý a otevřený závěr. Ne že by se tady někdo snažil o pootevření vrátek pro pokračování, šlo o záměr, ale k seriálu, který vždycky věci dotahoval důsledně do konce, se to nehodí. Jako zakončení seriálu to paradoxně funguje hůř než konec páté řady a to je zkrátka špatně. (23.04.2020)

Konečně jsem si utvořil jasnou představu o tom, jak to doopravdy vypadá, když MěTaky někde uspěje. Kevin Spacey byl odejit a scénáristům se zjevně zhroutil svět. Nebo alespoň zamýšlený vývoj příběhu, místo něhož museli nasadit tenhle příšerný výblitek, který už neměl s úspěšným seriálem nic společného (kromě postav).Tohle fakt není fér, dostanu pět sezón, u kterých se tetelím štěstím, a pak přijde taková kudla do ledviny... (05.12.2019)

Tak, Kevina Spaceyho se scénáristé zbavili. Neměli to lehké a nedopadlo to dobře. Dokoukat celou sérii mě donutila vlastně jen zvědavost. Intriky přestávají být uvěřitelné, zamotává se to všechno až moc, z čista jasna se objevují úplně nové postavy, které se tváří, jako by hráli hru celou dobu, ale nedá se jim to věřit. Umírajících postav citelně přibylo, což udělalo z celé politické satiry spíš sci-fi frašku než vyprávění, u kterého si člověk 5 sérií říkal "je to drsné, ale co když se takovéhle věci opravdu dějí?". Tím, že se najednou zabíjení stalo tak samozřejmým, ztrácí na uvěřitelnosti a u toho, co předvádí Claire a rodina Shepherdů, je poukazování na realitu politické scény už zhola nemožné. Když už Spaceyho vyhodili, měli se na to všechno vykašlat a netrápit sebe i diváky takovou scenáristickou hrůzností. Odejít se má v nejlepším... Dvě hvězdy za herecké výkony a pár dobrých nápadů, které ale stejně zabil úplný závěr poslední série. (22.01.2019)

Je evidentní, že seriál by mohl dobře fungovat i bez Spaceyho. Co ale nefunguje je scénář téhle série, který se odehrává kolem něčeho, co divák ani neviděl. Jsou tam náznaky dobrých nápadů, které ale pohřbí špatná scenáristická rozhodnutí a fatální chybou je neschopnost stavět k úmrtím postav, která vždy byla emočně nabitá a šokující. (20.11.2018)

První dvě epizody jsou trapas. Nedá se tomu věřit, jelikož celou dobu divák akorát sleduje zoufalou snahu scenáristů nějakým způsobem obtancovat nepřítomnost Kevina Spaceyho. Je to křeč. A to i přesto, že jsem se opravdu snažil k této sérii přistupovat s čistou a otevřenou myslí. Jenomže další tři epizody se to začíná citelně zlepšovat a nehledě na to, že nové postavy se objevily odnikud a je to opět tak nějak k smíchu, by si člověk mohl snad i myslet, že ono to bez Franka půjde. Samozřejmě to zachraňuje postava Douga a Toma. Jenomže předposlední dvě epizody už jsou zase o něco slabší a ta úplně poslední je opět trapas. Postava Douga je zcela na konci dehonestována a zakončení je neuspokojivé. Vlastně to nedává moc smysl. Seriál, který zničila ideologie. (23.12.2018)