Domek z karet

Moc zajímavé, jak je jednoduché šedým eminencím či jiným politickým sviním, tahajícím z ústraní za nitky, fandit, když se to člověka nedotýká "osobně". Těžko bych Kevina Spaceyho shledával tak fanděníhodným, kdyby ztvárňoval Marka Dalíka či jinou figurku naší politické scény... Jediné, co se z mé strany dá vytknout, je až nechutná jablečnost House of Cards. Jinak panuje naprostá spokojenost a nedočkavost, co se druhé série týče. Dvanácté místo v žebříčku seriálů zcela zasloužené... Samozřejmě, Spacey se nedá nevyzdvihnout a k němu připojuji i skvělou Robin Wright a Michaela Kellyho. Skvělá hudba a nesmírná finálová gradace, kdy se sledování už tak od desátého dílu nedá přerušit. Rozhodně ne na moc dlouho... 2. série se ještě snese, i když to nekonečné přetahování Tuska s Underwoodem mne spíše unavovalo, než bavilo. Už tady začíná větší podíl zahraniční politiky, který mne ve třetí sérii už vyloženě nebavil. Ve třetí sérii už se zároveň začala projevovat nemohoucnost scénáristů, která, jak tipuji, naplno vypukne v sérii čtvrté. Do té nám chybí sice ještě skoro rok, ale jsem rozhodnut seriál opustit a nechat ho žít svým vlastním životem... 80% (1. série - 100%, 2. série - 80%, 3. série - 70%) (27.04.2015)

Vypadá to, že Golden age seriálové tvorby, jak se o téhle éře mluví, je skutečně tady a v dohledné době neplánuje nikam zmizet. Tradičně vynikajícího Spaceho zde pro mě ještě o třídu přehrává úžasná Robin Wright a to je co říct. Politika, politický žurnalismus, pečlivé plány, hýčkané křivdy, nenaplněné ambice, páky, zrady - House of Cards to má všechno. Sám nevím proč nemám pro tenhle konkrétní seriáolový klenot pátou hvězdu - možná proto, že mě nepobavil tak jako Banshee, nenadchnul mě výpravou jako Řím, či Hra o Trůny, nezanechal ve mě nic zásadního jako The Wire či Sopranos a o politice mně toho neřekl nic, co bych před tím nevěděl, nebo netušil. Co však není, může velice snadno být - na druhé podívání, či s druhou sezónou můžu názor změnit velice snadno. 80% (29.11.2013)

Seriálové překvapení roku... Teda v tom smyslu, že jsem nečekal, že něco, za čím stojí David Fincher a kde hraje Kevin Spacey, mě nebude nijak zvlášť bavit. Proč? Ono je to dobře natočené, skvěle zahrané, správně temné.... Jenže zaprvé mě asi politika až tolik nebaví a zadruhé se mi asi těžko kouká na seriál, ve kterém nemůžu NIKOMU fandit. Opět, nemyslím to jako kdovíjaký zápor, je fajn, že postavy mají své klady i zápory... Ale na mě to ve výsledku působilo tak, že mě nijak zvlášť nezajímá, jak jaká postava dopadne, což je u seriálu průser. Jinak takto politický je i výborný seriál Brotherhood, kde ale máte jak vysokou politiku, tak i nějakou tu "nízkou" mafii. Ale v House of Cards už na mě bude politiky až moc. (6/10) (26.09.2014)

Vysoká škola „machiavellištiny“, ve které by se, kdyby se dívali, určitě našla velká většina příživníků v našem slovutném parlamentu. A je lhostejno, jestli jste demokrat či republikán, socan, či odeesák, nakonec se v tý špíně moci smočíte všichni. Takže konečně tu máme seriál, který nesází na rádoby šokující zvraty, či již okoukané „háčky“ na konci každého dílu, aby se nadržený divák zase příště uráčil přilézt k obrazovce. Naopak, je tu velmi důmyslný scénář, ze kterého chvílemi mrazí a kde si svoji politickou svini doslova vychutává Kevin Spacey, i se svými nezvyklými monology přímo na kameru. Člověk se jenom nesmí nechat odradit slabším rozjezdem, protože to nejlepší přichází s pozdějšími díly a ke konci to vše fantasticky graduje. Tak šup sem s 2.sérií. ___ 2.série je ještě lepší. Tvůrci osekali vedlejší dějové linie na minimum, ubrali na počtu Underwoodových protivníků a nechali ho čelit jedinému silnému, což seriálu prospělo. Závěrečné díly jsou emocionální masakr, poslední záběr je pohled pro bohy a Franka Underwooda tímto oficiálně vyhlašuji největší lidskou špínou v historii TV tvorby. (12.10.2014)

Zatiaľ mám za sebou len prvý diel a pocit z mimoriadne profesionálne odvedenej práce všetkých tvorcov. Najviac ma zaskočili pohľady a prehovory Kevina Spaceyho do kamery, čo by som v tomto type seriálu vôbec neočakával. Ale je to perfektný ťah pre bližšie spojenie s divákom a jeho intenzívnejšie vtiahnutie do deja. Takto to nepôsobí len ako fiktívny seriál z prostredia veľkej politiky, ale tieto dokumentárne prvky mu pridávajú ešte viac na realistickosti. Pilot sľubuje ešte poriadne pútavé sledovanie. (11.07.2013)