Domek z karet

Jasně, Kevin Spacey byl magnetem na tenhle seriál a po skončení třináctého dílu jsem maximálně spokojená, stala jsem se totálně závislou a moc dobře vím, proč mám Kevina v mojí TOPce. Kvalita, realita, vynikající herecké výkony, skvělá podívaná do zákulisní politické mašinérie a marasmu a to není politika zrovna moje hobby. (12.03.2013)

Po třetí sérii si neodpustím komentář. Kevin Spacey je nehorázně nelítostný týpek, role mu naprosto sedla a Robin Wright mu skvěle sekunduje. S blížícím se koncem třetí řady ho dokonce přehrává! Už se nemůžu dočkat co bude dál, naprostý TOP. Pátou sérii rozjeli manipulátoři, Underwoodovi opět ve velkém stylu :) Tak po konci páté řady musím uznat, to byly bomby...co byli ochotni udělat, husté :) (27.09.2015)

1. díl 80% 2. díl 80% Zatím nic přelomového nebo šokujícího, "jenom" velmi dobré politické drama. Otázka je, jestli to na Finchera není málo. 3. díl 80% 4. díl 80% S odchodem Finchera z režiserské židle (a nástupem Jamese Foleyho) se zároveň začínáme víc věnovat postavám na úkor děje. Úroveň a poutavost ale stále stejně vysoká. 5. díl 80% A ani Joel Schumacher HOC asi nepotopí. Oceňuju čím dál víc absenci karikatur a lacině šokujících zvratů. I tak to má solidní tah. (02.02.2013)

Dva první postřehy po první sérii: 1. Mám strašnou chuť na žebírka. 2. Každý za sebe a všichni proti všem. To je asi nejstručnější popis toho, o čem to je. Nebudu kritizovat scénář, protože je výborně napsaný, nebo herce, protože zapadají. Problém je, že je to tak plné hnusných lidí, že vlastně nevím, proč jejich osudy sledovat. V tomhle případě mě nelákají ani nekonečně vtipné střety Humpheyho Applebyho s Jimem Hackerem (souvztažnost, s níž jsem potenciálně hazardoval, a jež nepostrádala jistý element reciproční utilitárnosti a snad i vzájemnou satisfakci, dospěla do bodu nezvratné separace a je blízka politováníhodné definitivní terminaci), ani potřeba s některou z postav více sympatizovat a starat se o ní. Člověk by mohl alespoň respektovat ústředního Spaceyho kongresmana Underwooda, podobně jako jiné antihrdiny typu sarkasticky vtipného Jurije Orlova z Lord of War, ale když si zbytečně začne s ošklivou novinářkou (to myslím vážně - z té postavy je blivno než že by jakkoli přitahovala), tak to jednak zbytečně zdržuje děj, jednak to k postavě nesedí. Odporné charaktery tu jde najít všude, jak v politice, tak v novinařině, pokud tu někdo některé kroky neudělá, pak spíš proto, že je slaboch, než kvůli svědomí. Při střetu takových individuí jako je Underwood, jeho manželka (plno řečí o prospěšných projektech, ale za svými cíli jde stejně tak přes mrtvoly), ambiciózní novinářka, co je stejně bezskrupulózní mrcha jako politici, Underwoodův poskok Stamper, slabošský Russo, prezident co nemá důstojnost, a tak dále, zkrátka když jdou tihle lidi proti sobě, mám maximálně tak chuť zavřít je do místnosti s hladovým tygrem a zamknout, ne sledovat, co udělají příště. Tu a tam se někdo normální spíš mihne, obvykle se nechá využít a zase jde pryč. Jak jsem už napsal, problém je, že to není ani vtipné jako Ministr, ani zas tolik sarkasticky postřehové jako Lord of War. Od Underwoodova obracení se na diváka bych čekal něco jako předváděl právě Orlov, případně postřehy o životě a o lidech jako třeba od Emila Magise ve Vajíčku. Takhle je to vlastně jen popis technologie moci a její přitažlivosti pro specifickou skupinu lidí, ať už se pohybují v politice, novinařině nebo neziskovkách. Přitažlivost samotnou mocí popisuje v románu 1984 Winstonu Smithovi O'Brien. To, co vnitřní stranu motivuje, je čirá moc sama o sobě. Podobně mluví Underwood. Jenže ten v seriálu nemá svého Winstona Smithe a to mi na něm asi chybí. Je to můj vlastní problém, ale brání mi to proto ohodnotit vyšším počtem hvězd, což by si za jiné své stránky toto dílo možná zasloužilo. (07.09.2014)

House of Cards! Kevin Spacey! David Fincher! Zprvu ze mě padaly jen tyto výkřiky do prázdna, ale o seriálu jsem vlastně nic bližšího nevěděl. A předlouho jej uchovával ve watch-listu, abych letos do první série konečně vlítnul naplno. A po zhlédnutí první série můžu vykřikovat ještě jedno jméno : Kate Mara! Právě ona stojí čelem manipulářské byrokracii amerického Kongresu a Bílého domu...a samozřejmě proradnému kongresmanovi Underwoodovi. A je přitom tak sexy. Nebo právě naopak? Zdráhám se jakýchkoliv spoilerů, to nepolíbeným nemohu udělat. Stačí jen zkonstatovat, že se na této Netflixovské produkci vyřádilo mnoho schopných tvůrců a i když obvykle platí, že více je někdy méně, zde tomu tak není...Je obdivuhodné, jak si House of Cards drží laťku stále stejně vysoko, ba co víc, stále přidává na obrátkách, aby vás seriál následně úplně dostal. Všichni bohužel víme, co se stalo před poslední řadou a všichni jsme z poslední série byli smutní, ale i tak musím konstatovat...Bravo...95% (01.10.2014)