Víkend

Subjektívne tri hviezdy. On je to totiž asi lepší film než myslím; ústredná dvojica hrala perfektne (hlavne Cullen), scenáru nie je moc čo vytknúť, a kamera výsledku tiež dosť pomohla. Tá sa mi na tom vlastne páčila úplne najviac; Všetko to snímanie spoza rohu, cez medzery a tak, a hlavne ten záber na objímajúcu sa dvojicu v okne, ktorá je sama a spolu, sama v celom baráku, sama na celom sídlisku, na celom svete... - a hromada pekných myšlienok a detailov (scéna s konvicou); ale aj tak som to úplne nepobral. Zaprvé preto, že som podľa odporúčaní čakal homo Before Sunrise, čo sa nenaplnilo (dialógy sú tam dobré, ale do Linklatera to má ďaleko) a zadruhé, a preto dávam tri; je to prvoplánové. Kedy naposledy ste (mimo teen komédie) videli vo filme semeno? Queer nequeer, takto sa romantické filmy proste netočia. (02.10.2013)

Film jsem zhlédl s jedním z organizátorů svých prvních Mezipater, ke kterým jsem se jím nechal přesvědčovat hodně dlouho. A nelitoval jsem. Velmi citlivý příběh natěsnaný do jednoho víkendu o dvou lidech, kteří k sobě našli cestu úplnou náhodou. A jako předpůlnoční projekce se to velmi hodilo, naladilo mě to do příjemné nostalgie, kdy jsem něco podobného prožíval i já. (19.11.2011)

Tohle je za plný počet bodů a to bez kompromisů. Jednoduchý film bez hudby a se skorodokumentární, nicméně nenápadně velmi chytrou, kamerou a scénářem, který tiše ohromí svou úderností, má sílu prvního májového polibku pod rozkvetlou třešní. A to hlavně kvůli hereckým výkonům. Jeden z mála filmů, kdy chci věřit, že ta láska byla opravdová. Bolestně upřímná výpověď, která je očišťující. Dechberoucí scéna, kdy jsou polibky už tak sladké, že nejdou unést a jediné, co zbývá, je, dívat se sobě navzájem do očí. ____ KOUSEK DĚJE Bože, kluci, ten víkend jste si měli prodloužit! Málokdy se vidí, takhle natočená láska. ______Vlastně je to příběh o jednom dotaženém a jednom neúspěšném comig outu. Protože nesmělému Russellovi se konečně podaří přijmout fakt, že je gay, zatímco extrovertní Glen, přestože je to zcela zjevné, si nepřipustí, že to, co tak zoufale chce, je vztah. Pořád se bojí, zatímco Russell už ne. (04.05.2014)

scénář by bylo ideální převést do podoby rozhlasové hry. sestává víceméně jen z konverzací, v nichž se hrdinové zpovídají ze zážitků a emocí. k těm ovšem divák žádný přístup nemá, než právě z dialogy zprostředkovaného vyprávění. na hereckých výkonech proto stojí vše. slova musejí být podána přesvědčivě. ruční kamera snímající povětšinou fádní interiérová prostředí z nezvyklých úhlů a s mírným rozstřesením, tak spíše působí jen jako nenápadné ozvláštnění a příspěvek k všeobecné snaze o co nejnepokrytější civilnost. rozhovory jsou samy o sobě nezajímavé a nutně nudí, pokud se divákům nepodaří navázat pouto s postavami. velmi intimní průnik do života postav, o který autoři s úspěchem usilují, to usnadňuje, ale v posledku záleží i na vyprávěných příbězích samotných, na povědomosti situací a ochotě vůbec naslouchat vyprávění. s odvoláním k tomu se musím přiznat, že mě film osobně nijak neoslovil, ani nedojal, vlastně ve mě nevzbudil žádné zaujetí. ale s tím tvůrci počítají. sami dobře vědí, že jejich téma není pro většinu lidí atraktivní, a nechávají i o tomto hovořit jednu z postav. i základní princip, na němž je celý film vybudovaný, vlastně sami přiznávají ve scéně, kdy jeden z protagonistů váhavě odhaluje své city do diktafonu druhého. nejde o nich ambiciózního, spíše o relativně úspěšný pokus o náhled do starostmi sužovaného milostného života dvou homosexuálů a naději, že z etudy vznikne cosi hodnotnějšího. netřeba sledovat, stačí poslouchat, co zaznívá, a nechat to na sebe působit. byla by to tedy slušná rozhlasová hra, jak díky obstojně napsaným dialogům, tak díky uměřenému soundtracku, ale coby film jde o lepší průměr. (31.10.2012)

Víkendové vzplanutí mezi dvěma britskými chlapíky. Jeden uvědomělý extremista a nihilista, druhý ještě se hledající, upřimný idealista. Navíc ulice města a vymezený čas, kdy se má odehrát vše, co by mělo trvat měsíce, roky. V rámci žánru asi to nejlepší, co jsem měl možnost vidět. Nádherně intimní, lidské, uvěřitelné. Odosobněnost předměstí je v krásném kontrastu s těmi malými vesmíry, které si hrdinové filmu kolem sebe vystavěli. Odehráno s odzbrojující lehkostí. Prostě paráda oproti klasické gay produkci, která bývá většinou toporná, televizní a zbytečně dramatická. Po shlédnutí ve mně ještě dlouho probublával pocit, který Weekend dokázal vykouzlit (nemluvím o tom, který by mohly vyvolat ty nejintimnější scény filmu :)). (10.01.2013)