Nenávist

Film dostává docela jiný nádech po smrti dvou chlapců v roce 2005 a následovných násilnostech. Je to pochmutný příběh o nejnižší vrstvě obyvatelstvá z předměstí, které vedou své války se systémem, který není schopen je začlenit adekvátně do společnosti. Zatím je to dobrý. Zatím je to dobrý. Zatím je to dobrý. Zatím je to dobrý. ..... (18.10.2015)

SVĚT JE NÁŠ! Nečekal jsem, že by mě projednou mohl tolik zaujmout film z prostředí komunity, jaká ve mě svým chováním už na první pohled vyvolává odpor a kde příběh k tomu občas ani nemá souvislý děj. Viděl jsem více filmů, které zobrazovaly určitou sociální spodinu, jaké se vyhýbám velkým obkloukem, činily tak věrohodně i s dalšími filmařskými kvalitami, často i nápodobně s jistou dávkou humoru a vzešel z nich proto kult, ale mě se většinou osobně dokonale protivily spolu s hlavními postavami a minuly mě. Netuším, proč mě najednou zrovna Nenávist dokázala nadchnout, nevím, jakým zázrakem jsem se ocitl na jedné vlně s marginalizovanými ničemi, kteří se městem celé dny flákají od ničeho k ničemu, trousí ze svých úst každou chvíli ty nejhanlivější výrazy a pestují si v sobě vůči sobě, jiným i celé společnosti agresi spojenou se stále víc vzrůstající nenávistí. Vzhledem k poselství filmu i zdejším ohlasům si zpětně úplně neumím vysvětlit ani to, že jsem se u nejedné scény z tohoto drsného dramatu dokázal zároveň nahlas smát (snad o to víc na mě zapůsobil závěr) a film vnímal zároveň jako tragikomedii s nádechem absurdna... krutě realistického absurdna. Jenom vím, že Mathieu Kassovitz točil v 90. letech zcela nekorektní undergroundové filmy s osobitým rukopisem, které mě dokážou naplno přikovat, pocitově rozdrtit a silně rezonovat ještě dlouho po zhlédnutí, a že po mém loňském filmovém šoku jménem Povolání vrah (1997) mě Kassovitz jako režisér totálně dostal už podruhé...! Černobílý formát s dokumentární kamerou a civilními projevy protagonistů na mě zapůsobil velice sugestivně, až jsem se někdy cítil, jakobych sledoval autentický záznam. Nenávist otevírá společenský problém s lhostejností na straně zúčastněných individuí a obrovskou bezmocností v aktuální situaci na straně ostatních. Jako sociální drama se vyhýbá jakémukoliv řešení, ale v ukázce nepřikrášleného a působivého obrazu této reality spočívá jeho síla. Pro mě silný zážitek i podnětné obohacení, dokonce i ten rap byl k přežití. [90%] (14.10.2021)

Království steadicamu a záběrů, u kterých ani nemůžete přijít na to, jak byly natočené. Prostě po formální stránce výjimečný film, který nádherně vypadá. Zároveň mě ale obsahově trochu nudil. Ale přeci jenom ta poslední scéna, ta to zas trochu dostala nahoru a trochu zase dostala obsah na úroveň formy. 7/10 (16.04.2014)

Snad nikdy jsem u filmu nezažil takové těšení se na každý další záběr. Kam tentokrát tu kameru postaví, odkud záběr přijde, kam nás dovede. Každý obraz, rozložení postav v něm, jejich řeč těla, to zasazené do skutečného prostředí Paříže a jejích předměstí, to všechno vytváří zvláštně magicky-realistický mikrosvět. Ten, na rozdíl od většiny francouzských sociálních dramat, není tolik binární a zároveň má v sobě takovou sympatickou dětskou hravost, promítající se do chování a bezcílnosti jednání většiny zúčastněných. O nikom zde nevíme jakékoli osobní pozadí, pokud si jej do něj neprojektujeme z důvodu toho, že je Arab, žid, černoch či fízl. Zároveň film neustále působí jako hra, jejíž pravidla všichni v něm znají a kde Paříž je velký herní plán, na kterém se všichni tak nějak z nudy pošťuchují, podráží, prohánějí mezi baráky, pak zase usmiřují a to všechno do té doby než kdosi kodex poruší a dostane se bouchačka do ruky někomu, komu neměla. "Jusqu'ici tout va bien" (13.09.2022)

TO JE PŘÍBĚH SPOLEČNOSTI, KTERÁ PADÁ A PŘI TOM SI V JEDNOM KUSE OPAKUJE, ABY SE UJISTILA: ZATÍM JE TO DOBRÝ, ZATÍM JE TO DOBRÝ.... ZATÍM JE TO DOBRÝ...... /// Francie současnosti, multikulturní sídliště, arabáči, černoši (atd.), kteří se bouří z důvodů .....asi nespokojenosti(?), policie snažící se dělat svoji práci a trojice týpků. Ta je nejdůležitější. Nejsou to jen obyčejní ,,bastardi“ co se poflakujou a nudí a kteří nemají nárok na život ve svobodný společnosti. Na nich chtěl M.Kassovitz předvést myšlenkové pochody a postoj ke společnosti. Nikdo nemůže napsat, že se nejedná o originální a zajímavou filmařinu s perfektními hereckými výkony (nejen výtečnej V.Cassel v další variaci na magora). NENÁVIST PLODÍ ZASE JEN NENÁVIST. Je toho tady na mě asi zbytečně moc. Když smotáte dohromady Boha, trávu, pakáž, Magnum, rasismus, nenávist a sraní, kolem toho všeho navíc posloucháte onu ohromnou spoustu keců, - mě se to zdá zbytečně rozvleklý. Ztrácí to na síle. Ale možná je tu znát ten časový posun 15ti let (od natočení). /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nechci si oddělat barvy v televizi, proto ,,jedu“ jen černobílý filmy. 2.) Patřím k lidem, kteří rozlišujou, jestli zabijou zadarmo nebo za prachy. 3.) Přemejšlím o ,,arabským“ sídlišti (bydlet, ne vyhladit!). 4.) Nevím proč Grunwalski umrznul a proč se ve Francii volil Jean Marie Le Pen. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (22.06.2011)