Do Říma s láskou

První viděný Allen po dobrých 12 letech, nepočítám-li loňskou reprízu obzvláště oblíbené Lásky a smrti, která nedopadla moc dobře (z kdysi "geniálního díla" mi zůstal převážně pocit nekonečně opakovaného fousatého vtipu). Od kdysi milovaného a sjížděného, ovšem nikterak mládnoucího tvůrce jsem tedy tentokrát už příliš neočekával a to je dobře. To Rome with love (s patřičně dvojznačným názvem, takto do češtiny nepřeložitelným) je zábavička přestylizovaná a překlišovatělá sice záměrně a adekvátně, jenomže ona přestylizovanost etc., spolu i s vtipnými motivy satirickými, jejichž velkorysá rozmáchlost je ale poněkud mělká (a dosahuje sotva tam, odkud tvůrci jako třeba Buňuel teprve vycházejí), vytváří upřímně plochý naivní spektákl, který (na rozdí i od mnohých filmů, jež hodnotím hůře) nemám důvod vidět někdy znovu a pokud jde o vás ostatní, není celkem důvod, proč byste tomuto filmu měli dát přednost před některým jiným. A to ještě nemluvím o samotném Woodym: Nuže hned jeho nástup mi působil značné rozpaky. Ano, už dávno ti všichni tu multineurózu věříme a na ni přísaháme, tak už by snad bylo na čase sdělit světu i něco jiného... Ne - jakobych ho vypnul včera, cpe to do mě znovu, stále stejně, jen o další generaci starší. Do vlastního filmu ne a ne vklouznout, jakoby tam byla vložena série jeho typických skečů. Ostatně s celkovou koncepcí si zjevně příliš hlavu nelámal. Navíc, jakkoli vypadá pořád dobře, zdá se mi, že jako herec už za moc nestojí. Ale na druhé straně je fajn, že Woody Allen je pořád Woody Allen. Přece jen to nedopadlo tak špatně, jak jsem čekal, regres to byl příjemný a že bych se vůbec nebavil, to jsem se tedy zase bavil. Woody to ještě pořád umí rozehrát a jestli chci někomu věřit tento druh spektakulární nostalgie, tak jemu. Za čtyři pětky v Aeru to nebyla tak špatná investice a závěrečná scéna s kapelou ("cantááre") činila to stávající okolní pražské vedro docela dobře římsky obyvatelným. (10.08.2013)

Od Woodyho bez lásky. Naprosto nenápaditá a ve většině příhod i totálně nudná "allenovka", která nemá absolutně čím překvapit a navíc obsahuje i několik spíše wtf scén. Woody jakoby se vyčerpal na výborné Půlnoci v Paříži a zde jede na setrvačník bez jakékoliv špetky invence či emoce. Tak snad zas příště. (22.12.2012)

Woody Allen vie nepochybne kvalitne pospriadať a zamiešať dejové nitky z ktorých vznikne dobre upletený príbeh, ktorý chytí za srdce takmer každého diváka ako to dokázal vo Vicky Cristina Barcelona, alebo Polnoc v Paríži. Tento krát bolo romantiky a drámy menej. Šéfkuchár Woody nešetril a prisypával stále viac korenistého humoru, na ktorom som si miestami pochutnal, ale udržanie chute a kvality vo viacerých príbehoch až tak dobre nezvládol. Nezapadla mi tam story s mladým Jackom(Jesse Eisenberg), ktorý prežíval zaľúbenú fázu s nejasným doprovodom staršieho pána. Na druhej strane zase dominovala vydarená story Antonia s Annou(Penélope Cruz), takže to hodnotím vyrovnane na 50%. (13.01.2013)

Woodyho nový počin je vtipnější než většina jeho filmů, a vtipnější než všechny jeho nové filmy. Něco málo se nepovedlo (přesně asi čtvrtina), ale zbylé tři čtvrtě a Allenův návrat před kameru zaslouží absolutorium. (S)prostý vzkaz všem: pokud Woodyho Allena nemáte rádi, na jeho filmy (už) nechoďte. Více v externí recenzi pro kult na konci srpna. (20.07.2012)

Nádherná záležitost Woodyho Allena, byť by někdo mohl namítat, že je poněkud roztříštěná a chaotická. Já bych řekla, že To Rome with love je taková, jako režisér sám, takže někteří budou hodně nadšení a někteří protočí ironicky oči. I kdyby mě samotnou nechaly všechny příběhy chladnou, tak Řím to nedokáže, ve třech čtvrtinách filmu vidím známé kulisy nesmrtelného města a závidím hercům, že tam mohli natáčet. Jediná postava, která mi přišla mimo mísu, byl proslulý architekt, zahraný Alecem Baldwinem, ale to může být pouze můj dojem. Děkuji Orlíkovi za toto dvd z Filmové noci s čsfd , jinak nevím, kdy bych se k tomuto snímku dostala :-). (29.09.2014)