Do Říma s láskou

Je to skoro stejná jistota jako že po zimě přijde jaro - každý rok pošle Woody Allen do kin nový film. A já ho zase s radostí konzumuju. Tentokrát jsem teda ovlivněná tím, že se odehrává v Římě, který jsem si loni na dovolené zamilovala, a Woody parádně využívá ty úžasné památky a úzké uličky, ale ani samotný scénář není špatný. Má v sobě pořád dost toho allenovského, leccos pobaví a nechybí ani pár zajímavých námětů - jak se rychle rodí a zase zaniká bulvární sláva a sprchová verze Komediantů. Jen bohužel ty příběhy společně moc nefungují, některé mě moc nebavily, jiné by zase potřebovaly víc prostoru a prakticky tam chybí nějaká souvislost, takže se film po shlédnutí nejspíš docela rychle vytratí z hlavy. Nicméně jako fanynka Allena zklamaná nejsem a těším se, co nám pošle příští rok z Kodaně. (28.07.2012)

Opäť typická konverzačná Allenovka v ktorej oceníte najskôr krásne prostredie Ríma, čo je znamenie, že niečo nefunguje... Množstvo príbehov a postavičiek robí z filmu dosť rozladenú vec. Chvíľu sme tu, potom tam...Netvrdím, že ma to nudilo, ale ani ten povestný Allenovský humor tu nie je v takom množstve ako som zvyknutý. Postava architekta A. Baldwina bola divná a z môjho pohľadu trochu zbytočná. Epizódka "5 minút slávy" s R. Benignim je ako z iného filmu, ale pobaví. Keď si k tomu pripočítate ďalšie známe tváre, vrátane škaredého W. Allena a sexi Penelope, tak sa to dá bez ujmy zvládnuť. Výsledok? Neprekvapí, neurazí, jednoducho slabý priemer na jedno pozretie. 50%. (14.05.2013)

Allenův první film, který mě nebavil. Povídky postrádají jakékoliv kouzlo, vtipné pasáže nefungují, vývoj děje je nudně plochý a k polovině postav jsem nedokázala cítit sebemenší sympatie. Pokud chcete vidět nějaký Allenův film, který oslavuje krásy Evropy, pusťte si radši Půlnoc v Paříží. A pokud toužíte po Woodyho pohledu na život slavných osobností, dejte raději přednost Celebritám (ve kterých měl, shodou okolností, původně hrát hlavní roli také Alec Baldwin). (20.09.2012)

Film stejný, jako je jeho opakující se hudební motiv - veselý, jemný, příjemný, hravý a lehce fantaskní. Woody se (konečně) vrátil i jako herec (a pro jistotu se roztrojil), Penelope doslova září a utáhne svou lehce slabší dějovou linku (ačkoli právě v ní se objevuje vynikající vtip s hotelovým zlodějem). Benigniho příběh o tom, jak se přes noc stal slavným prostě proto, že je slavný, je asi nejzábavnější a nejvypointovanější. Woodyho operní režisér, který dokázal nastudovat "Rigoletta v kostýmech bílých myší", nemá chybu; střet neurotického Američana s italskou rodinou, kde otec je funebrák a syn levičáckej právník, to je jeden allenovský gag za druhým. Škoda jen, že chybí lehce údernější závěr, docela by tomu slušel. A příběh Eisenberga, Ellen Pageové a Aleca Baldwina, to je klasická allenovská historka o fatálních, přitažlivých, ale nestálých kráskách, kterou Woody vyprávěl už mockrát - a opět je skvělá, jen lehce zkratkovitá. Ale proč ne? I když vybrat si Ellen Pagevou jako femme fatale nebyl nejlepší nápad, existují přitažlivější herečky, nakonec i moje společnice v kině byla daleko krásnější. Po filmu jsem měl neskutečnou chuť jít se toulat římskými uličkami nebo si aspoň dát nějaké italské víno - to první kupodivu nevyšlo, to druhé už ano - a zakončit tak nádherný římský woodyallenovský večer. I když maličko slabších pět hvězdiček, pořád je to za pět. (02.08.2012)

Americká turistka, márne hľadajúca fontánu Di Trevi. Ľavicový právnik, vždy ochotný pomôcť. Vzniká tak prvý pár. Aj prvá poviedka. Dôležitú úlohu v nej zohrávajú otcovia mladých snúbencov. Na jednej strane americký, hypochondrický divadelný a operný režisér, a na strane druhej majiteľ pohrebného ústavu, ktorého koníčkom je spev operných árií pri sprchovaní. Druhá poviedka je o páre, ktorý prichádza do Ríma nájsť nové perspektívy a azda aj nové profesijné príležitosti. Všetko im zamotá príchod nevolanej (no niekým zaplatenej) kurtizány na izbu mladého muža. Prichádza zľahka odená práve v momente, kedy je tento v spodnom prádle a jeho žena išla do kaderníctva. Vzápätí za prostitútkou vtrhnú do izby mladíkovi veľmi konzervatívni príbuzní. Manželka sa popri hľadaní salónu krásy zapletie so známym hercom aj hotelovým lupičom. Tretia poviedka sa nesie v znamení ustáleného partnerského páru, ktorý navštívi na ženino pozvanie jej sexuálne atraktívna priateľka. Ľady sa trhajú, partner neodolá vášni, napriek upozorneniam staršieho Američana, presne odhaľujúcemu zvody sexuchtivej, no neveľmi stálej kamarátky - herečky. No a napokon tu je obyčajný, predvídateľný úradník, ktorý si načas užije nečakanej mediálnej slávy, typickej prívalom superprimitívnych otázok a skenovaním intímneho súkromia. Týpek si vďaka tomu v posteli užije zopár atraktívnych mileniek, aby sa po presune slávy na inú persónu opäť spokojne vrátil k rodine.  Nenáročná poviedková rímska jazda. Ukazujúca, že v Ríme popustí skoro každý uzdu svojím vášňam. Chlípnosti sa totiž v Ríme po tisícročia úspešne darí. Celok je dôsledne hudobne zaštítený typickými italo motívmi, odkláňajúci sa od allenovsky typickej jazzovej jazdy. Za mňa spokojnosť. Veď cieľom nebolo urobiť nejakú sofistikovanú záležitosť, ale odľahčenú taliansku komédiu. 70%. (07.07.2021)