Perfect Days - I ženy mají své dny

Nebýt skvělého, výborně obsazeného Ondřeje Sokola, příjemné Chýlkové a Vojtěcha Kotka (který mi zde mimochodem vůbec nevadil), jednalo by se o zcela průměrnou až podprůměrnou podívanou a možná bych to po první půlhodině vypnul. Takhle jsem dostal hezký průměr zpestřený několika velmi příjemnými momenty. Na české poměry vcelku dobré, ale nejspíš bych tento snímek nikomu nedoporučil. (19.10.2012)

Být úspěšný a finančně i materiálně zajištěný nemusí ještě znamenat, že takový člověk je i šťastný. A o tom je právě tento film, který dává divákovi možnost nahlédnout do života čtyřicátnice, která má skoro všechno a ke spokojenosti jí chybí už jen vlastní potomek. Přiznám se, že české filmy, obzvláště takové, kde jsou v popředí ženské hrdinky a řeší se ženské problémy, nemám příliš v lásce a k těmto filmům přistupuji velmi obezřetně. Film Perfect Days má ale pro mě jakési zvláštní kouzlo, zkrátka mě dokázal ihned zaujmout a už po prvních minutách jsem tušil, že to pro mě rozhodně nebude ztracený čas. Ivana Chýlková svou roli zvládla perfektně, stejně tak jsem spokojen i s mým prvním setkáním s Ondřejem Sokolem (dosud jsem ho v žádné roli neviděl a Partičku nesleduji) a příjemně překvapil Vojta Kotek. Navíc ve filmu bylo i několik docela vtipných pasáží, které dokázaly pobavit a ve výsledku se tak z mého pohledu jedná o film, který stálo za to vidět a který příjemně překvapil. Z toho důvodu uděluji tedy nadprůměrné hodnocení v podobě čtyř hvězd, které si tento film bezesporu zaslouží. (10.09.2012)

Hladký film, netrapná komedie, jsou první věci, co mě napadají. Je to zábavné, originální, dobře napsané i zahrané - Sokol i Kotek překvapili. Kdyby to bylo v angličtině, zcela klidně by to mohl být film z Hollywoodu - což lze u novodobého českého díla považovat za pochvalu :) Jeden z "problémů" je nicméně podle mě v tom, že od Alice Nellis lidé čekají něco jiného a s tím už si film pouštějí, takže přichází zklamání. Ale za to film nemůže. (28.07.2012)

Jaká škoda, že Alice Nellis nakonec nemohla natočit ty Lidice... "Bohužel" se vrhla do klasických romanticko-komediálních vod, ve kterých Chýlková přímo září, určitě by jsi opět zasloužila více hlavních rolí. Vedlejší postavy jedou tak půl napůl a v neposlední řadě Ondřej Sokol kterému občas chybí malinký krůček k přehrávání, ale pořád skvěle odhaduje kam až si může dovolit zajít. Ději sice nijak moc neškodí předvídavost, ale spíše zkrácený a odfláknutý závěr. Nejvíce rušivým elementem stejně zůstává nesmyslné vecpání amerických tradic, nejspíš snaha tvůrců uspět i v zahraničí. (04.11.2011)

Nellisovsky stylově stylizovaný obraz čtyřicátnice, která má (možná) to nejlepší teprve před sebou. Erice, mediálně uznávané vlasové stylistce, neúprosně tikají její biologické hodiny. S nemožnými dárky (od své matky) sice už nic nenadělá, je s nimi taktně smířena, její probuzené mateřské pudy se však nechtějí smířit s tím, že by je nevyslyšela. Vlastně jí do role matky nic nechybí. Ale ano, chybí jí chlap. Potenciálních dárců spermatu je relativně dost, jen nesáhnout vedle. Pyj, kterému povolí kohoutek s nektarem, nesmí klesnout pod úroveň Ko(ko)tka, dlouho to utajovaného syna její švagrové. A švagrová se zase nesmí domáknout, že se její syn valí v posteli se svojí tetou. Samozřejmě se jedná o nezávislý, těžce femine film, v němž sice hned neodhalíte jeho divadelní původ, ovšem bezpečně identifikujete, že takových filmů, byla v minulosti kina za našimi hranicemi plná. Alice Nellis zaspala dobu, respektive pokusila se zaplnit to, po čem naši režiséři moc často nesahají. Irena Pavlásková jí přeposlala zkušenou Ivanu Chýlkovou, která zastupovala vzorek úspěšných, perspektivních a vitálních čtyřicátnic, které se v rizikovém věku necítí na dítě vůbec staré, v zájmu věci si troufnou i na mladé zajíčky, rozvod s manželem až tak moc neřeší, hlavní je, že když selže všechno, je zde její homo kamarád, který ochotně nastaví rameno, když ne řiť. Ano, v takovém nezávislém filmu, kde product placement představuje debilní rádio Frekvence 1, nesmí chybět hodný gay, následován protivnou matkou a dalšími, velmi příznačnými postavami. Vše rozdělené do kapitol, jež jsou označené významnými daty. A divákovi to nepřináší moc velký zážitek. Vlastně ani nebylo moc scén, které by působily věrohodně. Přece jen touha po mateřství se určitě neřeší touhou vycákat z každého chlapa v okruhu pěti set metrů nektar. Takhle to fakt nefunguje. Podle Nellis je úplně normální takhle k tomu přistupovat. Ještě že měla k dispozici herce, kteří to uhráli. Neměla k dispozici dobrého zvukaře. Hudební podkres vždy přehlušil mluvené slovo, nemíním odezírat ze rtů. Přímo hrozný byl hudební soundtrack. Příště raději bez hudby. Těžko říct, jakým směrem měl film fungovat. Nefungoval v komické rovině, nevedl si dobře ani ve vztahové linii. V podstatě se jen tak plácal, až nebyl ničím zajímavý a výrazný. Ani výkon Chýlkové nebyl nijak extra. 40% (02.05.2016)