Nic proti ničemu

Tož tohle je kategorie sama pro sebe. Za kameru, výpravu atd. by nejspíš byl na odpad, JENŽE je tu ta skvělá absurdní a vtipná zápletka, herecké výkony pangalaktických rozměrů a scény nevymazatelné z hlavy ( viz stíhačka na poli :-)). Snad jen konec mi přišel trochu odfláklejší. Obecně je skvělý, že člověk na festivalu může během pár dní vidět tak vzdálené filmové kategorie jako je třeba tohle a Turínský kůň! Shrnuto: dobrá oddychovka na kterou zajděte. Váš Skippy :-P ( 46. KVIFF ) (09.07.2011)

Velmi rychle jsem si vzpomněl na Festen. Toto, pravda, nebyl takový nářez a bylo to méně realistické, ale když jsem se rozhodl, že mě to nebude rozčilovat, ale naopak přistoupím na hru, ono vědomí přehnanosti tomu přidávalo na vtipnosti. Oproti severským vzorům, na které se distribuce odvolává, z Nic proti ničemu navíc čiší českost. Od postav až po místo, kde se celý děj odehrává. A právě ta tomu dodává šmrnc. Cítil jsem ze strany Petra Marka plno až jízlivého sarkasmu a dobře se bavil. Je skvělé, že u nás někdo točí i takovéto filmy. (23.01.2014)

Říct o filmu Petra Marka, že je to jedna z nejlepších českých komedií, by byla spíš urážka, protože pod souslovím "česká komedie" se zpravidla chápe snímek ve stylu líbezné člověčenskosti ala Menzel či Hřebejk. Podvratná improvizační etuda na téma egoičnosti lidí a fašistické bizarnosti fungování společných lidských podniků se dalece vymyká čemukoli z českého filmového prostředí za poslední roky až desetiletí. Lze se domnívat, že "Nic proti ničemu" dnes představuje stejné zjevení, jakým svého času musely být ranné filmy Miloše Formana. Jenže zatímco Forman si vystačil s bezprostřední realistickou stylizací a jízlivým obrazem malosti, Marek přichází se sofistikovaným vyprávěním, které nechá všechny nakousnuté motivy nedořešené a dotýká se většího množství témat. Vždy je radost sledovat dílo člověka, který o své tvorbě a jejím médiu přemýšlí. A co o českém filmovém prostředí říká fakt, že jeden z jeho nejvýznačnějších titulů natočil režisér, který nestudoval FAMU? Na druhou stranu lze doufat v nadějnou budoucnost když navzdory tomuto "handicapu" Marek na FAMU přednáší. (06.07.2011)

Zatím poslední snímek Petra Marka – spíše než jako režisér se prosadil jako hudebník s formací MIDI LIDI – opět čerpá z jeho oblíbené neumětelské estetiky. Film natočený v netradičním formáty 4:3 – typický pro televizní obrazovky – byl nasnímán na obyčejnou videokameru, jako hudební doprovod posloužilo CD zakoupené na benzínce, v celém filmu nehrají profesionální herci, ale lidé, které hraní baví ovšem neživí, a snímek byl financován z vlastních zdrojů autorského kolektivu, nikoli formou klasických filmových investic a grantů. Přesto je česká komedie Nic proti ničemu v oficiální kinodistribuci právem a přináší čerstvý vítr do tohoto žánru s pošramocenou pověstí. Počítám, že Paul McCarthy, kterému je film věnován, snímek nikdy neuvidí, a že Mirka Spáčilová, které autorský kolektiv vetkl film také, z něj nadšená nebude. Ale to nic neznamená. Je to dobrý biják. (16.10.2011)

Jako kdyby Godard měl natočit epizodu seriálu Office. Pro mě to o trapnosti a češství hovoří mnohem lépe než třeba Homolkovi (které teda nemusím) a snad má leccos společného s raným Formanem a Passerem, které aktualizuje a umísťuje do současnosti. Geniálně to vystihuje přesně to, co mě vždycky strašně vytáčí. Proti jiným filmům Petra Marka je to trošičku popíkovější, ale nesmírně zábavné. (09.07.2011)