Cesta domů

Je to výborný romantický film od Yimou Zhanga. Má dosť dobrý príbeh o mladom dievčati, ktoré sa zamiluje do nového učiteľa, ktorý prišiel vyučovať do ich malej dedinky a po ničom inom netúži tak ako po ňom, pričom jeho pocity nie sú o moc iné a tento príbeh svojej mladosti rozpráva už vo vyššom veku svojmu synovi, ktorý práve prišiel na pohreb otca. Spracovanie sa mi páči, ešte čiernobiely úvod pôsobí skôr len priemerne, ale už po chvíli sa začne rozprávať príbeh čistej lásky a to si ma získalo hneď. Dej je po celý čas úplne jednoduchý a bez žiadneho prekvapenia, ale to nie je žiadny zápor, celý čas sa na to skvelo pozerá, celé je to tak krásne čisté a nevinné, film sa venuje takmer iba hlavnej hrdinke, ktorí si chce svoju lásku získať a je ochotná pre ňu urobiť všetko. A rovnako sa mi to aj všetko páčilo, či už tie pohľady z diaľky, varenie tých najlepších miestnych jedál, alebo jej prejavy obetavosti ako beh s jedlom, čakanie v zime a mnohé iné. A našťastie nesklame ani celý záver, ktorá sa opäť odohráva v súčasnosti, ale na rozdiel od úvodu je podaný výborne. Hereckému obsadeniu sa nedá nič vytknúť, celé to ťahá dokonalá Ziyi Zhang, ktorá takto zažiarila už vo svojej prvej úlohe a zaberie si takmer celý priestor a preto už tých pár zvyšných postáv, ako učiteľ alebo jej matka ani nemajú ako zaujať, tiež v ničom nesklamú, ale hlavnej hrdinke sa tu už priblížiť nedá. Réžia a technická stránka sú dokonalé, Yimou Zhang si vystačí s kúskom prírody a pár hercami a dokáže stvoriť takéto úchvatné dielo. A k tomu ešte tá skvelá hudba, ktorá je takmer všadeprítomná. Škoda toho úvodu, ktorý mi narúša inak perfektný dojem, ale je to skutočne krása po všetkých stránkach. 83% (29.07.2012)

Příběh tohoto snímku je až neskutečně prostý. A v tom to je. Člověk už zapomněl jaké to je na chvilku se zastavit a radovat se z mála. Ze sponky, spravené jídelní misky či z návratu milovaného člověka. Tu dechberoucí prostotu a jednoduchost podbarvuje neskutečná kamera s hrou světel, barev a stínů podzimního slunka. A nelze zapomenout ani na podmanivou ústřední melodii... Padla zde námitka, že je divák tak dalece okouzlen, že si neuvědomuje v jakém období se děj odehrává. Kulturní revoluci, Maa, brutality o jakých se nám u nás mohlo jen zdát... Ano, to je jistě pravda. Ale toto je pohled prostých lidí z úpatí hor daleko od města, kteří se svými rodinami stovky let žijí většinou stále stejně se svým dobytkem (ano přibyl jim traktor..) a kteří ještě stále dodržují dávné tradice staré Číny. Proč si tento pohled kazit? Hlavní hrdinka byla okouzlující a nápad současnost točit černobíle a vzpomínky barevně byl perfektní. Doporučuji vidět! * * * * (01.09.2011)

Jak může být něco tak prostého, nenápadného a střídmého, současně tak krásné, poetické a naplněné city. Je to jako zhmotnělá poezie, jako podzimní list ladně klouzající k zemi, chmýří na jaře se třepotavě vznášející ve větru i ta vločka, tančící chladným zimním ránem. Ziyi Zhang oděná do neforemného vaťáku a roztomilé naivity své lásky je krásnější než kdy dřív, sentimentalita příběhu výrazná a přitom jemná, a vyprávění tak minimalisticky prosté, už to snad ani víc nešlo. Pro mě nezapomenutelná milostná báseň, jemná a přitom silná, působivá, jak to umí jen asijská kinematografie. (03.08.2015)

Zhangova práce s obrazem a zvukem je zde dotažena téměř k čisté dokonalosti, podobně jako herecké výkony hlavních postav. Zatím asi jeho nejlepší film, který jsem měl možnost vidět. Mimochodem, ve filmu se na dvou místech zapadlé čínské vesničky objeví plakát na Cameronův Titanic. Buďto se Zhangovi tento film opravdu hodně zalíbil, nebo byla Cameronova propagace opravdu velmi důkladná (o čemž by svědčilo množství financí vynaložených na reklamu). (19.12.2009)

Pomalé, rozvláčné tempo nás zavádí v černobílém úvodu do vesnice v Číně, kam se vrací na pohřeb syn zemřelého místního učitele. Jenže jeho maminka si postaví hlavu, že z nemocnice k pohřbení nebude její muž přivezen autem, ale přinesen, podle staré tradice, po cestě, po které čtyřicet let chodili. A již barevně, začne se před námi odvíjet milostný příběh jejich seznámení, kdy mladého nově příchozího učitele potkala ve věku osmnácti let a hrozně nesměle, ale bláznivě se do něj zamilovala, čímž porušila počátkem šedesátých let zaběhnutou tradici dohazovaného manželství.Jak byla Ziyi Zhang ve své roli nevinná a kouzelná.....nádherná kamera, hudba a i když vyprávění bylo na mně trošku rozvláčnější, byla jsem na závěr velmi, velmi dojatá a tak trochu neobvyklý film za čtyři hvězdy. (06.03.2013)