Cesta domů

I ked dejovo je to velmi jednoduche, a chybala mi vacsia "pestrost" (obcas je to predsa len trochu monotonne), Zhangova presna a velmi citliva rezia zanechava obrovsky dojem. Sustredi sa sice na malo detailov, tazi s nich vsak najvacsie mozne maximum, velmi nenasilne a prijemne prelina casove roviny a vsetku tu jemnu pracu zurocil v nahernom finale. Je sice mnoho nadhernych (aj lepsich) azijskych romanci, avsak vyzualny styl a nadhera tomuto filmu dava velmi osobitu atmosferu. Keby som nevidel to mnozstvo podobne ladenych filmov, siel by som urcite na plny pocet. Necham si vsak otvorene zadne dvierka a ked raz budem mat svoju vlastnu domacu mini-kinosalu, pustim si to znova (osamote) a tusim, ze plnemu hodnoteniu sa nevyhnem. (8.2/10) (23.01.2008)

Krajina oděna do sytých podzimních barev, vesele cvrlikající ptáci a usměvavé děti vykračující skotačivě po pěšině. Ještě podotknout, že jde o zpomalený záběr a každého odpůrce kýče musí jímat infarkt. Mám slabost pro povrchně krásné věci, zvlášť pro ty, mezi nimiž má své pevné místo hojný výskyt detailních záběrů na sofistikovaně krásnou tvář Zhang Ziyi. Na neforemně oblékanou venkovskou dívku až příliš krásnou. Ale zpět ke kýčovitosti – jádro Cesty domů tvoří prostinký romantický film, který vypráví především obrazem, přesněji barvami. Z tohoto hlediska má blízko k podobně plochému Hrdinovi. Jenže Hrdina nepřipomínal lepší kus od Rosamundy Pilcherové. Zhang natočil tak krásně naivní, krásu čínských tradic a přírody vyzdvihující kus, že člověku ani nepřijde na mysl, k jakým hrůznostem v rámci tzv. „kulturní revoluce“ ve skutečnosti docházelo. Ale on se rozhodl to negativní ignorovat a pro jednou pohlédl na svět přes růžové brýle, to mu neberu a neberu to ani těm, kterým podobně lehká porce umění (všehovšudy zastoupena úmyslně zdlouhavým prologem a epilogem) dostačuje. Minimálně k úvaze nad postavením čínské ženy ve striktně patriarchální společnosti tento snímek poslouží. 65% Zajímavé komentáře: tombac, Aidan, Lookass (18.05.2009)

Prostý, jednoduchý a čistý příběh o ryzí lásce Di k mladému učiteli, podaný formou vyprávění jejich syna. Velmi citlivě zpracované, po stránce vizuální hodné chvály a mladičká Ziyi Zhang byla roztomilá, jen mě mátl její věk. Ve filmu jí bylo osmnáct, ale vypadala na třináct i když ve skutečnosti jí bylo v době natáčení dvacet let. Nedá se nic dělat, ale jako celek na mě film působil až moc pohádkově, téměř naivně a emotivně to šlo dnes trošku mimo mě. (21.11.2012)

Bude to již hodně dlouhá doba co jsem tento snímek viděl prvně. Tehdy ovšem asijská tvorba pro mne byla jen občasným zpestřením mezi tuctovou americkou a evropskou produkcí a právě proto si jej nyní jakožto 95% asiofil pouštím znovu. Stručně - nádherná hudba, poetika, romantika, překrásná hlavní hrdinka a pak už ta ČB "omáčka" okolo jež je vlastně jediným důvodem, proč nemohu dát plné hodnocení, protože samotný zamilovaný příběh je skvostný a prakticky bezchybný. (17.03.2018)

Ať se snažím sebevíc, větší hodnocení Cesta domů ode mě nedostane. Krásné prostředí, překrásná Zhang Ziyi, až monumentální hudba, ALE... Ten příběh je vlastně tak jednoduchý, že by si zasloužil zpracovat spíše formou krátké, třicetiminutové povídky, to bych sáhl k hodnocení dokonce maximálnímu. Ono se to někde v polovině začne vléct a táhne se to ještě dlouhou půl hodinu. Nic se prakticky neděje, jen Zhang pobíhá či stojí nebo sedí na stále stejných lokacích (které jsou tři nebo čtyři) a po chvíli se to prostě okouká. Za první polovinu jednoznačně pět, vinou delší stopáže (nikdy by mě nenapadlo, že to napíšu u devadesátiminutového filmu) a jednoduchého příběhu však musím sáhnout, ať mě to sebe víc mrzí, na tři. (01.12.2008)