Charly
Režie:
Ralph NelsonScénář:
Stirling SilliphantKamera:
Arthur J. OrnitzHudba:
Ravi ShankarHrají:
Cliff Robertson, Claire Bloom, Lilia Skala, Leon Janney, Ruth White, Dick Van Patten, Barney Martin, Dan Morgan, Ralph NelsonObsahy(2)
Příběh muže, který nechtěl prohrávat s myší. Charly Gordon (Cliff Robertson) je zaměstnán jako pomocník v malé bostonské pekárně a po práci chodí do večerní školy, kde se učí číst a psát. Má IQ 59 a jeho jednoduchý svět obsahuje ještě pravidelné vyjížďky turistickým autobusem, při nichž se seznamuje s historií města, a stejně také pravidelné kruté žertíky, jimž ho vystavují jeho "kamarádi" z pekárny. Charlyova usilovná snaha o sebezdokonalení však nepřináší viditelné výsledky. Na přímluvu učitelky z večerní školy Alice Kinianové (Claire Bloom) se podrobuje různým testům, ani ty však nesignalizují sebemenší pokrok. Obzvláště ho rozčiluje, když pokaždé prohrává závod s laboratorní myškou Algernon o to, kdo dřív najde cestu bludištěm. Všechno se změní po experimentální mozkové operaci, jíž se Charly podrobí. Hranice jeho inteligence se najednou posouvají do nekonečna... Snímek Charly (1968) je adaptací povídky Daniela Keyese Růže pro Algernon (1959, později přepracované i do románové podoby) a stojí a padá s vynikajícím výkonem Cliffa Robertsona v titulní úloze. Režisér Ralph Nelson (1916-1987) patří ke generaci tvůrců, kteří získali ostruhy v televizi (podobně jako Sidney Lumet, Arthur Penn nebo Franklin Schaffner) a bývá připomínán především v souvislosti se svým nábožensky laděným dramatem Lilie polní (1963) kvůli oscarovému výkonu jeho hlavního protagonisty Sidneye Poitiera. V Charlym přivedl ke stejnému ocenění také Cliffa Robertsona. I přes určitou poplatnost době svého vzniku (násilná implantace filozofie hippies a celého milostného motivu nebo zbytečné použití tehdy módního děleného plátna) zůstává Charly působivou studií jednoho neobvyklého lidského osudu. Hudební doprovod filmu složil známý indický hudebník Ravi Shankar. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (106)
Četl jsem původní povídku, ale až při rešerši k filmu jsem zjistil, že existuje i její románová verze a právě ta byla předlohou. Nešpatný film, který mě kvůli znalosti předlohy (částečné) neměl čím překvapit a i když jsem ho viděl dávno, necítím potřebu se na něj znovu podívat. Herec v hlavní roli byl vážně dobrej a předznamenal budoucí zájem filmových hvězd o role autistů ( Tropická bouře ). ()
Skvělý snímek o muži který toužil porazit laboratorní myš v testu inteligence díky čemuž ztratil sama sebe, ale objevil nový svět. Charly Gordon je spokojený zvídavý muž s naplňující prací, spoustou přátel a IQ 59. Neustále se snaží dovědět něco nového a volný čas tráví učením a zdokonalováním. Jeho život plyne bez jakéhokoliv pohybu vpřed, což má změnit experimentální operace mozku. V hlavní roli září výborný Cliff Robertson a po právu za ni získal svého prvního a posledního Oskara. Za zmínku stojí stylová režie a kamera, využívající postupy populární v šedesátých letech, a naštěstí později opuštěné. Charly je sympatická a málo známá žánrovka s hlubokým myšlenkovým základem. ()
Nejedná se o klasické sci-fi, na jaké je běžný divák zvyklý. Svým formátem a zpracováním bych ho přirovnal například k českému snímu "Dvojrole", který se také obejde bez vědeckofantastických prvků. Cliff Robertson úžasně ztvárnil povahové rysy člověka, kterému se bude během experimentu zvyšovat inteligence. Tady film naráží na myšlenky, které se mi po skončení filmu vštípily do hlavy - znamená zvýšená inteligence ztracené přátele? Proč se lidé, které by ani nenapadlo vysmívat se slepci nebo mrzákovi, smějí idiotovi? Anebo géniovi? Obojí je odchylka od normálu, kterou společnost dokáže vytrestat. Závěr je velice filozofický a musím říct, že při tom vědomí mě jímala hrůza. ()
Filmové adaptace = blaze těm, kdo neznají ono adaptované literární dílo. Love story, vyléčený zamilovaný zaostalý (od Rain Mana už mě žádná taková postava nedostane opravdu do kolen), ženské vnady jako hlavní tahoun celého příběhu, motorkové hippie rodeo (proč? proč?), trapné "marry me", zoo zírání a zatajování informací! Namíchejte to pořádně, ať diváci neodcházejí zklamaní. Nejsem průměrný hollywoodský divák, odcházela jsem zklamaná. Kromě Robertsona, který by měl dostat bludišťáka, z Růže pro Algernon zbyla jen ta myš a spelling (aneb od slavných motorek to šlo přímo do kytek). ()
Vyborny Cliff Robertson, ktery tahne cely snimek. Prvni zpracovani, pak nasledovali Travnikari a dalsi. Ale tato puvodni adaptace, je trochu minimalisticka v podani, ale v tom je jeji sila podle me. Spis jedna perlicka, rozdeleni obrazu do vice casti se objevilo i v Bostonskem pripadu, ktery mel premieru ve stejnem roce. ()
Galerie (33)
Photo © Buena Vista Pictures
Zajímavosti (7)
- Cliff Robertson obdržel za roli honorář 25 000 amerických dolarů. (Skylla66)
- Snímek Charly je adaptací povídky Daniela Keyese "Růže pro Algernon" z roku 1959, později přepracované i do románové podoby. (Karlos80)
Související novinky
OldBoy je mrtvý, Algernon ožívá
Will Smith z jednoho projektu vycouval, do druhého hladce vklouzl. Milovníci asijské kinematografie si můžou vydechnout, hollywoodský remake korejského OldBoye se nekoná. Steven Spielberg a Will… (více)
Reklama