Do naha!

V intencích britské linie sociální (tragi)komedie natočil svůj celovečerní debut režisér Peter Cattaneo, který v mixu sociálně kritického pohledu, ryzí komedie plné černého britského humoru, patosu opěvujícího sílu rodinných hodnot, odzbrojující upřímnosti, otevřenosti a ochotě dotknout se bolavých míst západní společnosti přichází s místy až extatickým účinkem svého komediálního filmu o partě sympatických outsiderů, kteří se nenechají zlomit nepříznivými podmínkami. Řada scén je doslova elektrizujících (pan Kůň na první zkoušce...), většina postav charismatická, film oplývá povedenými gagy a spoustou výborně iniciovaných groteskních situací. Do naha! (14.11.2011)

Nominaci na Oscara za nejlepší film teda moc nechápu. On tento film sice nebyl špatný, ale anglický humor tomu českému není moc blízký a co se zdá vtipné jim, tady vtipné není a naopak. Sice se pousmějete, ale spontánní výbuchy smíchu se u mě teda rozhodně nekonaly. Ale zase se mi líbily dialogy a takové to roztomilé tápání postarších chlapů v jejich životě. Takže dobré, ale... (05.12.2013)

Britská kinematografie sice dokázala tradičně přicházet s pozoruhodnými filmy, které bodovaly u kritiky i diváků, nicméně na to, pouštět se do křížku s produkcí velkých amerických studií, nemohla už vzhledem k odlišnému finančnímu zázemí ani pomyslet. Britskému žebříčku návštěvnosti dlouhodobě kralovaly americké velkofilmy. První vlaštovkou byl Trainspotting, ale teprve komedie Do naha přišla s ideálním obchodním produktem, který na trhu stoprocentně zabral a stal se vzorem pro mnohé napodobeniny. Byl to v Británii nejnavštěvovanější snímek roku a slušně zabodoval i na americkém trhu, kde to mají evropské filmy tradičně těžké. Charakterově pestré, protikladné a náležitě přitažlivé herecké obsazení, pestrá paleta témat, kde se skloubí erotické prvky se sociálním podtextem a to celé je zabalené do komediální formy. Humor nikdy neklesá pod hranici laciné podbízivosti a scénář je opravdu vyvážený, navíc má snímek přiměřenou stopáž. Celkový dojem 90 %. (16.01.2008)

Opätovne nedokážem zdieľať spokojnosť až nadšenie mojich obľúbencov, a vlastne väčšiny užívateľov. Pritom moje sklamanie nepramení z nenaplneného očakávania, pretože to, čo som o filme vopred vedel, dávalo tušiť hrúbku ľadu, na aký sa režisér s týmto námetom pustil. Nepočítal som s tým, že sa mi podarí s niektorou postavou stotožniť (aj keď som bol sám nejakú dobu beznádejne nezamestnaný), ale ani s tým, že budú na mňa pôsobiť odpudzujúco. Podobný pocit som mal pri postave Biga Lebowského. Ťažko môžem sympatizovať s ľuďmi, ktorí sú ochotní robiť čokoľvek, len aby nemuseli robiť. A avizovaný humor mi pripadal viac trápny, než anglický. (07.02.2011)

Film, který nestárne. Příběh vystavěný na vtipných, inteligetních dialozích a scénách – například výběrové řízení na tanečníky nebo přípravy doma u jednoho z hrdinů. Fanoušky Flashdance jistě potěší zařazení ukázky z filmu a narážka na Alexino počínání: "Doufám, že umí líp tančit než svářet. Má tam blbý plyn.“ A dokonalá je souhra při čekání ve frontě na pracovním úřadu, kdy nezaměstnaná parta uslyší známou píseň a bezděčně začnou podupávat do rytmu. (11.01.2010)