Režie:
Miloš FormanKamera:
Miroslav OndříčekHrají:
F. Murray Abraham, Tom Hulce, Elizabeth Berridge, Roy Dotrice, Simon Callow, Christine Ebersole, Jeffrey Jones, Charles Kay, Kenneth McMillan, Kenny Baker (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Strhující drama závisti, žárlivosti, intrik a vášnivé lásky k hudbě. Jeden z nejlepších filmů historie, oceněný osmi Oscary, mj. i za kostýmy Theodora Pištěka. Český režisér Miloš Forman našel během svého amerického působení osobní téma v zápase výjimečného jedince s představiteli politické i jiné moci. Ideální látku objevil v divadelní hře Petera Shaffera Amadeus, která se od svého uvedení v roce 1981 stala hitem světových scén. Geniální skladatel Wolfgang Amadeus Mozart se v ní stane obětí vražedných intrik svého kolegy, dvorního skladatele Antonia Salieriho, jenž nedovede unést tíhu závisti a vlastní průměrnosti. Právě Salieri je – navzdory titulu – hlavním hrdinou divadelního i filmového příběhu. Skladatel, posedlý touhou po uznání a slávě, kvůli splnění svých snů uzavře smlouvu s Bohem. Ten však zbožnému komponistovi nadělí jen průměrné hudební nadání. Geniálními schopnostmi naopak obdaří samolibého, nevycválaného a nafoukaného hejska jménem Mozart. Salieri se chce Bohu za tuto zradu pomstít tím, že jeho miláčka zprovodí ze světa... Miloš Forman natočil podle Shafferova scénáře naprosto výjimečné filmové dílo, jež ve své době zaznamenalo neočekávaný divácký úspěch a způsobilo dokonce „mozartománii". Ve skvěle vystavěných dramatických scénách totiž Forman brilantním způsobem využil právě roli hudby. Amadeus získal mimo řady jiných prestižních ocenění také osm Oscarů: jako nejlepší film, dále za režii, za mužský herecký výkon v hlavní roli (F. Murray Abraham), za scénář podle předlohy, výpravu, kostýmy (T. Pištěk), masky a zvuk. Neproměněná zůstala druhá nominace za hlavní mužskou roli (Tom Hulce), za kameru (Miroslav Ondříček) a za střih. (Česká televize)
(více)Zajímavosti (118)
Betoben baireoseu (2008) (seriál)
Marie Terezie - Série 1 (2017) (série) (S01)
- Kostýmový výtvarník Ján Kocman sa najviac natrápil so šatníkom hlavnej hrdinky, najmä s korunovačnými šatami. Tie sú natoľko známe, že pri ich výrobe museli byť tvorcovia mimoriadne dôslední. Veľmi im pomohla firma z Benátok, ktorá doteraz vyrába pôvodné látky z 18. storočia. V ústrety im vyšli aj ateliéry v Ríme, kde kedysi šili aj kostýmy pre Theodora Pištěka do filmu Amadeus (1984), a ateliéry v Madride, kde zhotovujú topánky. (krasomama)
Vraždy v Midsomeru - Smrt darebáka (1998) (epizoda) (S01E03)
- Ochotníci hrají hru „Amadeus“ od Petera Shaffera, podle níž natočil Miloš Forman v roce 1984 svůj slavný film. (ladyViolet)
Simpsonovi - Toulky historií s Marge (2004) (epizoda) (S15E11)
Darren Aronofsky
- V roce 2023 na premiéře filmu Velryba (2022) odhalil svoje nejoblíbenější filmy. Mezi ně uvedl Sladký život (1960), Yojimbo (1961), Hodný, zlý a ošklivý (1966) a Amadeus (1984). (L.E.O)
Julie Delpy
- V roce 2022 se zúčastnila slavné ankety, kterou každých deset let připravuje britský časopis Sight and Sound. Přední světoví odborníci v ní sestavují žebříček stovky nejlepších filmů všech dob. Julie Delpy dala své hlasy těmto deseti snímkům: Pravidla hry (1939), Amadeus (1984), West Side Story (1961), Vlasy (1979), Cléo od pěti do sedmi (1962), Sunset Boulevard (1950), Na sever Severozápadní linkou (1959), Pohrdání (1963), Amatér (1979), Minnie a Moskowitz (1971). A jako svého druhu "čestná uznání" zmínila ještě další filmy, které se jí do desítky nevešly: Bitva o Alžír (1966), Černý Orfeus (1959), Banda pro sebe (1964), Krátký film o lásce (1988), Bezstarostná jízda (1969), Přelet nad kukaččím hnízdem (1975), Závrať (1958), Někdo to rád horké (1959), U konce s dechem (1960). (NIRO)
Saul Zaentz
- O své úspěšné spolupráci s Milošem Formanem, jejímiž vrcholy nepochybně byly oscarové hity Přelet nad kukaččím hnízdem (1975) a Amadeus (1984) řekl: "Jsme ze stejného těsta a svůj společný úkol vidíme v tom, abychom chránili dobrý příběh před jakýmkoli vměšováním. My jsme ta zeď, o kterou si rozbije nos každý, kdo by chtěl scénář, schválený do výroby, měnit. Abych mohl tuhle ochranu filmu zajistit, musím být denně na natáčení a řešit tisíce problémů. Stres se společnostmi, které se podílejí na financování, rád přenechávám svým právníkům." (NIRO)
Pán prstenů: Společenstvo Prstenu (2001)
- Práva na zfilmování knih J.R.R. Tolkiena několik desetiletí vlastnil slavný producent Saul Zaentz, který mimo jiné pomohl na svět slavným filmům Miloše Formana Přelet nad kukaččím hnízdem (1975) či Amadeus (1984). Přestože je jeho jméno v titulcích, nakonec se na produkci tohoto filmu ani jeho pokračování (2002, 2003) v praxi nepodílel. Řekl k tomu: "V sedmdesátých letech jsem produkoval verzi první knihy a s výsledkem jsem nebyl spokojený. Tehdy ještě nebyla žádná computerová animace, víc se toho tedy dělat nedalo. Už v osmdesátých letech jsem potkal Petera Jacksona a okamžitě jsem ho nechal smluvně stanovit jako režiséra potenciálního hraného filmu, protože Tolkienovy knihy nikdo nechápe lépe než on. Ale protože my nejsme na produkce takového rozsahu zařízení, moje firma potom postoupila práva společnosti New Line, která se pak jen řídila dohodou. A já jsem tak na Jacksonově trilogii vydělal víc než na svých jiných filmech. Přitom jsem, bohužel, na plac na Novém Zélandu nikdy nevkročil." (NIRO)
Akira Kurosawa
- Legendární producent Saul Zaentz, který přivedl na svět například pecky Miloše Formana Přelet nad kukaččím hnízdem (1975) či Amadeus (1984) vzpomínal na setkání s japonským mistrem: "Měl jsem to štěstí, že jsem se s ním potkal během natáčení Nesnesitelné lehkosti bytí. On tehdy, navzdory tomu, že mu bylo šestasedmdesát let, pracoval na dvou náročných projektech najednou. Ptal jsem se ho, proč tolik pracuje - i proto, že já sám se dokážu koncentrovat vždycky jen na jeden film. Odpověděl, že vášniví lidé jako my by nikdy neměli skončit a měli by jednoho dne zemřít na place. Ještě dnes mám husí kůži, když si na jeho slova vzpomenu." (NIRO)
Alice Nellis
- Kouzlo filmu začala objevovat poté, co v poděbradském filmovém klubu viděla muzikál Carmen (1983), na který ji přilákala účast jejího oblíbeného španělského hudebníka Paca de Lucíi: "Když jsem vycházela z kina ven, zjistila jsem, že film dokáže lidi proměnit nejen duševně, ale i fyzicky. Zdálo se mi, že díky flamencu lidé vycházeli nějací rovnější, a já tehdy poprvé začala o filmu, jeho možnostech a moci víc přemýšlet. Začala jsem chodit do filmového klubu pravidelně. Bezpočtukrát jsem například viděla Amadea, velmi živě si vzpomínám i na Gándhího, Taking Off, Vlasy, moc se mi líbila Kalamita Věry Chytilové. (...) Obrovskou svobodu filmu jako média jsem si ovšem uvědomila až na Tančírně Ettoreho Scoly. Najednou jsem získala pocit, že ve filmu je možné vše. Hluboce mě zasáhl i Divoký mesiáš Kena Russella, geniální, poněkud divoký film o umění, který mám dodnes ráda, protože je pro mě tak trochu i o tom, proč filmy dělám já." (NIRO)
Ragtime (1981)
- Sám Miloš Forman považoval film za "zmrzačený a osekaný". Producent Dino De Laurentiis totiž po shlédnutí prvního sestřihu (který měl jen něco málo pod tři hodiny, ale podle režiséra měl dobrou strukturu, resp. "epický tah") trval na zkracování. Když Forman podle jeho instrukcí vystřihl celou jednu dějovou linii, která filmu mimo jiné dodávala potřebnou špetku humoru, výsledek mu připadal naprosto evidentně slabší. Vymyslel tedy fintu, která se mu nakonec vymstila. Navrhl De Laurentiisovi že zkrácený film promítnou autorovi knižní předlohy Doctorowovi - který už viděl původní verzi - a rozhodnou se podle jeho reakce, bez ohledu na jejich vlastní názory. De Laurentiis souhlasil... a Forman pak byl naprosto šokován, když se světla v sále rozsvítila a spisovatel řekl: "Mně tam nic nechybí." Oněch zhruba dvacet minut tedy z filmu zmizelo, ale "veškerá radost, kterou z dokončeného filmu obvykle mám, byla tatam," vzpomínal pak Forman. "Dodneška pevně věřím, že tohle umělé zkrácení byla nesmírná chyba. Z toho filmu se stal mrzáček, dokonalý důkaz paradoxního jevu, že kratší film se někdy může jevit delší." Když pak o mnoho let později začaly přicházet do módy takzvané režisérské sestřihy různých starších filmů (proslaveně se na nich vyřádil například Ridley Scott – a sám Forman prodloužil svého Amadea, 1984), vyjádřil režisér své přání dát původní podobu i Ragtimu, bylo mu ovšem řečeno, že vystřižený materiál už není nikde k nalezení. (NIRO)
Oppenheimer (2023)
The Magic Flute - Das Vermächtnis der Zauberflöte (2022)
- Postavu Dr. Longbowa hrá F. Murray Abraham, ktorý je známy najmä vďaka úlohe v inom filme o Mozartovi, Amadeus (1984), za ktorý získal Oscara za najlepšieho herca za stvárnenie Antonia Salieriho. (Arsenal83)
Policejní akademie (1984)
- Hugh Wilson prevzal tento projekt po tom, čo bol odmietnutý pre film Amadeus (1984). (Arsenal83)
Co jsme viděli, co jsme slyšeli (2021)
- Keď manželka nájde pod klavírom noty, jedná sa o skladbu "Lacrimosa" od Wolfanga Amadea Mozarta, z Requiem. F. Murray Abraham (Floyd DeBeers) v roku 1985 získal Oscara za rolu Antonia Salieriho vo filme Amadeus (1984). (belinko)
Favoritka (2018)
- Při přemýšlení nad vizuální stránkou filmu Lanthimos zhédl několik filmů pro inspiraci. Mezi nimi byly dobové snímky jako Umělcova Smlouva (1982), Šepoty a Výkřiky (1972) nebo Amadeus (1984), ale také filmy odehrávající se v moderní době, včetně například československého Spalovače Mrtvol (1968). (Spinelion)
Iron Man (2008)
- Skladba, kterou v jedné scéně hraje Obediah Stane (Jeff Bridges) na piano, je od skladatele Antonia Salieriho. Jak je známo například ze slavného (byť skutečnosti rozhodně neodpovídajícího) filmu Amadeus (1984), Salieri byl kolegou a rivalem mladšího a známějšího Wolfganga Amadea Mozarta. Stejně tak se ve filmu Obediah stává rivalem mladšího a úspěšnějšího Tonyho Starka (Robert Downey Jr.). (Adasin)
Bony a klid (1987)
- Těsně před prvním setkáním Martina (Jan Potměšil) a Bínyho (Roman Skamene) (čas cca 11:30) stojí v davu před tuzexem i vekslák v černé bundě, která má na zádech logo filmu Amadeus (1984). (takyodbornik)
My Fair Lady (1964)
- My Fair Lady je jedna zo štyroch inscenácii, ktorým sa podarilo vyhrať ocenenie Tony za najlepšiu hru (1957) a ocenenie Oscar za najlepší film (1964). Ďalšími tromi sú The Sound of Music (1965), A Man for All Seasons (1966) a Amadeus (1984). (TheRoller)