Priest

Priest je príbehom kňaza, ktorý sa ocitne akoby na rázcestí. Kňaza, v ktorom sa bijú všetky tie jeho pocity a potreby. Byť milovaný, milovať, pomáhať a byť tu pre druhých. Všetko vyrozprávané tak nejak rozumne, s citom, s vysvetlením a s dôrazom na známe "kto si bez viny, hoď prvý kameňom". Prvá polhodina bola veľmi fádna a ani to TV spracovanie tomu nepridalo, ale potom to bolo len lepšie. Herci zahrali naozaj výborne a musím spomenúť tri fantastické scény z filmu ... scéna s Lisinou matkou spolu so scénou kňaza pred krížom v jeho izbe a záverečná scéna v kostole ... fakt silné. (Filmová výzva 2015 - evulienka3) (11.09.2015)

Myšlenkově bohatá kritika, která tne především do katolické církve, také však do společnosti jako takové. Navíc režisérka Antonia Bird kritizuje civilním (až televizně laciným), a přesto veskrze podmanivým způsobem, podtrženým skvělými hereckými výkony hlavních představitelů. Tom Wilkinson zde pak je v roli jedné z nejsympatičtějších své obsáhlé kariéry. Carlyle je jen třešnička na dortu. (16.09.2013)

Homosexuální kněz, kterého policie přistihne, jak si to v autě rozdává se svým milencem. Otec, který obhajuje své právo na incest, který je přirozený a kdyby se nebáli, dělali by to všichni. Dilema, zda prozradit zpovědní tajemství nebo dopustit pokračování dlouhodobého sexuálního zneužívání dítěte . Mohla by to být dohromady pěkná slátanina nebo prostě pouhý skandální film, natočený s úmyslem šokovat. Výborné herecké výkony vlastně všech zúčastněných, jemný humor a hodně porozumění však z Kněze dělají film, na který hned tak nezapomenete. (A tak krásnou a vkusnou scénu milování dvou mužů jsem ještě v žádném filmu neviděla). (20.04.2004)

War, famine, disaster. Milions slaughtering each other. With all these things on his mind, do you really think God gives a damn about what men do with their dicks? Krásna ostrovská klíma, začiatok ako zo sfilmovanej Agathy, fantastické výkony a štipka ich dokonalého humoru. S nadhľadom a otvorenou mysľou. Spokojnosť. (10.01.2015)

Malý, skromný, komorní zázrak. Ano, zázrak je to pravé slovo - už vzhledem k tématu. Rozhodně nečekejte nic šokujícího ani skandálního, čekjte nádherně dojemný a emotivní film prodchnutý človečenstvím s velkým Č. Všechny na první pohled dráždivé a zajímavé epizody, ze kterých je scénář poskládán, ustupují do pozadí před působivostí a upřímností, se kterými je natočen vnitřní duševní souboj hlavního hrdiny se sebou samým, se společenskými předsudky, s rigidností některých zkostnatělých institucí a hlavně s lidskou hloupostí a zlobou, které je bohužel kolem nás pořád víc, než je zdrávo. Že je to tak trochu boj s větrnými mlýny ani nemusím dodávat. Dodám jen, že takovou katarzi, jakou jsem prošel na konci tohoto filmu, jsem pekelně dlouho nezažil. Well, I cried. I cried and I couldn´t stop it. I cried over the human dullness, I cried how stubborn we can be. A přitom stačilo tak málo... Jen jedno upřímné objetí. (10.11.2009)