Šéf na grilu

To je přeci jedno, že Pohlreich neni tentokrát zas až tak vtipnej, tohle je spíš instruktážní pořad a ne reality show, kterou bylo Ano šéfe. Mně se hlavně hrozně příjemně kouká na "vyvařenýho" kuchaře, kterej ví, co dělá a navíc to není blbec, kterej by se neuměl vyjádřit. No a Holina je Holina, furt stejně trapná a blbá, ta mi tu náladičku docela kazila. (22.07.2011)

Pohlreich už dlouho chyběl na TV obrazovce - takže v tomhle smyslu Šéf na grilu potěšil. Jenže - ač Zdenda perlí jak chce, je to od gruntu špatně - špatná dramaturgie i režie, Zdeněk jen vede dlouhotánský monolog, který je přerušen rozhovorem s Halinou a zase monolog. Jako pořad šílenost. Ale hvězda Pohlreichova typu spojena s jeho absencí v TV dostatečně potáhne, aby divák u televize zasedl. Nicméně už se těším na novou řadu Ano, šéfe! To je úplně jiná liga. - BTW:: V prvním dílu byla naprostá pecka "Chateau Headache". To jsem málem padl ze židle. (24.05.2011)

Pro mě jako "milovníka" dobrého jídla (kvalitních steaků... ANO, jsem toho názoru, že kdo nejí maso je "podezřelej") a požitkáře, se vším, co k tomuto označení neodmyslitelně patří (ne nutně za každou cenu vždy spojovat s jídlem :o)) je tento pořad vlastně za trest. Sledovat totiž Zdeňka Pohlreicha při přípravě těchto "božských pokrmů" má za následek, že přijít ke mně domů, (v momentě kdy koukám na tento pořad), musíte mít silný pocit, že u mě musela nevyhnutelně propuknout epidemie slintavky. Co dodat k samotnému pořadu a Zdeňkovi Pohlreichovi?! Snad pouze toto. Mám rád (obdivuji) všechny ty, kteří něco v životě dokázali, jsou skutečnými odborníky ve svém oboru, jsou ochotni se s námi o své nabyté zkušenosti podělit a v neposlední řadě jsou schopni, to nám (široké laické veřejnosti) srozumitelně podat. Potom jim i tu "skrytou" reklamu odpustím, (zvlášť, když je to na tak lahodný mok, jakým bezpochyby pivo je). Pravda, JÁ před Budvarem dávám přednost plzínce, ale to je věc názoru. Pokud to navíc podávají mluvou sobě vlastní, se smyslem pro humor, který je navíc naladěn na podobnou notu jako ten můj, nezbývá než říct....DÍKY Zdendo, drž se a slibuju (až budem na chatě příště grilovat), že si vzpomenu na tvoje slova, "že tomu 1-ročnímu pašíkovi to nemůžu udělat a "sprasit ho". Ostatně tím bych "nezneuctil" pouze jeho, ale řádně to posral hlavně sobě a to bych opravdu nerad. * ubírám za ty "vsuvky" (rozhovory s H. Pavlovskou). Nemám v podstatě nic proti samotné myšlence, že se dozvídáme začátky Zdeňka Pohlreicha, co ho vedlo k tomu stát se kuchařem, názory na současnou kvalitu českého pohostinství, ale jsem toho názoru, že do toho formátu to nepatří.(ne v takové míře). Zdendo, napiš životopis, kdo bude mít zájem ten si ho přečte (já určitě ano), ale zde se drž jídla jako takového. Všeho moc škodí (jak už to tak bývá, někdy je méně více) a pokud by se to ubíralo tímto směrem, mohlo by mít hodně lidí pocit, že už je "PŘEPOHLREICHOVÁNO"...... a to bych nerad. (06.06.2011)

Zdeněk Pohlreich je takový český Dr. House v kuchyni. Pálí mu to jak čert, má geniální nápady a navíc ještě umí udělat pěkně "vostrou" srandu, která kdekomu nesedne. Máme však obrovskou výhodu v tom, že ten náš "Dr. House" fakt žije a opravdu ty zázraky dokáže. Někdy bych chtěl přijít k němu do restaurace a ochutnat jeho nejmilejší jídla přímo jím připravená... Docela by mě zajímalo, jestli ty některé čančaninky ďobnuté doprostřed talíře umí zaujmout víc, než trošku "štrapácnější" kvalitní svíčková, nebo steak. Jednou, až budu bohatý a nebudu vědět co s penězi (nepřeji si, aby tomu tak někdy bylo ale kdyby náhodou) tak se k němu příjdu najíst a uvidím, jestli zažiju takový chuťový orgasmus, jaký jsem zažil tuhle, když jsem si udělal naprosto dokonalé bramboráky, do nichž nebyla použita ani špetka soli.... Pořad jako takový se mi moc líbí, ať už svojí pestrostí, rozmanitostí tak tím, že vlastně ukazuje všem, kdo takhle po víkendech grilují na chatě se známými, že to vlastně vůbec neumí. To pomyslné "dělání z lidí blbce" a jakási kuchařská moralita... Jóóó´to fakt můžu... (05.07.2011)

Může vykládat a krájet/sekat/potírat/míchat/dochucovat cokoliv a stejně člověk dostane solidní chuť. Pohlreich to prostě má v sobě, ačkoliv si ho divák samozřejmě oblíbil primárně coby chlapíka s neuhlazeným slovníkem, jak brečí nad retro oblohou a fritovací kulturou. Tady nevštěpuje základy pro kvalitní fungování podniku, ale jednoduše naznačuje, že ugrilované podrážky nebo vysušený losos nejsou tím, co by mělo nad grilem omámit naše hosty. (13.05.2018)