Režie:
Miloš FormanKamera:
Miroslav OndříčekHudba:
Galt MacDermotHrají:
John Savage, Treat Williams, Beverly D'Angelo, Annie Golden, Dorsey Wright, Don Dacus, Cheryl Barnes, Richard Bright, Nicholas Ray, Charlotte Rae (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Claude Bukowski (John Savage) má brzy narukovat, a tak si chce poslední dny v civilu v New Yorku užít. Náhodou potkává skupinku hippies a dámu na koni – Sheilu (Beverly D´Angelová), která se mu okamžitě zalíbí. Hippies jej přivedou k drogám a druhý den jeden z party zjistí, kdo je ona dáma na koni. Vetřou se na oslavu, jíž se Sheila účastní, ovšem jejich anarchistické chování vyústí v zatčení a soud. Mají na výběr třicet dnů káznice, nebo zaplatit padesát dolarů. Hippies pochopitelně peníze nemají, ale Claude ano. Stačí pouze na kauci pro jednoho z nich, a tak od soudu odchází šéf hippies Berger (Treat Williams). Ten slibuje, že další peníze přinese. Claude s Bergerem se stanou velkými kamarády a skamarádí se i se Sheilou, jenže za dveřmi je strašák války ve Vietnamu. (AČFK)
(více)Videa (1)
Recenze (684)
Tohle je podle mě opravdu špička muzikálové tvorby všech dob. Soundtrack doma poslouchám každou chvíli a ani opakované shlédnutí filmu nebývá na škodu. Výjmečně silný příběh (nejen na muzikál), dobrá choreografie (i když některá místa jsou pojatá trochu "nemuzikálově", patří to ke stylu filmu a má to zase něco jiného do sebe, než klasicky zpracované žánrové filmy), opravdu dobře vybraní herci a neuvěřitelně silný zážitek nejen z konce filmu. Miloš Forman ukazuje, že mu žádný žánr není cizí. ()
Ak by mal celý film kvalitu prvých 40 minút, bol by to pravdepodobne najlepší muzikál 19 storočia. Veľká škoda, že sa Miloš Forman snažil druhú polovicu filmu režírovať skôr do obyčajnej komédie, než do muzikálového žánru a práve preto, som sa ku koncu filmu začal do cela nudiť čomu dopomohla určite aj dlhá stopáž, ktorá mohla byť o 20 min kratšia. ()
I hippies byli dětmi stejného roku jako Pražské jaro. Vznikli ve stejně povznesené atmosféře boje s konvencemi, nesouhlasu s oficialitou i největšími zločiny doby, k nimž mimo 21. srpna patřila Bílým domem a Pentagonem vedená zločinecká válka ve Vietnamu, Kambodži a Laosu. Hrdinný odpor malého jihovýchodoasijského národa, který o znovunabytí své svobody a cestu k prosperitě krvavě bojoval s přestávkami dlouhých třicet let, měl svůj odlesk na druhé straně. Forman své hrdiny nikterak nešetří; neznamená to ovšem, že by je a priori zatracoval. Skvělé písně, výtečná taneční čísla a nosný příběh jsou hlavní zbraně, kterévložil do boje o amerického diváka seznamovaného s americkým tématem. O kvalitě filmu nerozhodují jen oskarová ocenění, ale cosi mnohem podstatnějšího, obtížně vyjádřitelného, ale jednoznačně doložitelného. Pokud toto "cosi" chybí, z díla se vytrácí páteř i šťáva, událost mnohdy nevydá v takovém případě ani na frašku. Neoskarové VLASY jsou dokonalou demonstrací koncentrací těchto pozitivních, k nadčasovosti směřujících "cosi". ()
Nemám ráda muzikály, zpívání nesnáším byť i jen v pohádkách. Ale energická hudba z "Vlasů" mě oslovila a pohltila dříve, než jsem měla možnost vidět film. Příběh o válce a květinových dětech má svou hloubku, jde ovšem jen o obyčejnou kostru, která disponuje nádherným, skvělým obalem. Scénář tak 60%, provedení (herci atd.) 75%, hudba 95%. Bravo, mistře Formane, tohle se skutečně povedlo. 80% ()
Muzikály mně k srdci nikdy nepřirostly. Na druhou stranu, po přeskočení písniček má film hned trochu přívětivější stopáž:) Tady to nebylo o moc lepší, i když hudbu z období okolo Vietnamu mám docela rád. A když už jsme začal pomalu Vlasy zatracovat, přišel geniální konec. Takhle mě za koule už dlouho nic nechytlo. ()
Galerie (39)
Zajímavosti (40)
- Úlohu George Bergera (Treat Williams) si chcel zahrať priamo jeden z autorov pôvodného muzikálu, bol však pre ňu už trochu starý. (Raccoon.city)
- Miloš Forman rád vzpomínal na spolupráci s "menším snědým mladíkem," který už na pohovoru vypadal na první pohled inteligentně. Byl to začínající dramatik Michael Weller, který pro režiséra později zadaptoval i Ragtime (1981): "Nikdy mi nevyhovuje scenárista, který prostě jen poslušně vykoná, co si přeju, protože já často nevím, co si přeju, dokud to neuvidím. Proto potřebuju silnou osobnost pro skutečný tvůrčí dialog. Michael měl vždycky svou hlavu a nevadilo mu, když jsme spolu občas byli na kordy." Největší zádrhel přišel, když se tandemu stále nedařilo vymyslet samotný závěr příběhu: "Oba jsme se zašprajcovali, byli čím dál sarkastičtější, až jsme na sebe nakonec otevřeně řvali. Ještě nikdy předtím jsem nezažil takovou bitvu. A když už jsme byli naprosto v koncích, najednou došlo uprostřed bouřlivé hádky k magickému propojení a oběma nám najednou vytanul stejný nápad: co kdyby si hlavní hrdina Berger prohodil místo s brancem Claudem? Zbytek scénáře jsme sfoukli za půl hodiny." (NIRO)
- I když je film inspirován divadelním muzikálem, liší se od sebe velmi výrazně. Film se od původního muzikálu rozchází v pořadí skladeb, v tom, která postava kterou zpívá i v samotné pointě. (don corleone)
Reklama