Al fuoco pompieri!
The Firemen's Ball
The Firemen's Ball
The Firemen's Ball
Režie:
Miloš FormanKamera:
Miroslav OndříčekHudba:
Karel MarešHrají:
Jan Vostrčil, Josef Šebánek, Ladislav Adam, Vratislav Čermák, František Debelka, Václav Novotný, František Paska, František Reinstein, Josef Řehořek (více)Obsahy(1)
Česká hořká komedie Hoří, má panenko z roku 1967 je třetím celovečerním hraným filmem Miloše Formana, jednoho z předních reprezentantů tzv. nové vlny českého filmu. Na snímku scenáristicky spolupracovali i jeho dva přátelé Ivan Passer a Jaroslav Papoušek a kameramanem byl dnes světově proslulý Miroslav Ondříček. Ústředním motivem filmu je hasičský bál, a to bál velice svérázný. Formanovi se podařilo proniknout až ke kořenům člověčí povahy, mnohé figurky jako by byly vystřiženy ze skutečného života. Jestliže jeho předchozí filmy shlížely na lidské hemžení se shovívavým a laskavým úsměvem, v tomto filmu lyrická a zjemňující nota zcela zmizela a zůstalo jen důsledné odhalování negativních stránek lidských povah. A hasičský bál, jehož neuvěřitelný průběh film sleduje, je jakoby křivým zrcadlem společenské situace šedesátých let. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (731)
Brilantní studie trapnosti. Trapnosti vidláckých primitivů, trapnosti komunistických kádrů, trapnosti oslizlých dědků slintajících nad mladým masem, trapnosti malosti českého národa, trapnosti "shora" organizované zábavy, trapnosti závistivých nenachvců, trapnosti hloupých husiček, trapnosti vlezlých hlupáků. A nejhorší je že musím vykrást komentář hirnlego: ""Kdo si nenakrad, to musí chápat tak, jako že nic nevyhrál." - lepší definice češství nebude.". Asi jsem taky čech nebo co. Je to v hajzlu, je to v krvi. Miloš Forman ve svém posledním českém filmu brilantně odhalil pravou tvář českého maloměsta, a ještě na vyšší úroveň film vytahuje ve finále, kdy ukazuje že mnozí z těch trapáků se vlastně za určitých podmínek dokáží chovat i jako lidi. Optimismus schovaný za horou trapnosti. A nebo také připomínka toho že jsme jako švábi, docela nechutní, ale nic nás nezničí. Tak nevím. 9/10 ()
Na samém začátku hospodský salónek se stolem plným Startek a půllitrů, jsem okamžitě uveden do polomýtické situace vlastního „rasového původu“. Následně se rozvíjí povznesení výseku kulturně-historického času do věčnosti v podání Formanových neherců – skvost. Dyť tady nikdy žádná čokoládová koule nebyla! Mejdan socialismu. Rozkradená tombola a tragikomické pokusy o oficialitu a formu, posléze o čin. Socialismus v plné parádě. Horizontála. Ale starý předseda musel u sboru začínat ještě za císaře pána. Vertikála. Naštěstí začne hořet. Zajímavé, jak si Forman, Papoušek a Passer jakoby okrajvě, na pozadí dnešní trapnosti, všímají mizejícího starého světa. Zde hořící chalupa, vyváděná koza a dědova modlitba Páně. Přihlíží celá plesová společnost. Jakmile dozní siréna, slyšíme po celou dobu marného hašení kostelní zvon. To nehoří jen jedna stará chalupa. Proč na plese ani při zásahu nevidíme žádné mladé hasiče? Děj filmu začíná záběrem na kufříček s památeční sekyrkou a končí zjištěním, že kufříček je prázdný. Něco se ztratilo. Pak už jen starý hasič s pohořelým dědkem v zasněžené posteli, za doprovodu unavenější verze úvodní melodie. Vemte ho blíž k ohni, ať mu není zima! Postižení všech situací v jejich souvislosti s pervertovaným řádem vesmíru by zabralo hodně místa. Vrcholem je vysoce akademická etická debata o rozkradené tombole, dalekosáhle přesahující svůj dobový politicko-kritický význam; tato geniální rozprava budiž trvalým příspěvkem dobrovolného hasičstva k filosofii morálky. Zloděj bez losu u nás neexistuje. ()
Dvojnásobný držitel Oscara Miloš Forman se díky filmům jako Přelet nad kukaččím hnízdem, Amadeus nebo Muž na měsíci zapsal v mezinárodních filmových vodách, ještě před emigrací do USA ovšem bylo jasné, že bude o tomto tvůrci slyšet. Už jeho Lásky jedné plavovlásky obdržely nominaci na Oscara v kategorii Nejlepší cizojazyčný film, stejnou nominací se mohl pochlubit i následující Formanův film, ten poslední, který vznikl před jeho emigrací a začátkem nové kapitoly jeho kariéry. Spolu s Černým Petrem a Láskou jedné plavovlásky tvoří Hoří, má panenko závěr Formanovy trilogie, která do velké míry sázela na přítomnost naturščiků, prozkoumávání negativní vlastnosti lidí (primárně hloupost/naivita) i často satirické prozkoumávání společnosti. Společně s Ivanem Passerem a Jaroslavem Papouškem (kteří již s Formanem vytvořili scénář k Lásce jedné plavovlásky) dal Forman za vznik jednomu z nejcitovanějších a po letech nejoblíbenějších českých filmů, jehož kouzlo navzdory zubu času nestárne. Hoří, má panenko rekonstruuje jeden spojený s událostí, která má mimo jiné vzdát poctu uznávanému bývalému předsedovi, snaha o tu nejlepší událost se ovšem časem stává větším a větším fiaskem. I to může snadno připomínat výjev z normálního života, kdy organizování není jednoduchou disciplínou a podcenění byť sebemenší potencionální hrozby může ve finále leckoho mrzet. Z pokusu o slavnost se může stát pochybná estráda, která vyvolává opačné dojmy, lidem přinese přesně opačné pocity, než jaký byl původní záměr. Nejspíš každý podobnou akci zažil, právě Forman podobný typ zpackané akce představil až v tragikomickém balení. Autenticitě přispívá zmíněný výběr neherců, kdy grimasy členů hasičského sboru působí přirozeněji a autentičtěji. Sázka na neherce může být i v dnešní době velký risk, Forman ovšem i tentokrát zvládl přítomností naturščiků vyhrát. I dokumentární přístup kameramana Miroslava Ondříčka přispívá pocitu, že se skutečně sleduje rekonstrukce jednoho vesnického cirkusu, který každým momentem nemůže více a více skončit dobře. V Hoří, má panenko se i díky realistickému nádechu a skrze různé figurky skrývá několik životních pravd. Zpackaná volba miss a rozkradená tombola je jednou věcí, újma na cizím neštěstí je ovšem věcí druhou. Hoří, má panenko sice k smíchu svádí velmi snadno, z jistých vážnějších momentů jako závěrečná řeč ovšem zvládá i mrazit, především z momentů jako je závěrečná řeč stěžejního bývalého předsedy. O málokterém českém filmu by vlastně bylo tak snadné říci, že vystihuje průměrnou českou povahu ve zdánlivě kladnějších i negativnějších sférách. Možnost toho se v postavách poznat, je vlastně krapet pochybná, protože tím divák dost možná sám sobě nastavuje až nepříjemné zrcadlo. Stejně jako starší Lásky jedné plavovlásky z toho vše Hoří, má panenko vychází až trudnomyslně. Česká tvorba Miloše Formana je sice nevyhnutelně zastíněná jeho pozdější tvorbou v americké produkci, Hoří, má panenko ovšem i po letech dokazuje, že ta pravá kariéra Miloše Formana nezačala v roce 1975, ale dávno předtím. Hoří, má panenko i po letech obstojí jako Formanův vrchol tuzemské tvorby.... () (méně) (více)
Pozor, pozor! Vážení filmoví gurmáni, Miloš Forman Vás všetkých pozíva na reprezentačný ples požiarnikov, ktorý sa koná v sobotu, 8. februára 1967. Vstup 8,- Kčs. Hudba, tanec, tombola. Zahrá miestná dychovka. Bude voľba kráľovny krásy a vyznamenanie zalúžilého člena hasičského zboru. Napohľad jednoduchý, banálny príbeh, aj prostredie. Avšak vo Formanovej réžii sa z toho stáva hlboká sonda do duše vlastného národa, podaná naoko humorne, ale s trpkým podtónom. Režisérske schopnosti, nadanie a talent tohto Čechoameričana sú nespochybniteľné. Je, a vždy aj bol, majster svojho remesla. **** ()
...TAKOVÍ JSME BYLI... ...v tom sladkém pseudokomunistickém socialismu, že... . . . Vlastně pořád JSME! Možná vlastně i horší, v tom komoušském pseudokapitalizmu (v českém znění)... Jen ti dnešní mladí "umělci" o tom točí stále jakési takové pitomosti. Možná i proto, že jsou to povětšinou jen protekční netalentované dětičky svých kdysi (snad) talentovaných rodičů. A jakže to zpíval ten Kryl? "Hoří nám koudel u prdele"... ()
Galerie (26)
Photo © Filmové studio Barrandov / Jaromír Komárek
Zajímavosti (42)
- Napriek mnohým tvrdeniam, že film v Československu v tej dobe komunistický režim hneď zakázal, nebolo tomu zo začiatku úplne tak. V kinách ho videlo viac ako 750 000 divákov a v roku 1969 sa vysielal v štátom kontrolovanej televízii a v roku 1970 mal premiéru v komunistickom Poľsku a NDR. (Raccoon.city)
- Ve scéně, kdy se Josef (Josef Kolb) dohaduje se svojí manželkou (Milada Ježková) o tom, kdo měl hlídat tombolu, zní v pozadí skladba „Strahováček“ od Karla Hašlera. (majky19)
- Film byl spolu s tituly Všichni dobří rodáci (1968) a O slavnosti a hostech (1966) jedním ze tří československých titulů zařazených do oficiální soutěže festivalu v Cannes v roce 1968. Jednalo se o historicky nejsilnější zastoupení československé kinematografie na tomto festivalu. Konání celé akce však nakonec zabránily studentské bouře a květnová stávka francouzských filmařů. (Kubrickon)
Související novinky
Zemřel scenárista a režisér Ivan Passer
Ve věku 86 let zemřel významný filmový scenárista a režisér Ivan Passer. Přítel a blízký spolupracovník Miloše Formana spolupracoval na scénářích k filmům Lásky jedné plavovlásky nebo Hoří, má… (více)
Retro biják 60. – 90. let
Fanoušci retro filmů, zbystřete! Jáchyme, hoď ho do stroje!, Postřižiny, Limonádový Joe, Marečku, podejte mi pero!, Starci na chmelu, Adéla ještě nevečeřela, Noc na Karlštejně, Čtyři vraždy stačí,… (více)
71. Cannes Film Festival a jeho vítězové
71. ročník byl zahájen snímkem Oscary ověnčeného Asghara Farhadiho Všichni to vědí, jemuž vévodí slavný španělský herecký pár Penélope Cruz a Javier Bardem. Česká stopa byla výrazně znát v úvodu… (více)
Miloš Forman 1932 - 2018
Včera ve věku 86 let zemřel režisér, scenárista a pedagog Miloš Forman. Držitel dvou Oskarů, tří Zlatých glóbů a celé řady dalších mezinárodních cen vyrůstal jako sirotek u příbuzných v Náchodě. V… (více)
Reklama