filmfanouch

Jeden z těch hororových návratů, který skutečně dává smysl. Byť se série Nezvratný osud už po druhém filmu mohla zdát jako koncepčně vyčerpaná série, duo Zach Lipovsky a Adam B. Stein dodalo velmi povedený návrat, který aspiruje na dosavadní vrchol série. Už úvodní pasáží je snadné, aby si film získal diváka na svou stranu, forma mu ovšem vydrží po celou dobu a výsledkem je povedená (byť nepravděpodobná) tečka za celou sérií... Více zde

Po S písní v tísni už dávno není svět jako dřív, možná i proto zamrzí, že Tom je v tom není katastrofa z podobného ranku. Pořád to z něj ovšem nedělá dobrý televizní film, především ne moc dobrou komedii. To, co se stane v samotném závěru, ovšem dokazuje, že jde o dílo, za kterým může stát pouze tandem Vejdělek/Epstein, byť tentokrát bez dilatátoru pro homofoba. Snad za týden „nezklame“ ani Když lumpa trápí pumpa... Více zde

Protiválečné filmy neexistují? Warfare je minimálně ten typ filmu, který dokáže tohle téma rozvířit. Po Občanské válce jde o definitivní triumf dvojice Alex Garland a Ray Mendoza, kteří společně stojí za strhujícím válečným peklem, které skutečně působí jako audiovizuální výstřižek z vojenského deníku. Skvěle realizovaná podívaná, u které jen v Čechách zamrzí absence uvedení v kinech. Warfare je ten typ filmu, který na stříbrná plátna prostě patří... Více zde

Nejlíp chutná od babičky, od maminky... rozhodně ne od Netflixu! Babičky jsou vlastně až příliš obyčejný pokus o vděčnou záležitost pro celou rodinu, až je vlastně pravděpodobné, že na celou rodinu zcela určitě nezabere. Netflix ovšem premiéru na víkend, kdy proběhne Den matek nemohl naplánovat lépe, protože se jedná přesně o tu nenáročnou podívanou, která uspokojí divačky ve stejném věku jako jsou titulní hrdinky. Těžko ovšem říct, zda jde Babičky jinak z jakéhokoliv důvodu doporučit komukoliv jinému... Více zde

The Surfer je velmi fajn podívaná, Nicolas Cage potvrzuje, že si v poslední době vybírá alespoň částečně svěží projekty. Za ten jde The Surfer označit bez problémů, protože jde skutečně o film, který se nevydává předvídatelnou cestou a potěší minimálně všechny ty, pro které byl Julian McMahon svého času super volba na Doctora Dooma, byť tady zelenou vyměnil za červenou. Nicolas Cage poté dokazuje, proč je tak specifickým hercem a proč bude jedním z těch herců, u kterého bude případný herecký důchod určitě bolet... Více zde

Po S písní v tísni se snadno čeká peklo, televizní komedie Tomáše Bařiny ovšem překvapí tím... jak je vlastně docela oukey. Žádný dilatátor, žádná trapnost a sexismus, žádné základní hodnoty, které by člověk očekával od televizního pekla. Je to prostě jenom „oukey“, těžko říct, co v dalších dvou týdnech nadělí snad výživný návrat Jiřího Vejdělka. Kdo se nicméně rád trápí u špatných filmů. Kotrmelce pana herce pro něj nebudou tím pravým ořechovým, na to jsou až příliš neurážející... Více zde

Star Wars: Příběhy z podsvětí jsou velmi fajn dárek ke 4. květnu. Příběh s Asajj Ventress je fajn, vyloženě perfektní je ovšem origin Cada Banea, který sice o výrazném záporákovi předaleké galaxie prozradí spousty informací, zároveň ovšem tahle Star Wars verze Krásnoočka nepřijde ani o ždibec svého legendární pověsti. Dave Filoni se nadále projevuje jako tvůrce, který Star Wars rozumí (holt žák George Lucase),  především ovšem pro tento svět žije a dýchá. Prakticky každý jeho příspěvek do světa předaleké galaxie je velkou radostí a právě origin Cada Banea může naznačit i všem pesimistům, že jde ve světě Star Wars ještě vyprávět fenomenální a strhující příběhy. Star Wars: Příběhy z podsvětí jsou tak důkazem toho, že jde svět Star Wars sympaticky rozšiřovat a Filoni je určitě jednou z těch osobností, která by měla do budoucna i nadále zůstat u kormidla, aby šly značce Star Wars věštit světlé zítřky... Více zde

Další nebezpečná laskavost je ideální podívaná pro fanoušky prvního filmu... což by jí mělo zapovědět všem ostatním. Chemie Anny Kendrick a Blake Lively je pořád k nezaplacení a na té ideální hranici mezi heterosexualitou a vzájemnou lesbickou přitažlivostí, režisér Paul Feig poté dodává zhruba stejně neurážející černohumorný thriller jako posledně. Přesto to nepůsobí jako pokračování, které by bylo extrémně potřeba a k jeho realizaci by existoval nějaký pořádný důvod. Ke kvalitnímu poklesu ovšem nedochází a je to zhruba tak oukey jako posledně. Pokud zhruba takhle dopadne i případná trojka/Ještě jedna nebezpečná laskavost, důvodů naříkat stejně jako v tomhle případě moc nebude... Více zde

Alain Chabat je dodnes pravděpodobně jediným tvůrcem hraného Asterix a Obelix filmu, který pochopil ducha komiksové předlohy, i proto potěší, že za tímto animovaným seriálem stojí právě on. Vyložená Mise Kleopatra 2.0 se sice nekoná, Alain Chabat nicméně oblíbeným Galům a jejich světu očividně i po dvou dekádách rozumí a Asterix a Obelix: Souboj náčelníků je proto velmi zábavný seriál a především ta ideální podívaná pro celou rodinu... Více zde

Jake Schreier splnil zadání. Nejspíše se sice nevyplatí očekávat absolutní cinema, přesto jde o poměrně svěží komiksovku, ve které tentokrát nejde o konfrontaci dobra se zlem, ale o konfrontaci antihrdinů s mentálním zdravím. Nekoná se žádná zásadní revoluce ani kdovíjaký odklon od MCU, přesto jsou Thunderbolts* sympatičtí minimálně v tom, jak na to jdou tak trochu jinak. Florence Pugh potvrzuje, že se jedná o jednu z nejlepších hereček současnosti, Lewis Pullman je v roli Boba/Sentryho naprostou castingovou trefou a celkově se jedná o povedený start potenciální nové franšízy, která by mohla do MCU minimálně přinést dávku svěžího větru – byť je otázka, jak moc na něj bude v rámci nejbližších MCU projektů vlastně čas. Kdyby ovšem v sáze po Secret Wars dostal Jake Schreier s touhle partou druhou šanci, moc důvodů k naříkání reálně nebude... Více zde